Zahraniční tisk o míru v Afghánistánu
Zahraniční noviny si všímají toho, že mír bude nejobtížnější částí mise v Afghánistánu, varují před eskalací napětí mezi Pakistánem a Indií.
O dalších cílech amerického boje proti terorismu spekuluje milánský deník Corriere della Sera: Spojené státy varovaly všechny země světa, aby neposkytovaly útočiště bin Ládinovi. Prezident George Bush stojí před problémem. Musí ukázat, že je bin Ládin skutečně eliminován, jinak nemůže mluvit o vítězství. Válka v Afghanistánu v zásadě skončila. Zdá se, že příští mise USA bude muset plnit dvojí úkol: prosévat kousek po kousku Pákistán - mimo jiné proto, že jisté části pákistánské tajné služby zůstávají blízké bin Ládinovi. A zadruhé začít operaci proti terorismu v některé z dalších zemí, možná v Iráku.
Válce v Afghanistánu se věnuje také německý konzervativní deník Die Welt: Mír bude obtížnou částí operace v Afghanistánu, píše list. Petersberg byl začátek, nikoli konec. Mluvit o míru v zemi nepokoje je sebeklam. Tato operace vyžaduje chladné konstatování nebezpečí. Proto musí být vedena spojenými silami NATO a Američanů.
Mezitím vzniká ze současných zkušeností a budoucích očekávání obrázek války a ohrožení do budoucnost - a na základě toho se rozhoduje o tom, co se stane ze Severoatlantické aliance. Afghanistán je daleko. A přesto by se tam mohlo rozhodnout o budoucnosti NATO. Proč by měli mít Američané na atlantickém spojenectví větší zájem než Evropané? Tato aliance je v krajním případě ústavou a pojištěním Evropy. Jiná možnost neexistuje.
Podle saúdsko-arabského deníku Al-Iktisadíja s odvoláním na stanovisko ministra obrany Sultána ibn Abdala-Azíze Saúda je videozáznam s Usámou bin Ládinem zveřejněný Pentagonem autentický. Bin Ládin podle toho nedělá dojem "racionálního muže" a nepůsobí ani jako "vojenský vůdce či vlastenec".Usáma bin Ládin je původem ze Saúdské Arábie, ale v království má od roku 1991 zákaz pobytu, protože se údajně chystal svrhnout tamní vládu. Jeho pověst šéfteroristy zodpovědného za útoky 11.září byla však podle citovaného ministra obrany neoprávněně zveličena.
Rakouský list Kurier varuje před eskalací napětí mezi Indií a Pákistánem: Svět už Indii nerozumí. Muslimští separatisté v Kašmíru celý dlouhý čas páchají atentáty a nyní dokonce napadli indický parlament - a ze strany nejvýznamnějších vlád včetně Spojených států je indický kabinet vyzýván ke zdrženlivosti. Proč nemá také Dillí právo na to, co je dovoleno Washingtonu či Jeruzalému - hon na teroristy? Odpověď je jednoduchá: Takový útok by v žádném případě nezůstal bez odezvy, zaznělo z Islamábádu. Mohlo by tudíž dojít k ozbrojenému konfliktu dvou atomových mocností. Proto mezinárodní společenství nabádá k umírněnosti. Doutnák nicméně hoří a vede přímo k atomovým arsenálům.
Volební porážku portugalských socialistů komentuje švýcarský list Neue Zürcher Zeitung. Druhé volební období Guterréšovy vlády v Portugalsku skončilo dva roky a dva měsíce po volbách roku 1999 spektakulárním zlomovým "přistáním", které premiéra nakonec přimělo k rezignaci. Nucen k tomu však nebyl. Socialisté ztratili radnice v největších městech země. Současně došlo ke zřetelnému propadu počtu hlasů - je to fatální "ťafka" pro vládu, které zavál do tváře silný vítr a která už dávno ztratila švih.
Guterréš však neprohrál jen jako předseda vlády. Byl poražen také jako generální tajemník strany, která při posledních volbách do Evropského parlamentu jako jediná ze všech socialistických uskupení posílila. Ztratit by ovšem mohl i funkci předsedy Socialistické internacionály.
Podle španělského listu El País unikla Evropská Unie na své nedávné vrcholné schůzce jen o vlásek těžké zahraničně-politické krizi. Zmocněnec EU pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana údajně pohrozil svou rezignací. Ve svém návrhu k "prohlášení z Laekenu", jímž minulý víkend ohlásila EU v belgickém královském zámku nové kolo reforem, byla Solanova pozice zpochybněna.
V návrhu se uvádělo sloučení Solanova postu s funkcí Komisaře EU pro zahraniční vztahy. Až na zásah Spolkového kancléře Gerharda Schrödera a britského premiéra Tonyho Blaira se situace urovnala. Oba šéfové vlád prosadili změnu textu. V Evropské komisi je za vnější vztahy zodpovědný Brit Chris Patten. Podle listu El País se především předseda Evropské komise Romano Prodi zasazoval o to, aby byly úřady Solany a Pattena sloučeny.
