Rusko je proti vyslání mírových sil na Ukrajinu, jak žádá Porošenko

Moskva nesouhlasí s povoláním mírových sil OSN na Ukrajinu. Včerejší návrh prezidenta Petra Porošenka na pozvání mírových sil už ale schválila ukrajinská rada pro národní bezpečnost a obranu. Důvodem je flagrantní porušení mírových dohod ze strany Ruska a proruských povstalců. Ti vytlačili ukrajinské jednotky ze strategicky důležitého Debalceve.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Doněčtí povstalci na kontrolním stanovišti | Zdroj: Reuters

Šéf dolní komory ruského parlamentu Sergej Naryškin zdůraznil, že minské dohody s žádným podobným opatřením, jako je vyslání sil OSN, nepočítají.

Představitelé samozvané Doněcké lidové republiky návrh přijali, ale pouze v případě, že mírové jednotky budou rozmístěny na hranici jejich „republiky“ s Ukrajinou, nikoli s Ruskem.

Přehrát

00:00 / 00:00

Vývoj na Ukrajině přiblížili zpravodaj ČRo Martin Dorazín a politický geograf Martin Riegl z Fakulty sociálních věd

Podle představ Kyjeva by ale jednotky měly stát právě na hranicích mezi Ukrajinou a Ruskem.

„Lze očekávat, že Rusko jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN bude podobný návrh vetovat, společně třeba s Čínou. Možná, že i Kyjev s tím víceméně počítá, takže ten návrh je v podstatě planý,“ říká zpravodaj ČRo v Kyjevě Martin Dorazín.

Po Debalcevu Mariupol?

Proruští povstalci se po ovládnutí Debalceva přesunují – podle zástupců ukrajinské armády – blíž k přístavu Mariupol.

„Podle zpráv, které od rána přicházejí, se zdá, že skutečně ten konflikt se bude ubírat tímto směrem,“ podotýká zpravodaj.

„Protože v oblasti Doněcka, Debalceva, Luhansku povstalci stojí na svých pozicích, jsou silně podporováni z ruské strany, a teď by se měli soustředit na dobytí města Mariupolu, který pro ně – a zvláště pro ruskou stranu – má eminentní význam.“

Mariupol je strategicky důležité město ležící na Azovském moři. Jde o nejjednodušší cestu, jak zajistit spojení mezi Ruskem a Krymem, kde po loňské anexi Ruskem vázne zásobování potravinami a energiemi.

Podle Martina Riegla, politického geografa z Fakulty sociálních věd UK, by frontální útok na Mariupol zřejmě znamenal definitivní konec příměří.

„Pokud by skutečně přišel útok na Mariupol, tak to bude zcela jednoznačná zpráva o tom, že povstalci se s podporou Moskvy snaží deblokovat Krym, a samozřejmě Moskva má eminentní zájem Krym deblokovat,“ poznamenal Riegl.

Debalcevo zcela kontrolují povstalci, boje ale neustaly

Číst článek

Představitelé Francie, Německa, Ukrajiny a Ruska se mezitím v telefonickém rozhovoru dohodli, že znovu zatlačí na dodržování mírových smluv z Minsku. Potvrdila to kancelář francouzského prezidenta Françoise Hollanda.

Všichni účastníci rozhovoru prý odsoudili porušování klidu zbraní na východě Ukrajiny. Shodli se, že je nutné bezezbytku splnit všechny body minské dohody.

Na to mají v terénu dohlédnout zástupci OBSE. O dalších podrobnostech mají lídři jmenovaných zemí telefonicky jednat ještě dnes.

Vojenská situace na východě Ukrajiny (18. února 2015) | Foto: ČTK

Martin Dorazín, mta, Tea Parkanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme