Zahraniční tisk o Africké unii
Zase jednou slyšíme o zániku. Tentokrát jde však spíš o přejmenování. Z Organizace africké jednoty se totiž stává Africká unie, poznamenává německý Frankfurter Allgemeine Zeitung. Unie má sice mít vlastní parlament a dokonce i soudní dvůr, pro jistotu se ale účastníci nezavázali, dokdy by měli tohoto cíle dosáhnout.
Dokud budou nynější sousedé častěji vzájemnými rivaly nebo dokonce nepřátely, místo toho, aby se považovali za partnery, nemá stejně smysl o společném parlamentu přemýšlet. Na ustavující konferenci žádal hostitel Mbeki, aby se Afrika stala více sebevědomou. Sebevědomí však mnohým africkým vůdcům nikdy nechybělo. Idi Amín byl například velmi sebevědomý, když vyhnal ze země obyvatele indického původu. To samé dělá Robert Mugabe s bílými. Je toto sebevědomí, které Mbeki žádá? Mnohem dál by se nejspíš afričtí vůdci dostali s větší sebekritikou.
Afričané pohřbili organizaci, která přežila své původní záměry a ukázala se neschopnou čelit současným problémům kontinentu, dodávají londýnské Timesy. Na jejím místě odhalují po vzoru Evropské unie Unii africkou, která však bude podle nich schopná lépe prosadit hospodářskou integraci, bojovat s korupcí a zastavit války. Prvním předsedou unie se stane jihoafrický prezident Thabo Mbeki, lybijský vůdce Muhammar Kaddáfí nabídnul Tripolis za sídlo organizace. Unie bude potřebovat všechno štěstí, které může Afrika pobrat.
Prokletí diktátorů ale nadále hrozí, že budou bojkotovat ideály unie a budou se bránit vměšování. Takovým příkladem jsou Keňa, Libye a Zimbabwe, které sabotují jakýkoliv pokus o omezení nedemokratických vlád. Místo vznešeným, ale vzdáleným cílům jako je jednotná měna, by unie měla učinit Afriku bezpečnější, spravedlivější, bohatší a vzdorovat pandemii, která zastiňuje její budoucnost, dodávají Timesy.
Sepětí Rusů s půdou je tak hluboké a osobní, že pokusy o prodej chátrajících kolektivních farem pobuřuje i ty, kteří chápou, že by se jejich země dostala díky soukromému hospodaření dále, poznamenává americký New York Times. Velká část družstevních farem, které Stalin před 70 lety násilně zřídil, zkrachovala a leží ladem. Prezident Putin se proto dnes snaží prosadit důležité legislativní změny, které by dovolily prodej zemědělské půdy ruským občanům nebo soukromým firmám.
Bez pozemkové reformy by totiž ruské zemědělství zůstalo zabředlé v sovětské letargii. Putinova nová legislativa jistě vytvoří labyrint pravidel a spleť byrokratických intrik v odlehlých oblastech, jejichž mocní gubernátoři se budou snažit z prodeje nemovitostí vytěžit. Pokud to ale ruští zákonodárci konečně schválí, budou miliony hektarů přístupné pro ruské kupce, uzavírá New York Times.
Zhruba tři roky poté, co jihokorejský vůdce vyhlásil "sluneční politiku" usmířemí mezi oběma korejskými státy, se poloostrov potýká se vzájemným podezíráním a obavami z agrese, napsal britský The Financial Times. Hráz obviňování a výhružek se mezi Soulem a Pchjongjangem protrhla poté, co na sebe před několika dny začaly svalovat vinu za námořní šarvátku. Ta si vyžádala smrt několika jiho- i severokorejských námořníků. Veřejné mínění na jihu ostrova se přitvrdilo a jihokorejský prezident je obviňován, že vůči sousednímu komunistickému režimu postupuje příliš shovívavě. "Sluneční politika" je v krizi.
Vojenští odborníci odhadují, že nové korejské válce by padly za oběť desetitisíce Jihokorejců a miliony civilistů by vystavila nebezpečí. Stejná katastrofa by postihla i sever. Z tohoto důvodu je nedávný incident přínosem. Dokázal totiž probudit obě strany a ukázat, jak důležité je v jednání pokračovat, končí The Financial Times.
Stejně jako včera, i dnes se v titulkách slovenských novin objevuje spojení "menší zlo." Komentátor slovenské Pravdy k tomu poznamenal: "Máte pocit, že se tento titulek příliš často opakuje? No jistě! Týden co týden nám naše realita umožňuje jásat nad menšími zly. Je to paradox přírody. Protipóly se přitahují. Člověk by proto předpokládal, že menší zlo bude přitahovat větší dobro. Tak to ale bohužel neplatí. Menší zlo trpí nepřekonatelnou afinitou zase jen k menšímu zlu. Po dvanácti letech jsme se konečně dopracovali k ombudsmanovi.
Máme pár právníků, kteří byli pro tuto funkci přímo stvořeni. Ale Koaliční rada, parlament a menší zlo se shodli na menším zle. A ti prezidentem vybraní ústavní soudci! Měl přece možnost vybrat dva špičkové. Bohužel pro Slovensko si ale vybral opět menší zlo. Máme ale v právu i kreatury, se kterými jsme mohli dopadnout hůř. Prezident prý rozhodnutí konzultoval s komisí právníků. Kdyby si býval hodil korunou, mohlo na tom být Slovensko lépe, dodává Martin Hric z bratislavské Pravdy.
