Oceňovaný film Cigán měl slovenskou premiéru u osady, kde byl natočen
Stovky slovenských Romů šly poprvé v životě do kina. A to díky premiéře filmu, který byl natočený o nich - a taky do značné míry pro ně. Snímek Cigán, který získal několik ocenění na festivalu v Karlových Varech, měl premiéru i na Slovensku.
Příběh romského teenagera Adama nabízí pohled na vztahy uvnitř romské komunity i na soužití Romů s neromskými Slováky. Jako místo prvního promítání vybrali tvůrci filmu obyčejnou louku nedaleko romské osady, kde se film natáčel.
Louka za vesnicí Richnava poblíž romské osady, kde se film natáčel, se pro večer premiéry změnila v obrovské letní kino. Počasí naštěstí přálo, takže, i když to původně vypadalo na déšť, nakonec byl pěkný, teplý, letní večer.
Na film se přišli samozřejmě podívat téměř všichni obyvatelé nedaleké romské osady – řada z nich si také ve snímku zahrála v hromadných scénách. „Kdypak jste byl naposledy v kině?,“ ptá se autor jednoho návštěvníka. „ Nikdy, ještě jsem nebyl. Velmi se těším,“ odpovídá muž a poznamenává, že mnoho filmů s romskou tematikou se netočí. „Takže se velmi těšíme. I proto, že se to natáčelo tady, v Richnavě.“
Slovenskou premiéru filmu Cígán navštívil s mikrofonem Českého rozhlasu zpravodaj Vojtěch Berger
Na premiéru přišlo i mnoho neromů, gádžů: „Přišla jsem, protože pracuji s Romy na úřadu práce. Takže mě to zaujalo i z tohoto důvodu, jelikož s nimi přicházím do kontaktu každý den,“ říká jedna z divaček. Druhá zase poznamenala, že má ráda filmy Martina Šulíka. „A měla jsem možnost poslouchat ho, jak vypráví o tomto filmu – a dost poutavě.“
Režisér filmu Martin Šulík při pohledu na přírodní kino za Richnavou poznamenal, že od časů jeho dětství se návštěvy v kině změnily. „Dříve byli Romové vždy v prvních řadách. Za těch posledních 20 let z kin zmizeli. Jednak se proměnila kina v multiplexy, jednak jsou drahá - a Romové si to nemohou dovolit.“
„Mnozí lidé nevědí, jak Romové žijí. My na východě Slovenska to známe. Ale třeba mnozí v Bratislavě netuší, jak se žije v osadě, jaký mají život a jaké je soužití Romů s neromy. Myslím, že takové filmy by měly vznikat.“
Právě to chtěl režisér Šulík svým dílem dokázat. Aby si Romové a neromové na Slovensku začali trochu více rozumět.
