V zahraničí se píše i o zadržených Češích

Mezi témata, kterým se věnují přední světová periodika, přibyl i případ dvou na Kubě zadržovaných Čechů. Mezi těmi ostatními zůstává takzvaný balkánský syndrom a stále větší pozornost získávají blížící se volby v Izraeli.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Případu dvou zadržovaných Čechů na Kubě začíná věnovat stále větší pozornost i americký tisk. Z listu The Washington Post, podle kterého se může Kuba co se síly Česka týká dost přepočítat, cituje naše zpravodajka ve Spojených státech Olga Krupauerová:

V souvislosti s aférou balkánského syndromu přináší dnešní britský Independent svědectví obyvatel bosensko-srbského města Doboj, kde byla v roce 1995 použita munice s ochuzeným uranem. Jeden z místních radních uvádí: „Zhruba 10 měsíců po bojích jsme začali pozorovat zvláštní věci. Zvířata se rodila s vážnými deformacemi a nežila příliš dlouho. Rostliny a tráva po nějaké době zhnědly a vypadaly jako spálené. Potíž byla v tom, že to nikdo nemohl podrobněji sledovat - byla válka. Nevěděli jsme nic o uranu nebo radiaci. Já sám jsem měl zdravotní problémy. V 18 dnech jsem zhubnul o 22 kilo a ztrácel jsem hlas. Kdybych nebyl poslán ke specializovaným lékařům do Bělehradu, nepřežil bych," dodává. Vědci mají v této souvislosti k dispozici jen zlomek dokumentace. Ta buď nebyla vedena vůbec nebo byla následně zničena. Před začátkem soudního procesu s Biljanou Plavčičovou v Haagu se o zmizení těchto záznamů postarala i ona sama - snad výměnou za příslib vlád NATO, aby obvinění proti ní bylo zmírněno, spekuluje na závěr dnešní Independent.

A ještě jednou deník The Washington Post, který hodnotí také uplynulou dekádu boje USA proti Iráku. List poznamenává: Po deseti letech války, ve které Spojené státy zničily většinu vojenského potenciálu Iráku, a po uvalení ekonomických sankcí, je prezident Saddám Husajn stále u moci. Ve svém televizním projevu k 10 výročí zahájení války v Zálivu, Husajn vyzval Araby, aby se spojili proti vlivu cizinců na Blízkém Východě. A volal po osvobození palestinských území „od řeky až po moře". „Poté co děti, mládež a staří Palestinci, muži a ženy čelili americkým zbraním a kamenům sionistů," řekl Husajn, „může ještě strach najít cestu do srdce Araba? Arabský národ je náš národ. Patříme mu a on patří nám. Je naší pýchou a sílou." Ambiciózní plány Saddáma Husajna sdílí i jeho syn Uday, který jako poslanec přednesl minulý týden iráckému parlamentu návrh na úpravu mapy Iráku. Na jeho základě by v nové podobě takzvaného velkého Iráku měl být zahrnut i Kuwajt, uzavírá dnešní Washington Post.

Německý Die Welt dnes k blížící se volbě izraelského premiéra poznamenává: "Barakův nástupce musí být Superman i král Šalamoun. Barak kdysi sliboval Izraelcům lepší časy a lepší vládu. Izraelci ale měli jiný důvod, proč volit Baraka: Chtěli se zbavit Netanjahua. Nakonec však mezi Barakem a Netanjahuem není velký rozdíl. Oba slouží stejné elitě, jsou téměř stejně staří a jejich rodiny pocházejí z východní Evropy. Barak si ale na rozdíl od svého předchůdce razil vlastní cestu, ba co víc: věděl lépe než ostatní, co je pro Izrael dobré. To však v Izraeli nehraje žádnou roli. V Izraeli jde o dělení, kompromisy, vyjednávání, emoce, moc, peníze a hrdost. Barak není správným mužem pro tyto neprůhledné taktiky a iracionální struktury. Ostatně, kdo je tím správným?"

Robert Mikoláš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme