Zahraniční tisk o mezináboženském dialogu
Ústřední téma komentářů ve všech novinách asi nenajdeme. Světové deníky se spíše periodicky vracejí k několika tématům, která dopodrobna rozebírají.
Například jsou to názorové postoje papeže Benedikta XVI. Teď už ale komentátorům nejde jen o pouhé posouzení kontroverzního papežova výroku o vztahu násilí a islámu, kterým hlava církve nedávno rozlítila muslimy v mnoha zemích světa. Noviny se totiž zabývají otázkou, jak si vlastně papež stojí v mezináboženském dialogu, ve kterém se zavázal pokračovat po svém předchůdci Janu Pavlu II.
Americký deník New York Times je v tomto směru striktní a píše: "Papež a Vatikán by měli dělat více. Za poslední dva roky se Benedikt ani neukázal na ekumenických setkáních v italském Assisi, které před dvaceti lety založil minulý papež." Ve vztahu Benedikta XVI. k muslimům je deník ještě ostřejší: Jak ukazují papežovy nešťastné výroky, potřebuje nutně ty nejlepší odborníky na islám, aby mu ukázali cestu, uzavírá New York Times.
Jakýsi mezináboženský dialog, ovšem na politické úrovni, vede také Německo. Tamní Spolkový sněm včera velkou většinou hlasů podpořil vyslání německých vojáků na Blízký východ. To je oblast, ke které má Německo vzhledem k nacistickém minulosti a vyhlazování Židů pochopitelně velmi zvláštní vztah. Z tohoto důvodu lze německou misi vyslanou k hranicím Izraele označit za historickou. Vyslání jednotek na Blízký východ komentují samozřejmě i německé deníky. Pročetl je berlínský zpravodaj Českého rozhlasu Jiří Hošek.
Welt si myslí, že jsou pro vyslání německého kontingentu dobré důvody, ale že je ani jeden z vládních představitelů nepojmenoval. Ministr zahraničí Fischer přesvědčoval na podzim roku 1998 německý národ o nutnosti války proti Srbsku příkladem Osvětimi. Od té doby si politická elita myslí, že vojenské zásahy jsou ospravedlnitelné teprve tehdy, pokud jsou důsledkem poučení z historie, poznamenává německý deník.
Ten odmítá vysvětlení, že důvodem pro vyslání vojáků je zajištění práva Izraele na existenci. Když by existence židovského státu byla skutečně ohrožena, co by asi tak zmohly německé fregaty před Bejrútem, táže se Die Welt? Německá vláda se pro účast na misi OSN rozhodla z jiných pohnutek, a to je její právo.
Kabinet chce stabilizovat Libanon a oslabit tak vliv islámských extremistů. Kromě toho se chce Berlín na Blízkém východě stát důležitým hráčem a kvůli tomu musí svou přítomnost ukázat. Tyhle motivy může člověk odmítnout, ale jako odůvodnění postačí, domnívá se Die Welt.
Dalším tématem, kterému se věnují zahraniční média, je zejména převrat v Thajsku. Tamní demokracie může být posílena, ale jen pokud generálové splní, co slíbili, píše britský Guardian, který také snadno nachází viníka celé situace: Vinu za převrat nese svou politikou sám premiér Tchaksin Šinavatra.
Sesazený předseda vlády, který vyhrál volby jako nová moderní tvář a úspěšný podnikatel, začal své postavení zneužívat. A když začal vládnout příliš autokraticky, byl jasné, že za to zaplatí, soudí britský Guardian a italský Corriere della Serra přizvukuje: Možná trest očekával i sám premiér.
International Herald Tribune míní, že křehká demokracie v Thajsku má teď před sebou existenční boj. Deník připomíná analogii se situací na Filipínách, které stále bojují s důsledky svržení demokraticky zvoleného prezidenta Estrady v roce 2001.
