Saddám před smrtí nevyjádřil sebemenší lítost
Bývalý irácký diktátor Saddám Husajn byl nad ránem popraven. Trest smrti oběšením byl vykonán krátce před čtvrtou hodinou ranní středoevropského času na blíže neupřesněném místě v metropoli Bagdádu. Soud poslal Saddáma na smrt začátkem listopadu spolu se dvěma dalšími bývalými prominenty jeho režimu za masakr 148 šíitských obyvatel města Dudžail. Před čtyřmi dny potvrdil rozsudek i odvolací soud. Druhý proces proti Saddámovi, ve kterém se měl zodpovídat z genocidy desetitisíců Kurdů, zůstal neuzavřený.
Popravě Saddáma Husajna byl přítomen i poradce irácké vlády pro otázky národní bezpečnosti Muvafak Rubájí. Televizi CNN popsal okamžiky těsně před Saddámovou popravou: "Koaliční síly předaly Saddáma iráckým bezpečnostním složkám. Pak byl doveden do místnosti, kde byl soudce, lékař, generální inspektor, náměstek ministra spravedlnosti, náměstek ministra vnitra a několik dalších ministrů a poradce premiéra. Saddám držel korán, předstoupil před soudce a ten přečetl celý rozsudek."
Podle Rubájího bývalý diktátor nevyjádřil před smrtí sebemenší lítost nad zločiny, kterých se dopustil, a nad oběťmi, které trpěly za jeho vlády. Svržený prezident byl podle poradce irácké vlády pro národní bezečnost zlomený a měl strach, ale přesto se snažil působit rozhodně a odvážně. Byl oblečený celý v černém obleku a odmítl si nechat nasadit kapuci, která by mu zakryla hlavu a oči.
Po propadu do propadliště byl mrtvý během zlomku sekundy. Poslední slova Saddáma Husajna byla z Koránu - z verše, kterým se vyznává víra. Muvafaka Rubájího citují všechna arabská média, která ale dodávají, že Rubájí je Husajnovým politickým oponentem. Existuje několik variant pohřbení Husajnových ostatků - v blízkosti jeho rodiště u Tikrítu nebo v zahraničí - v Jemenu nebo v Jordánsku.
Krátce po smrti Saddáma bylo oznámeno vykonání popravy také na dalších dvou představitelích bývalého režimu, odsouzených k trestu smrti v listopadu společně se Saddámem za masakr 148 šíitských obyvatel Dudžailu v 80. letech. Byli to jeho nevlastní bratr a někdejší šéf irácké tajné služby Barzán Tikrítí a bývalý předseda revolučního tribunálu Avád Ahmad Bandár.
Reakce světa jsou rozporné
První reakce světa na popravu bývalého iráckého diktátora Saddáma Husajna jsou podle očekávání rozporné. Popravu uvítaly Spojené Státy, také Írán nebo Izrael. Odsoudila ji většina arabských zemí a Palestinci, ale například také Indie. Británie vyjádřila pochopení, ale distancovala se od trestu smrti jako takového.
Francie se k popravě Saddáma postavila ještě chladněji a humanitární organizace ji odsoudily. Ruské ministerstvo zahraničí vyjádřilo nad popravou politování a za "tragédii" ji označil Vatikán. Evropský komisař Louis Michel dokonce prohlásil, že pověšení Saddáma Husajna bylo "barbarské" a může z něj udělat "mučedníka".
Odmítavé reakce vyvolala poprava bývalého iráckého diktátora v Německu. Berlín se ale staví spíše obecně proti trestu smrti. "Stavíme se proti absolutnímu trestu bez ohledu na to, kde ho vykonávají," řekl stanici RBB státní tajemník německého ministerstva zahraničí Gernot Erler. Ten ale zároveň vyjádřil pochopení pro souhlas s popravou Saddáma Husajna ze strany dříve perzekuovaných Iráčanů.
Podle Wolfganga Gerhardta z liberální FDP by i doživotní trest býval pro vývoj v Iráku představoval milník. Šéf poslanecké frakce postkomunistů Gregor Gysi je pak toho názoru, že oběšení bývalého diktátora nepřispěje k uklidnění situace v Iráku, přestože byl Husajn zodpovědný za těžké zločiny a bezpráví.
"Respektujeme výrok a vykonání rozsudku v Iráku jako způsob, jakým se tato země vyrovnává se svou minulostí a s diktátorem, který bývalý režim zavedl do několika nesmyslných válek a způsobil utrpení a smrt nezměrného množství lidí. Netroufáme si udílet z evropského teplíčka a pohodlíčka nějaké rady, jak by to Irák měl vykonat, nebo nevykonat. Čili respektujeme to a věříme, že z dlouhodobého hlediska to přispěje k lepší budoucnosti Iráku," reagoval na popravu český ministr zahraničí Alexandr Vondra.
Americký soud odmítl zasahovat do irácké exekuce
Krátce před popravou americký federální okresní soud ve Washingtonu odmítl žádost právníků Saddáma Husajna, aby se zasadil o zastavení exekuce. Irácký soudce Munir Haddad ale už předtím upozornil, že by žádné rozhodnutí amerického soudu iráckou justici nezastavilo.
Někteří američtí pozorovatelé soudí, že měnící se zprávy o termínu popravy měly zmást pokusy extrémistů v Iráku zneužít situace. Dohadují se také, že irácké úřady mohly načasovat popravu podle islámské symboliky. Vrcholí totiž každoroční pouť miliónů poutníků do Mekky a muslimové přistupují k obětem pro všeobecné usmíření.
