Zahraniční tisk hodnotí Světové ekonomické fórum v Davosu

Letošní setkání Světového ekonomického fóra v Davosu bylo velmi špatnou reflexí současného světa. Na druhou stranu bylo užitečným příkladem toho, jak Západ získává informace o okolním světě, píše ve svém dnešním vydání deník International Herald Tribune.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zahraniční tisk

Zahraniční tisk | Foto: Alena Palečková

Hlavním tématem oficiálního programu, ale i neformálních rozhovorů, byl šok z ekonomického růstu Číny a Indie. Debatovalo se o tom, co všechno tento růst ovlivňuje: ceny mědi, automobilový průmysl nebo třeba pracovní místa v Severní Americe. Vize dvou asijských velikánů, kteří se chystají napadnout západní svět, provází směs obdivu a strachu.

Taková posedlost Čínou a Indií je poněkud bizarní, pokračuje International Herald Tribune. Ekonomický rozvoj obou zemí probíhal v rozdílném tempu a oběma se postupně podařilo integrovat se do světové ekonomiky. Vůbec nic ani v nejmenším nezavdává příčinu k tomu, aby západ musel takto panikařit. Obě země budou ve svém ekonomickém růstu i nadále pokračovat. Tím se samozřejmě změní rovnováha světové ekonomické síly.

Ale co je na takovém zjištění nového? Davos může poskytnout skvělé příležitosti k plodným diskusím. Pokud má ale být něčím víc než jen okénkem transatlantického přemýšlení, je nevyhnutelně nutné změnit seznam účastníků diskusí. Překvapivé totiž je, že v Davosu nebyly dostatečně zastoupeny východoasijské země například Japonsko nebo Tajwan, které se v posledních čtyřiceti letech nejvíce přičinily o změnu rovnováhy. uzavírá deník.

"Těžká mise Angely Merkelové" nebo "Merkelová by měla být blízkovýchodní zprostředkovatelkou." Těmito titulky uvádějí své články o cestě německé kancléřky do Izraele a na palestinská území deníky Frankfurter Allgemeine Zeitung a Die Welt. Nejzajímavější pasáže z nich vybral zpravodaj Českého rozhlasu v Německu Jiří Hošek.

Hamas, známý svou nepřehlednou strukturou, zatím Evropská unie vede na seznamu teroristických organizací. Oficiální jednání s tímto extremistickým hnutím tak nejsou možná, všímá si Die Welt. Jak zjistil deník Frankfurter Allgemeine Zeitung, hnutí Hamas také včera požádalo kancléřku o schůzku. Berlín ji ale odmítl. Pro budoucí jednání s palestinskou vládou vedenou Hamasem, má německá vláda jasné podmínky, ze kterých nehodlá slevit. Kromě zřeknutí se násilí to, podle Weltu, je uznání práva státu Izrael na existenci bez jakýchkoli slovíček "pokud" nebo "ale".

Merkelová se v roli izraelsko-palestinské zprostředkovatelky ocitla nedobrovolně. Původně totiž měla do Izraele přijet už v prosinci. Tehdy ale byla cesta odložena kvůli onemocnění Ariela Šarona. Že kancléřka do oblasti přijela tak těsně po palestinských volbách, jejichž výsledek byl předem krajně nejistý, je podle deníku Die Welt zásluha Ehuda Olmerta. Úřadující izraelský premiér ale chtěl svým údajným tlakem na brzký příjezd Merkelové získat něco jiného a sice vítr do zad pro sebe a nově založenou stranu Kadima pro předčasné parlamentní volby, píše německý Die Welt.

Evropa si myslí, že americký prezident Bush jenom vytváří více teroristů, píše ve svém dnešním vydání britský deník Guardian. Rozdíl mezi oficiálním americkým a evropským vnímáním terorismu má vážné důsledky pro transatlantickou spolupráci. Bushova vláda je pevně přesvědčena, že Al-Kajdá představuje vojenský problém, který vyžaduje vojenské řešení. Americká vláda se tohoto postoje musí držet, protože jinak by nemohla vysvětlit svoji invazi do Afgánistánu a do Iráku. Prezident Bush proto ve svých projevech dále mluví o tom, že cílem Al-Kajdy bylo a je ovládnout celý svět.

Někteří Evropané sice se stanoviskem Washingtonu souhlasí, ale většina Evropanů přemýšlí jinak. Podle Rika Coolsaeta, který pracuje v Belgickém královském institutu mezinárodních vztahů, chápe většina Evropanů teroristy jako samostatné radikální jednotky s mezinárodními kontakty, které postrádají centrální řízení. Extremismus vyrůstá ze sociálního a politického odcizení, exkluze a v neposlední řadě z nezaměstnanosti mezi členy přistěhovaleckých komunit. A v mnoha případech extremismus své příznivce zcela izoluje právě od těch společenství, za které bojují, konstatuje list Guardian.

Soňa Marešová, Jaromír Marek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme