Spolkoví úředníci řeší status běženců

Ministři vnitra německých spolkových zemí zřejmě dosáhli průlomu v otázce uprchlíků, kteří v zemi dlouhodobě žijí. Záležitost se týká asi 190.000 běženců. Těm sice Německo odmítlo udělit azyl, ale zároveň je ani nevyhostilo.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Braniborská brána

Braniborská brána | Foto: Jiří Hošek

Šéfové zemských resortů vnitra se podle zákulisních informací dohodli na "dvoustupňovém" modelu. Ti z běženců, kteří si našli práci, mohou v Německu s okamžitou platností zůstat. Pro zbývající imigranty se má řešení najít v rámci německého zákonodárství. Pro běžence žijící v právním vakuu je ale nesmírně složité najít na německém pracovním trhu uplatnění.

Vláda kancléřky Merkelové se v úterý dohodla na poskytování víz neúspěšným žadatelům o azyl v závislosti na jejich rodinných poměrech a délce pobytu v zemi. Některé spolkové země, jako třeba Bavorsko nebo Dolní Sasko se ale obávají, že tento model povede k dalšímu zvyšování sociálních výdajů.

Severní Porýní-Vestfálsko by si naopak představovalo velkorysejší přístup, kdy by právo zůstat náleželo těm imigrantům, kteří se integrovali do německé společnosti, tzn. zvládli jazyk, mají práci a posílají děti do školy.

Milan Kopp, Jiří Hošek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme