Zahraniční tisk o íránském jaderném programu
Rada guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii o víkendu rozhodla o tom, že předá otázku íránského jaderného programu Radě bezpečnosti. O efektivitě sankcí, které zřejmě OSN vůči Íránu stanoví, spekuluje dnešní Guardian. Den za dnem ztrácí světová polemika okolo karikatur Mohameda náboženskou orientaci a nabírá směr politický, konstatuje francouzský deník Libération. Evropská unie má za několik měsíců rozhodnout, zda a kdy se rozšíří o další dvě země. Bulharsko i Rumunsko měly a stále mají problémy s přijímáním unijní legislativy a také s korupcí. Týdeník Economist se ve svém posledním vydání zaměřil na Rumunsko. Zimní olympijské hry v Turíně začnou za 4 dny. Zajímavý pohled na tento "svátek sportu" přináší americký deník Washington Post.
Rada guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii o víkendu rozhodla o tom, že předá otázku íránského jaderného programu Radě bezpečnosti. O efektivitě sankcí, které zřejmě OSN vůči Íránu stanoví, spekuluje dnešní Guardian.
Základním znakem íránského prezidenta Ahmadínežáda se staly jeho provokace na adresu západu. Včera íránský prezident vzpomínal na duchovního vůdce islámské revoluce Ajatolláha Chomejního a útok na americký zastupitelský úřad v Teheránu, když na adresu Ameriky řekl: "Vůbec vás nepotřebujeme."
Odvážná slova. Navíc se v jejich světle zdá, že Ahmadínežád má ke svému sebevědomí důvod. Iránci toho museli prožít hodně. Revolucí v osmdesátých letech počínaje a osmiletou válkou s Irákem konče. Proto je asi skutečně oprávněn se domnívat, že veškeré ekonomické sankce ze strany OSN nebudou mít na Írán takový vliv.
Ale všechno může být jinak. Ahmadínežád byl zvolen především na základě příslibu lepší ekonomické budoucnosti a prohlášení, že prodej ropy přinese íránskému lidu lepší životní podmínky. Proto by se měl sankcí obávat. Píše britský deník Guardian.
Den za dnem ztrácí světová polemika okolo karikatur Mohameda náboženskou orientaci a nabírá směr politický, konstatuje francouzský deník Libération. Nehledě na rozdílné názory, všechny západní státy zřejmě mají strach, aby nepřilily olej do ohně a snaží se co nejvíce uklidnit rozvášněný muslimský svět. Karikatury totiž vstoupily do kontextu již značně výbušného, poznamenaného volebním vítězstvím hnutí Hamas na palestinských územích, íránskou jadernou krizí a nekonečným iráckým konfliktem.
Na jednu stranu můžeme soudit, že tento vývoj svědčí o stále se prohlubující propasti mezi režimy a názory vedenými demokratickými hodnotami a mezi těmi, které řídí náboženství a teokracie. Na druhou stranu, pokud se podíváme na státy, kde jsou protesty nejsilnější, to znamená na Sýrii a Libanon, nemůžeme pominout to, že hrají hru o moc, když používají protizápadní nálady a strategii obviňování, aby skryly svou vlastní diskreditovanost a problémy. Píše francouzský deník.
Evropská unie má za několik měsíců rozhodnout, zda a kdy se rozšíří o další dvě země. Bulharsko i Rumunsko měly a stále mají problémy s přijímáním unijní legislativy a také s korupcí. Týdeník Economist se ve svém posledním vydání zaměřil na Rumunsko.
"Jak se chytají nedotknutelní," tak by se dal volně přeložit titulek Economistu, pod kterým se dočteme, že si rumunské úřady vzaly v poslední době na mušku opravdu velké ryby. Žalobám čelí bývalý premiér Nastase a jeho ministr pro ekonomiku a také současný vicepremiér George Copos.
Když měl expremiér Nastase vysvětlit, jak přišel ke svému velkému majetku, přišel s trochu úsměvným vysvětlením, že jej získal díky postarší tetičce své manželky, která nalezla dříve skrytý talent pro obchod na trhu s nemovitostmi. Vily, luxusní auta a jiné drahé hračky se staly něčím, za co se dříve nedotknutelná vrstva Rumunů nyní musí spíš stydět, než vystavovat na odiv.
Prezident Traián Basescu drží kormidlo podle listu pevně v rukou. Jen loni se vyměnilo asi dvanáct set soudců a prokurátorů, zhruba třetina, co jich Rumunsko má. Economist to přičítá tlaku ze strany Evropské unie.
Podle některých názorů si Bukurešť bude ještě muset na členství nějakou dobu počkat. Je toho hodně, co se na Rumunsku Unii nebude líbit, ale pokud jej nechá čekat, jeho postup správným směrem to neurychlí, odhaduje Economist.
Zimní olympijské hry v Turíně začnou za 4 dny. Zajímavý pohled na tento "svátek sportu" přináší americký deník Washington Post. Zimní olympijské hry skutečně nejsou sportovním kláním těch nejlepších z celého světa, jak to tvrdí jejich reklamní slogan. Jejich název by měl být změněn na "Evropský a severoamerický nákladný sportovní festival," píše deník.
Nechceme tím říci, že na olympijských hrách nejsou vynikající sportovci. Samozřejmě, že jsou. Ale současná skupina soupeřů například v biatlonu, curlingu nebo bobování je směšně malá a zřejmě se v nejbližší době nerozšíří, pokračuje deník.
Zimní olympijské hry nejsou a zřejmě ani nemohou být opravdovým globálním sportovním kláním. Takže, prosíme, nemluvte o nich v následujících dnech jako o události, kde se setkávají všechny národy, aby symbolicky oslavily člověka. Některé národy a někteří lidé jsou na to zřejmě bohužel příliš malí. Píše Washington Post.
