Zahraniční deníky komentují zprávu tajných služeb o íránském jaderném programu
Dalšími tématy světových médií jsou americký protiraketový štít v Evropě, pět let nezvěstný Brit nebo americká věznice na základně Guntánamo. Americký Nejvyšší soud totiž řeší, jestli Spojené státy drží vězně na Guantánamu protiprávně. Devítičlenný tribunál má na stole žalobu dvou skupin vězňů, kteří považují své vězení za protiústavní.
"Administrativa amerického prezidenta George Bushe si hraje se slovy jako "civilní status", aby se vyhnula povinnostem, které vyplývají ze Ženevských konvencí. Krutou realitou ale zůstává, že Guantánamo je jenom špinavá díra, která postupně ničí uvězněné lidi," tvrdí v komentáři internetový server Arab News a pokračuje: "Dokazuje to případ muže, který se pokusil o sebevraždu naostřeným nehtem. Jenomže americké úřady přišly se svou verzí, že se vězeň vlastně nechtěl zabít. Jeho cílem prý bylo jen "sebepoškození". I když nemůžeme pochybovat o tom, že alespoň část z více než 300 vězňů na Guantánamu je opravdu nebezpečná, tak není důvod s nimi zacházet tímto způsobem. Pokud jsou to opravdu teroristé, měly by je Spojené státy postavit před veřejný soud. Postupem, který si vybral Bílý dům, ztrácí Amerika respekt. Těžko někdo bude poslouchat výroky Bílého domu o míru a demokracii, když ví, jak americká administrativa zachází s vězni na Guantánamu," uzavírá Arab News.
"Celá myšlenka udržení míru mezi Spojenými státy a Ruskem může padnout, pokud se zástupci obou zemí nedohodnou na tom, jak má fungovat americký štít protiraketové obrany ve střední Evropě," píše deník Moscow Times. "Moskva se snaží s Washingtonem vyjednat odložení začátku fungování základen v Polsku a České republice. Jenomže i když se jí to povede, je to jenom dočasné řešení. Stejný kámen úrazu se objeví znovu. Politici by měli tento problém intenzivněji řešit, už jenom proto, že i dnes je v sázce hodně. Jako první totiž začnou neshodami trpět ekonomické vztahy a to nepomůže Spojeným státům ani Rusku," dodává Moscow Times.
Podle amerických tajných služeb zastavil Teherán vývoj jaderných zbraní v roce 2003. Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád označil tuto zprávu za vítězství jeho země. Mezinárodní agentura pro atomovou energii k tomu dodala, že zpráva Írán "svým způsobem očistila".
"Americký prezident George Bush teď má jedinou možnost - začít s Íránem jednat. Doufejme, že se americká administrativa zachová chytře a podanou ruku přijme," komentuje zprávu Washington Post a pokračuje. "Bez ohledu na to, co si lidé o zprávě amerických tajných služeb myslí, jsou její praktické dopady naprosto jasné. Bush nemůže podniknout proti Íránu žádnou vojenskou akci, pokud se k tomu do konce svého mandátu ještě chystal. Už by ji totiž nemohl nijak vysvětlit, varianta útoku kvůli hrozbě útoku jadernými zbraněmi se rozplynula. Teherán tak má důvod k oslavám. Zmizela možnost útoku Spojených států na Írán a současně se hodně vzdálily i případné ekonomické sankce Evropy. Ani pro ně totiž už není důvod," dodává Washington Post.
Britské deníky se vracejí k příběhu Brita, který byl pět let nezvěstný a o víkendu se najednou objevil. Háček je ale v tom, že si vůbec nic nepamatuje. Policie ho zatkla, protože má podezření, že je to podvodník. "Ať už je pravda jakákoli, příběh muže budí mnohem větší pozornost, než by si zasloužil. Proč se o něj lidé zajímají, když vlastně není důležitý? Možná proto, že splnil tajný sen mnoha z nás. Kdo by se nechtěl na pět let jenom tak ztratit? Třeba se sebrat a žít někde na tropickém ostrově? Začít úplně od začátku? Ta představa je velmi romantická, když si člověk uvědomí, že by se zbavil kolotoče, ve kterém žijeme. Zapomenout na účty, práci, hádky s nadřízenými, uklízení nebo na cestování přeplněnou městskou dopravou... Třeba je právě to důvod, proč příběh Johna Darwina zajímá tolik lidí. Změnil svůj život ze dne na den a to je něco, o čem většina z nás jenom sní," píše britský Independent.
Britský Daily Telegraph zase komentuje vědecké zprávy, které se v posledním týdnu objevily: "Biologové zjistili, že samci delfínů nosí kytice svým slečnám. Možná to okoukali od lidí, ale třeba se tak chovali odedávna, jenom jsme si toho nevšimli. Není to ale jediná zpráva o zajímavých vlastnostech některých zvířat. Japonští vědci v úterý zveřejnili informaci, že má pětiletý šimpanz mnohem lepší krátkodobou paměť, než lidé. V testech vysokoškoláci nesahali šimpanzům ani po kotníky. Možná bychom proto měli přehodnotit věty, které tak často používáme. Třeba - chovej se jako člověk! Lidé si to nechtějí připustit, ale v některých případech by bylo mnohem lepší chovat se třeba jako šimpanz nebo delfín."
Jaký druh sebevraždy spáchá česká vláda? Na tuto otázku hledá odpověď komentátor slovenského deníku Sme, který cituje rozhovor s ministrem zahraničních věcí Karlem Schwarzenbergem. "Jestli se vrátí šéf lidovců Jiří Čunek do vlády, budu to považovat za sebevraždu," uvedl Karel Schwarzenberg pro deník Sme. Noviny se pozastavují nad tím, zda-li je zneužití sociálního systému přípustné u politika, který svůj program postavil právě na boji proti jeho zneužívání, i když pravda jenom občany tmavší pleti. "Formální očista nezmění nic na tom, že Čunka veřejnost vnímá jako podvodníka a největší radost z jeho návratu do vlády může mít opozice, která tak získá pohodlný terč," píše deník Sme. Lidovci jsou podle deníku jediná strana, kde o post šéfa nemá kromě Čunka nikdo zájem. "A bez lidovců nezůstane Topolánkova vláda u moci, takže je skoro jedno, jestli spáchá sebevraždu s Čunkem nebo bez něho," uzavírá komentář slovenský deník Sme.
