Od sjednocení Německa uplynulo 23 let, rozdíly mezi západem a východem ale přetrvávají
Němci dnes oslavují výročí znovusjednocení země. Letos hostí hlavní oslavy Bádensko-Würtembersko. Ve Stuttgartu je celá politická elita Německa. S projevem vystoupil prezident Joachim Gauck, oslav se účastní také kancléřka Angela Merkelová. I po 23 letech však přetrvávají rozdíly mezi západním a východním Německem. Podle nedávného průzkumu se jen třetina obyvatel bývalé NDR cítí jako takzvaní správní Němci, a nikoli jako Němci z východu.
Z pohledu západních Němců se životní podmínky v obou částech kdysi rozděleného Německa přibližují. 78 procent obyvatel NDR se však cítí jako takzvaní Ossis. To je přezdívka občanů z někdejšího socialistického Německa, opak Wessis.
Podle sociologů se obyvatelům někdejší NDR stále nepodařilo překonat šok ze znovusjednocení země a nerealistického očekávání po pádu železné opony.
O oslavách 23. výročí sjednocení Německa mluvila na Radiožurnálu zahraniční zpravodajka ČRo Klára Stejskalová
Přetrvávající rozdíly ale potvrzují i ekonomické statistiky. Mzdy na východě jsou stále o 17 procent nižší, velký rozdíl je i ve výši důchodů.
Po pádu železné opony na mnoha místech bývalé NDR zcela skončil průmysl a bojují tam s vysokou nezaměstnaností. V posledních letech se to sice hodně zlepšilo, ale i přesto nezaměstnanost na východě dosahuje téměř 10 procent, zatímco na západě je poloviční.
Roli hraje i to, že víceméně vše bylo po sjednocení přijato ze západního Německa, východním Němcům nezůstalo zachováno nic. Zmizely zavedené značky. A výmluvný je také fakt, že v tak fotbalovém národě, jako je Německo, nehraje první ligu ani jeden klub z východního Německa.
Bývalá NDR se liší i politickými postoji, není tam tak zakořeněná demokratická tradice. K volbám tam chodí méně lidí. A strana Linke, pokračovatelka někdejší východoněmecké komunistické strany, má na východě dodnes velmi vysokou podporu.
