Švédsko má tanky, Finsko vojáky a Dánsko roky zkušeností. Jak ruská hrozba sbližuje severské státy
Dlouhou dobu byly severské země známé spíše svým mírovým úsilím a útulným životem než militarismem. Nyní se této pověsti zbavují. To vše v kontextu slábnoucích bezpečnostních záruk z USA a agrese nebezpečně blízkého Ruska. Společně ale hrozbám dokážou čelit efektivněji a stát se vzorem pro obranu Evropy, píše server amerického deníku The Wall Street Journal.
Švédsko, Dánsko, Finsko a Norsko patří k největším podporovatelům Ukrajiny. Samotné jsou k Rusku geograficky blízko a v případě útoku by se mu na vlastní pěst ubránily jen těžko. Dohromady mají ale ekonomiku téměř stejně velkou jako právě Rusko. Po vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance navíc spojily některé své síly.
Sever Evropy kritizuje Trumpovy výroky o Zelenském. Norové mluví o přehodnocení stavby základny NATO
Číst článek
Švédsko se může pochlubit vyspělým obranným průmyslem, který vyrábí ponorky, bojové tanky a další nadzvukové stíhačky. Norsko disponuje schopnostmi námořního dohledu a boje v Arktidě. Finsko má jednu z největších stálých armád a dělostřeleckých sil v přepočtu na obyvatele v zemi Evropě. Dánské speciální síly zase mají desítky let zkušeností s nasazením v některých nejnebezpečnějších částech Afghánistánu a Iráku. Pátý severský Island nemá žádnou stálou armádu ani obranný průmysl, vypočítává The Wall Street Journal.
Země sdílejí nejen historické a kulturní vazby, ale i pohled na Rusko jako na hrozbu. Právě ten je nyní sbližuje víc než kdykoliv v novodobé historii. Podle nedávné zprávy dánských zpravodajských služeb by Rusko mohlo do tří až pěti let rozpoutat velkou válku proti jednomu nebo více evropským členům NATO.
„Severské země mají poprvé od Kalmarské unie ve 14. století jednotnou bezpečnostní politiku,“ řekl Jens Stoltenberg, bývalý generální tajemník NATO, který je nyní norským ministrem financí. „Uvědomily si důležitost prohloubení své vojenské spolupráce způsobem, který jsme neviděli několik století,“ dodal.
Severské země například spojily své vzdušné síly a v roce 2023 zřídily společné vzdušné velitelství. V loňském roce stanovily vizi společné obrany do roku 2030 v rámci obranné iniciativy známé jako Nordefco.
Faktor USA
Potřeba znovuvyzbrojit se jen zvýšila v souvislosti s klesající důvěrou Evropy v USA jako spolehlivého spojence. Nikde toto uvědomění není cítit tak silně jako v Kodani, podotýká Wall Street Journal. Dánsko se totiž dostalo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem do sporu kvůli Grónsku. Strategicky důležité území by totiž Trump rád připojil k USA.
Bílý dům chce přeplatit Dánsko. Odhaduje náklady na ovládnutí Grónska
Číst článek
„Ztratili jsme důvěru v Američany. Důvodem, proč jsme se s takovou vervou vrhli do severské spolupráce, je to, že se nedokážeme bránit sami. A pokud to nedokáže NATO, jsou severské země alternativou,“ řekl Peter Viggo Jakobsen, docent na Dánské královské vysoké škole obrany.
Změna identity
Ačkoliv jsou severské země známé spíš mírovým nastavením, jejich militarizace probíhá již dlouho. Finsko může během několika týdnů mobilizovat 280 000 vojáků a téměř každý šestý Fin, tedy asi 900 000 lidí, je v záloze. Podzemní kryty po celé zemi pojmou zhruba zbytek obyvatelstva. Finsko nyní zvažuje odstoupení od Ottawské úmluvy, která zakazuje protipěchotní miny.
Švédsko je motorem vojenských inovací. Stíhačky JAS-39 Gripen se v březnu poprvé zúčastnily mise NATO. Švédský tank Stridsvagn 122 je jedním z nejmodernějších bojových tanků na světě a jeho CV90 je jedním z nejlepších bojových vozidel pěchoty.
Šéf finské armády popisuje ‚totální obranu': Abyste přežili, musíte být jednotní a ochotní přispět
Číst článek
Obě země navíc mají brannou povinnost. Ve Švédsku je vojenská služba vysoce výběrová a elitní. Zatímco jiné evropské země se zoufale snaží rozšířit své armádní řady, švédské ozbrojené síly každoročně odmítají tisíce mladých lidí.
Severské cesty se ale mohou v budoucnu rozcházet. Zatímco například Dánsko a Švédsko jsou ochotny po uzavření příměří na Ukrajině do země poslat mírové jednotky, Finsko, které má 1335 kilometrů dlouhou hranici s Ruskem, by pravděpodobně raději ponechalo své vojáky doma.
Prozatím by jednotný severský blok mohl sloužit jako model pro další uskupení národů, například kolem Černého moře, uvedl Matti Pesu, vedoucí výzkumný pracovník Finského institutu mezinárodních vztahů. Tento model může sloužit také jako pojistka do budoucna, pokud by se transatlantická aliance za Trumpa rozpadla, dodal. „Je to potenciální plán B, pokud NATO nebude fungovat,“ řekl Pesu.
