Britský premiér Blair připustil, že se jeho vláda možná vzdá části své úlevy na příspěvcích do unijního rozpočtu - takzvaného rabatu - ovšem jedině za předpokladu, že se tyto peníze vynaloží na ekonomický rozvoj chudších, nových členských zemí ve střední a východní Evropě. Jedním dechem dodal: "V žádném případě se nevzdáme rabatu, pokud se podstatně nezmění společná zemědělská politika."

Blair to uvedl v narážce na dosavadní odpor Francie, jejíž zemědělci dostávají z unijních fondů nejvíc peněz. Premiéři nových členských zemí ovšem upozorňují, že má-li se někdo při čerpání unijních peněz omezovat, pak by to měly být všechny členské země - nejenom nové.

"To východisko je hovořit o nutných obětech, ale pro všechny. Nejen pro nové členské země, ale také třeba pro Británii, pokud jede o rabat, pro Francii, pokud jede o společnou zemědělskou politiku, s tím, že bychom také rádi hovořili o tom, co je podle našeho názoru nezbytné učinit pro to, aby ty podmínky pro čerpání byly co nejflexibilnější," řekl český premiér Jiří Paroubek.

Znamená to tedy, že Blairova přesvědčovací mise byla zbytečná, jak soudili mnozí komentátoři? Britský ministerský předseda si to nemyslí.

Z jednání si podle svých slov odnesl především přesvědčení, že je v zájmu všech členských zemí unie, aby k dohodě o budoucích financích dospěly. Problém ovšem je, že klíčový summit na toto téma se blíží. A zatím nejsou žádné náznaky, k jakému kompromisu by mohli předsedové vlád členských zemí unie v Bruselu za dva týdny dospět.

Vít Pohanka, Vilém Janouš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít