Světový tisk o afghánsko-amerických vztazích

Afghnánsko-americké vztahy, napjatá situace mezi Indií a Pákistánem a perspektivy eura, to jsou hlavní témata pondělního zahraničního tisku. Postavení premiéra dočasné afghánské vlády se den za dnem upevňuje, poznamenává k současné situaci v Afghánistánu římská La Repubblica. Jako znamení důvěry teď dostal Karzaí pozvání do Washingtonu a v únoru bude jako první afghánský politik od roku 1963 přijat v Bílém domě.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

V uvedeném roce přijal tehdejšího krále Zahíra Šáha prezident John F. Kennedy. Možná bude tento formující se idylický poměr mezi USA a Afghánistánem znamenat určitý skok ve vzájemných vztazích, dostanou-li Američané do rukou velitele Talibanu mullu Umara a dlouho hledaného šéfteroristu Usámu bin Ládina. Neboť Pentagon dal už bez výhrad jasně na vědomí: Oba muži musí být vydáni Americe, uzavírá italská "La Repubblica".

Kašmírská krize vzbuzuje nejhorší obavy, napsal bruselský "Le Soir" Jak list dále uvádí, neztratit tvář - to je dnes zřejmě jediná motivace Indie a Pákistánu ve vzájemném měření sil, které od krvavého prosincového útoku na indický parlament se čtrnácti mrtvými probíhá mezi oběma znepřátelenými stranami. Zmíněný útok je nadále připisován dvěma radikálním fundamentalistickým organizacím v Pákistánu.

Veřejné mínění obou stran, prosáklé nacionalistickou rétorikou, nejeví zatím sklon k umírněnosti. A v podstatě žádná z obou zemí nehodlá ustoupit. Pro uklidnění regionálních i mezinárodních obav ujišťuje indická i pákistánská strana, že nehodlá použít jaderné zbraně. Situace v regionu je však nadále extrémně napjatá. Vzhledem k vypjatému nacionalismu na obou stranách je však možno se obávat nejhoršího, soudí bruselský "Le Soir".

Pařížský ekonomický list "La Tribune" o perspektivách eura soudí, že souběh dvou významných událostí je důvodem k zamyšlení. Zatímco se Evropané s nadšením vrhají na euro, Argentinci s bolestí v srdci pohřbívají své nadhodnocené peso. Peníze vyžadují důvěru. Evropané zhodnotili novou společnou měnu působivou změnou postojů: ve všech hlavních městech dvanácti euro-zemí i jinde je tato změna sledována velmi pozorně, reakce jsou povzbudivé jak pro evropské politiky, tak i pro Evropskou centrální banku.

Naděje, že se nová měna etabluje jako alternativa k dolaru, se teď zdá oprávněnější než kdykoli předtím. Ovšem při splnění dvou podmínek. Ekonomický růst v Evropě musí euru zajistit uspokojivou úroveň. A věrohodnost eura nesmí být ohrožena jakýmkoli šokem v podobě vážných nebo finančních krizí, zdůrazňuje francouzská "La Tribune".

Berlínský "Der Tagesspiegel" poznamenává k nasazení příslušníků německé námořní pěchoty na hranicích se Somálskem. Spolkové námořnictvo je na účast při řešení mezinárodních problémů připraveno lépe než letectvo. Proto je schopno přispět víc než polovinou německé solidarity, kterou kancléř Schröder přislíbil Americe pro boj s terorismem. Námořní pěchota by mohla být podnětem k důsledné reformě bundeswehru, protože se už dávno zaměřuje na krizové situace a neustále se modernizuje, uvádí berlínský "Tagesspiegel".

Londýnský "Financial Times" si všímá celkové situace Afriky. Afričtí politikové nemohou neustále činit za všechno zodopovědné období kolonialismu. Jihoafrický prezident Thabo Mbeki a další africké politické osobnosti to uvedli ve svém programu nového Partnerství pro rozvoj Afriky. Vyzvali africké vlády, aby si udělaly doma pořádek, vymýtili korupci, zavedli nezávislou justici a průhlednost vládních záměrů. To je jedině správná cesta kupředu - píše britský list. Existují určité hranice toho, co mohou udělat mezinárodní instituce a neafrické vlády, aby africkým zemím vnutily vlastní formy demokracie. Nevyrůstá-li demokracie z domácích kořenů, nedokáže přežít. Ale stabilní demokracie je navíc nejlepší zárukou ekonomického rozvoje. To je lekce, kterou se musí naučit Afrika sama, domnívá se londýnský deník "Financial Times".

Pařížský nezávislý "Le Monde" kritizuje pokračující popravy homosexuálů v Saudské Arábii. Rijád - píše list - je stejně zaostalý, jako byl režim Talibanu, a netolerantnější než Írán tamních ajatolláhů. Saudsko-arabský královský dvůr neuznává sebemenší náboženskou svobodu a uplatňuje striktně zákony islámu. Praktikuje mučení, zohavení, trest smrti - jen v loňském roce bylo sťato 80 provinilců.

Saudsko-arabská společnost trpí jakousi schizofrenií: je dovoleno všechno, co se provádí tajně, zato všechny veřejně hlásané svobody jsou trestné. Popravy homosexuálů jsou politické povahy. Prozrazují o většině arabských režimů, že jsou málo demokratické, se špatnou legitimitou, hospodářsky stále méně úspěšné a tudíž hledají neustále další obětní berany, uzavírá pařížský "Le Monde".

Petr Vavrouška, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme