Proces se Saddámem Husajnem odročen na 28. listopad
V Bagdádu dnes za mimořádných bezpečnostních opatření začal vůbec první proces se Saddámem Husajnem. Bývalý irácký prezident je spolu se sedmi blízkými spolupracovníky souzen za masakr téměř 150 šíitů ve městě Dudžail v roce 1982. Po procedurálních otázkách bylo líčení na žádost obhajoby odročeno na 28. listopadu.
Tribunál, kterému předsedá Kurd Rizgar Muhammad Amín, zasedl krátce před polednem našeho času uvnitř palácového komplexu v centru Bagdádu.
Proces začal formální identifikací obžalovaných, jíž se Saddám odmítl podřídit. Řekl, že neuznává legitimitu soudu, a trval na tom, že je irácký prezident.
"Znáte mne, jste Iráčan a víte, kdo jsem. Nebudu tomuto takzvanému soudu odpovídat. Kdo jste, co jste? Okupace je nelegitimní," řekl Saddám, který se nenechal přerušit několika soudcovými pokusy přimět ho jenom potvrdit své jméno.
Kromě Saddáma před soudem stanuli bývalý šéf zpravodajské služby Barzán Ibráhím Hasan Tikrití, někdejší viceprezident Táhá Jasín Ramadán a pět místních představitelů bývalé vládní strany Baas. Obžalovaní seděli v ohrazených kójích pod úrovní sedadel pěti soudců.
Amín všem sdělil, že jsou obviněni z vraždy, násilného vysídlení lidí, věznění, mučení a porušení základních lidských práv. Masakr v Dudžailu označil za předem promyšlené úmyslné zabití, za něž může být vyměřen trest smrti.
Následovala živá výměna názorů mezi prokurátorem a obhájcem. Prokurátor dlouze a široce hovořil o zločinech Saddámovy vlády, o masakrech a porušování lidských práv. Řekl také, že bývalá vláda je odpovědná za smrt dvou milionů Iráčanů, kteří zahynuli ve válkách a při represi.
Saddám stejně jako ostatních sedm obžalovaných řekl, že se cítí nevinný. K soudu přišel bez pout, na sobě měl tmavý oblek, bílou košili bez vázanky a v ruce korán. Při prokurátorově projevu vypadal nezúčastněně, potahoval si vousy a poposedával na židli, ale nedával najevo zájem o debatu.
Odročení soudu se všeobecně předpokládalo. Saddámovi obhájci požádali o odročení s odůvodněním, že potřebují víc času na to, aby se seznámila se spisem. Právní odborníci počítají s tím, že obhajoba bude postavena na zpochybnění legitimity soudu. To potvrdila už první reakce Saddáma.
Soud vznikl po invazi v roce 2003, kdy byl Irák pod americkou civilní správou. První proces se týká masakru a perzekuce proti občanům města Dudžail, kde se před třiadvaceti lety pokusilo šíitské komando Husajna zabít. Prezident potom zakročil krutě proti celé vesnici.
Obyvatelé Dudžailu dnes požadovali na demonstraci pro Husajna trest smrti. "Pětačtyřicet mužů z našeho kmene, včetně čtyř mých synů bylo zabito, když se Saddám začal mstít. Mě samotného uvěznili a mučili elektrickým proudem," řekl BBC jeden z těch, kteří represe v Dudžailu přežili.
Masakr v Dudžailu byl vybrán jako první, protože se k němu podařilo shromáždit důkazy nejrychleji a protože by měl být z právního hlediska nejsnadnější a nejrychlejší. Saddám může už v tomto prvním procesu dostat trest smrti. Rozsudek bude muset být vykonán do 30 dní po potvrzení instancemi, k nimž se může odsouzený odvolat.
Na otázku, zda by si americký prezident George Bush přál, aby Saddám Husajn dostal trest smrti, pokud bude uznán vinným, mluvčí Bílého domu Scott McLellan odpověděl, že o tom musí rozhodnout obyvatelé Iráku. USA poskytly Iráčanům před procesem značnou právní a technickou pomoc, což podle organizace Human Rights Watch podkopává iráckou nestrannost.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničních věcí Shawn McCormeck s tímto tvrzením nesouhlasí. Zdůraznil, že soudní proces si Iráčané řídí sami. Odmítl rovněž názor, že tribunál s Husajnem může ještě víc rozdělit iráckou společnost. Podle mluvčího jim naopak pomůže uzavřít temnou kapitolu v jejich krví poskvrněné historii.
