Norsko znepokojuje ruská špionáž. Na energetické krizi stát vydělává biliony, říká norský velvyslanec
Norská hranice s Ruskem je 196 kilometrů dlouhá. Zhruba 200 kilometrů od ní se na ruské straně nachází největší základna jaderných ponorek na světě, líčí norský velvyslanec v Praze Victor Conrad Rønneberg. V rozhovoru pro iROZHLAS.cz vysvětluje, že Rusové hranici pevně střeží, ale útoku že se Norové nebojí. Většina ruských ozbrojených sil byla podle Rønneberga vyslána na Ukrajinu.
Většina evropských zemí kvůli válce na Ukrajině chudne, zatímco Norsko bohatne. Odhaduje se, že země získá o 1,17 bilionu norských korun (2,36 bilionu českých korun) více než minulý rok. To je téměř pětinásobný nárůst oproti roku 2021. Co říkáte na kritiku, že Norsko těží z války a shrabuje profit na úkor ostatních?
Ve skutečnosti je to snad dokonce 1,9 bilionu norských korun (3,83 bilionu českých korun). Je to do velké míry věc soukromých ropných společností, ve kterých má ale norský stát podíl.
Victor Conrad Rønneberg
Od roku 2022 je velvyslancem norského království v Česku. V letech 2014–2018 sloužil jako velyslanec v keňském Nairobi. V minulosti zastával vysoké funkce v NATO i v Bruselu. V devadesátých letech byl poradcem norského premiéra.
Je pravda, že zisky v energetickém sektoru, stejně jako v případě českých firem, zažívají velký nárůst a díky významným exportům plynu profitujeme více než jiné země. Za tyto zisky přijímáme zodpovědnost. Chtěl bych však také zmínit, že ceny energií rostou i pro norské konzumenty. To platí hlavně pro elektřinu, protože plyn příliš nevyužíváme.
Obrovské zisky jsou ukládány do ropného fondu. Využíváme značnou část zisků na pomoc, mimo jiné také Ukrajině. Plán je v následujících pěti letech použít miliardu a půl eur na pomoc Ukrajině. Letos poskytneme dvacet milionů, což je zhruba dva miliony eur.
Nicméně ve srovnání s příjmy, které jsme měli, to samozřejmě nevypadá jako mnoho. Důvodem je, že tyto příjmy nesměřují přímo do Norska, nýbrž jsou součástí obrovského fondu, který budujeme pro budoucí generace.
Tento fond je již nyní největším svého druhu na světě. Ropné a plynové bohatství, které bylo tvořeno miliony let, by nemělo být vyčerpáno během jedné generace. Proto ho uchováváme právě v tomto fondu.
„Ropné a plynové bohatství, které bylo tvořeno miliony let, by nemělo být vyčerpáno během jedné generace.“
Victor Conrad Rønneberg
Rovněž bych rád řekl, že není v našem zájmu, aby evropská ekonomika kolísala a aby ceny za energie byly extrémně vysoké. Když nic jiného, tak osmdesát procent naší ekonomiky se nachází v Evropě, obchodujeme s Evropou.
Pokud se evropská ekonomika zpomalí, naše ekonomika také zpomalí. Nejlepší by bylo mít vysoké, ale stabilní ceny energií. A proto jsme rádi, že se ceny energií teď trochu stabilizují.
Zmiňujete, že ceny energií vzrostly i pro norské spotřebitele. Jak tohle norská vláda ospravedlňuje občanům, kteří trpí stejným nárůstem, zatímco Norsko vyváží tolik elektřiny? Existuje nějaký tlak ze strany norských občanů na odpojení od evropské sítě?
Ano, to platí nejen pro elektřinu, ale také pro benzin. Naše ceny benzinu jsou minimálně tak vysoké jako zde (v Česku), ba i o něco vyšší, neboť na něj jsou uvaleny vyšší daně.
Ano, to platí nejen pro elektřinu, ale také pro benzin. Naše ceny benzinu jsou minimálně tak vysoké jako zde (v Česku), ba i o něco vyšší, neboť na něj jsou uvaleny vyšší daně.
Lidem se tento stav nelíbí. A skutečnost, že nyní vyvážíme naši elektřinu, způsobila, že ceny jednoho dne vzrostly až šestsetkrát oproti předchozím hodnotám.
Pro Norsko je válka na Ukrajině ekonomicky výhodná, říká bývalý šéf norské ropné společnosti Equinor
Číst článek
Vláda částečně kompenzuje tuto situaci tím, že nad určitou spotřebu Norům energie hradí. Přesto s tím nejsou příliš spokojeni. Takhle ale funguje trh, my podporujeme volný trh a musí pro nás platit stejná pravidla jako pro ostatní. Jít proti němu by bylo v rozporu s dohodou EHP.
Není legální cesty, jak to udělat jinak. A je skutečně zodpovědností politiků vysvětlovat lidem, že jsme v tom společně. Na jednu stranu z cen energií profitujeme, ale přijímáme stejnou odpovědnost jako zbytek EU.
Norsko přijalo zhruba 30 000 ukrajinských uprchlíků. Je to dostatečné pro tak rozsáhlou a zároveň bohatou zemi?
Pravdou je, že v Norsku jsme připraveni přijmout každého, kdo k nám přijde. Dokonce jsme nasadili letadla z Makedonie pro přepravu uprchlíků, ale nebyli jsme schopni je naplnit. Vypadá to, že mnoho Ukrajinců si ve skutečnosti vybírá sousední země.
„Přijímáme stejnou odpovědnost jako zbytek EU.“
Victor Conrad Rønneberg
Jsme ale připraveni přijmout více lidí. Letos jsme schválili přibližně 40 000 žádostí, avšak skutečně záleží na nich, kam se chtějí vydat. Dovolte mi dodat, že poskytujeme významnou částku 1,5 miliardy eur ročně jak humanitární, tak vojenské pomoci.
Hranice s Ruskem
Norsko má také hranici s Ruskem, která byla v lednu překročena dezertérem Wagnerovy skupiny. Existuje nějaká přeshraniční spolupráce?
Hranice s Ruskem je 196 kilometrů dlouhá. Norsko má se Sovětským svazem poněkud odlišnou zkušenost než většina zemí, protože to byly sovětské síly, které osvobodily severní Norsko a poté se stáhly.
Až do začátku 90. let nebylo mezi Rusy a Nory na hranici mnoho kontaktu. Ale pak od devadesátých až donedávna tam bylo relativně hodně přeshraničních sňatků, lidé se tam stěhovali sem a tam.
Samozřejmě po ruské invazi na Ukrajinu jsme hranici uzavřeli. Měli jsme také konzulát v Murmansku, ten jsme zavřeli a ukončili veškeré vztahy. A to je smutné, ale samozřejmě jsme věrní Evropské unii a přijali jsme všechna rozhodnutí týkající se sankcí. A to poškodilo naši ekonomiku a postihlo lidi, kteří v arktické oblasti žijí.
Rusko se chystá zakonzervovat poškozená potrubí plynovodu Nord Stream. S opravou zatím nepočítá
Číst článek
Momentálně spolupracujeme jen ve dvou oblastech. Máme nějaké dohody s ruskými záchranáři a pak máme smlouvy v oblasti rybolovu. A to proto, že pokud to neděláme, tak by nám Rusko vylovilo všechny ryby, které začínají růst v ruských vodách a až poté přeplouvají do norských vod.
Pokud bychom jim nedovolili rybařit v našich vodách, tak by vylovili mladé ryby na ruském území a my bychom neměli co lovit.
A jak to vypadá na hraničním přechodu Turskog, který je stále otevřený? Plánuje Norsko tuto hranici uzavřít?
Hranici smí přejít jen ti, kteří mají platná víza. Chci zdůraznit, že žádná nová víza už nevystavujeme. Hranice jsou otevřené jen pro ty, kteří tam žijí a mají víza, a pro lidi, kteří mají rodinu na obou stranách hranice.
Rozhodně nedochází k žádnému přílivu lidí z Turskogu do Evropy. Hranice je skutečně jen pro lidi pracující na severu. A je to velmi malý počet lidí, kteří se přesouvají z Finnmarku tam a zpět.
O kolik lidí se přibližně jedná?
Přesné číslo neznám, ale jsou to desítky lidí, tedy pár rodin. Před válkou tam byla také řada obchodních styků, ale ty jsou přerušeny.
Norsko je známé silnou armádou a vojenská služba je v zemi povinná. Jak norská armáda střeží hranici s Ruskem?
Zhruba dvě stě kilometrů od norské hranice se nachází největší základna jaderných ponorek na světě. Mám na mysli sovětské jaderné ponorky. Rusové hranici pevně střeží, což je pochopitelné. Měli tam také mnoho pozemních sil, brigádu námořní pěchoty. Ta už tam není, protože byla poslána na Ukrajinu.
Na norské straně jsme vždy měli poměrně málo vojsk. Byli jsme připraveni na posílení, pokud bychom museli, ale nemáme tam mnoho stálých sil. Žádného pozemního útoku se nebojíme. Předtím jsme se jím příliš nezabývali, a nyní už vůbec ne, protože tam nemají dostatek sil.
„Žádného pozemního útoku se nebojíme. Předtím jsme se jím příliš nezabývali, a nyní už vůbec ne, protože tam nemají dostatek sil. “
Victor Conrad Rønneberg
Takže vojenská přítomnost je poměrně nízká, kromě obrovských jaderných ponorek, jak strategických, tak útočných. Ale ty se také používají k plavbě pod ledem v Atlantiku. Nejsou zaměřeny na Norsko.
Řada ruských mužů utíká z Ruska kvůli mobilizaci. Často odcházejí do Gruzie a do Turecka. Přijalo Norsko některé z těchto lidí?
Ne, my nevydáváme nová víza. Lidé by museli požádat o azyl a to není vůbec jednoduché. Azyl nedostal ani ten dezertér Wagnerovy skupiny, kterého jste zmiňovala. Víte, měl nějaké problémy s policií a jeho případ je stále před soudem. V tuhle chvíli nelze říct, zda mu bude udělen azyl, nebo ne.
Norsko se v současnosti drží přísného postupu při udělování azylu a každá žádost je posuzována individuálně. Zatím jsme neudělili azyl žádnému uprchlíkovi z Ruska.
„S plynovody je to těžké, protože jde o 8800 kilometrů potrubí, což je zhruba vzdálenost z Prahy do Singapuru. “
Victor Conrad Rønneberg
Norsko se snaží zachovávat uprchlickou problematiku v souladu s mezinárodními normami a zároveň zajišťovat bezpečnost a ochranu svých občanů.
Z Prahy do Singapuru
Výbuch a poškození plynovodu Nord Stream, který vede z Ruska do Německa, byl v září 2022 varovným signálem pro celou severní Evropu. Z Norska vedou plynovody do Německa a Velké Británie. Čelí Norsko v této oblasti nějakým hrozbám?
S norskými plynovody je to těžké, protože celkově jde o 8800 kilometrů potrubí, což je zhruba vzdálenost z Prahy do Singapuru. Rusové samozřejmě velmi dobře vědí, kudy plynovody vedou, je obtížné je celé střežit, ale spolupracujeme s EU a s NATO a snažíme se co nejvíce. Ale je to obrovská výzva.
Kromě plynovodu musíme také bránit ropné plošiny v moři a jinou energetickou infrastrukturu, které jsou snadným terčem.
Jinak čelíme stejným hrozbám jako zbytek Evropy: šíření dezinformací a polarizaci společnosti. Co nás momentálně znepokojuje, jsou incidenty s drony, které se pohybují nad Norskem, a my nevíme, jaké informace sbírají.
Můžete mi přiblížit, o jaké incidenty s drony šlo?
Bylo jich docela dost. Jednalo se o ruské občany, kteří létali s drony nad Norskem. Samotný let dronů není nelegální, a proto mu nemůžeme zabránit. Na dálku navíc nelze zjistit, zda si natáčejí norské fjordy, či něco jiného.
„Samotný let dronů není nelegální, a proto mu nemůžeme zabránit. Na dálku navíc nelze zjistit, zda si natáčejí norské fjordy, či něco jiného.“
Victor Conrad Rønneberg
Několik lidí jsme kvůli tomuto podezření zadrželi. U některých jsme nic nenašli, u jiných probíhá vyšetřování natočeného materiálu.
Musíme být obezřetní i kvůli nedávnému incidentu, kdy jsme odhalili muže podezřelého ze špionáže, který se vydával za brazilského univerzitního pracovníka. Proto potřebujeme být opatrnější, a to nejen v případě ruské špionáže, ale také například íránské či čínské.
Norsko je součástí schengenského prostoru, a tudíž umožňuje volný pohyb lidí z EU přes hranici. Naposledy, když jsem cestovala do Norska, nemusela jsem ukazovat ani občanský průkaz. Budou se zavádět přísnější opatření?
Je to výzva, protože Norsko je velmi otevřenou společností a stát je velice transparentní ve svém jednání. Poskytuje řadu informací, které v jiných zemích bývají neveřejné. Na otevřenosti si zakládáme, ale tahle otevřenost může být jednoduše zneužita.
Ruská špionáž
Bude Norsko v důsledku aktuální politické situace méně otevřené?
Ano, bohužel. Budeme muset revidovat zákony a regulace týkající se svobody přístupu k informacím. Budou to malé změny a nemyslím si, že se budou týkat jen Norska. Je to výzva pro všechny, obzvlášť teď s příchodem umělé inteligence. Zároveň bych rád podotkl, že i když všichni nyní mluví o ruské hrozbě, Rusko nemá žádnou vizi.
Byl svědkem poprav vojáků, kteří se snažili utéct, říká právník prvního dezertéra Wagnerovy armády
Číst článek
Víme něco o tom, co Rusko plánuje do budoucna? Takže když se na to podíváme z dlouhodobého hlediska, vnímám jako větší hrozbu Čínu. Jak Rusko, tak Čína mají své zastoupení na Špicberkách a jejich aktivity tam bedlivě sledujeme.
Jaké aktivity?
Výzkumné aktivity, Rusové zde provozují také různé námořní aktivity a na Špicberkách mají vlastní město Barentsburg. U některých rybářských a výzkumných lodí jsme zjistili, že nemají s rybolovem nic společného a na jejich palubách se nacházely zbraně a zařízení na mapování oblastí ruského zájmu.
