Zahraniční tisk o německé předvolební situaci
Zahraniční noviny píší o osamoceném Německu, o slovenském oportunismu, afghánských pašerácích, o tom, že Schröder si polepšil, tvrdí, že Haider je viníkem rakouské krize.
Francouzský prezident Jacques Chirac by podle německého listu Frankfurter Allgemeine Zeitung mohl naučit kancléře Schrödera, že politik může mít jiný názor než vláda George Bushe, aniž by ukvapeně poškodil vztah spojenců. Rudo-zelené tvrzení, že je Amerika izolovaná a Evropa jednotně vystupuje proti invazi do Iráku, označil za lživé nejen britský premiér Tony Blair, ale i Chirac. Pro Schröderovu vládu snad nemají význam ani závěry OSN. Co ale bude Berlín dělat, je-li Saddám Husajn nebezpečnější, než se předpokládá? Schröder dal v sázku zahraničně politickou věrohodnost Německa, aby mobilizoval levici ve vlastní straně a získal před volbami hlasy postkomunistických voličů. Pokud jeho kalkul vyjde, pak teprve sám pocítí, co to znamená.
Předvolební televizní duel mezi spolkovým kancléřem Schröderem a jeho konzervativním oponentem Stoiberem komentuje turýnská La Stampa: Všechny pohledy mířily na Gerharda Schrödera. Obstojí v diskusi s Bavorem Stoiberem, nebo bude zase jako při prvním duelu v defenzivě a ne zrovna bdělý? Tentokrát se v každém okamžiku debaty zdálo, jako by chtěl kancléř do televizních kamer říci: "Jsem tady, jsem zpět". Uvolněná atmosféra, kterou obě moderátorky dokázaly navodit, byla dobrým základem pro napínavý duel. Pro třetinu nerozhodnutých voličů ale výsledek možná stejně nebyl dost jasný, míní La Stampa. Skutečnosti, že se Schröder chopil své šance v tomto duelu rozhodněji než v předchozím, si všímá také německý list Die Welt. Vysílání jasně ukázalo, že ve spolkových volbách proti sobě stojí odborník a člověk citů, věcný politik proti mediálnímu stratégovi. Stoiber byl preciznější v tématech, Schröder ve slovech.
Hlavní odpovědnost za ztroskotání modro-černého projektu, rakouské koalice lidovců a Svobodných, nese Jörg Haider, uvádí vídeňská Die Presse. Mocenské boje Svobodných vyvrcholily odstoupením vicekancléřky a předsedkyně FPÖ Susanne Riessové-Passerové z vládního i stranického postu. Bývalý šéf Svobodných a korutanský hejtman Jörg Haider rozpoznal až příliš pozdě, co vyvolají jeho manipulační praktiky se stranickou základnou. Neudělal nic, nebo přinejmenším velmi málo, aby zabránil odchodu Susanne Riessové-Passerové a jejích dvou věrných. Haider nese hlavní odpovědnost za nové volby, ze kterých bude profitovat spojenectví rudo-zelených. Kolaps způsobil svými letními útoky na vicekancléřku a vládu.
Letošní předvolební kampaň na Slovensku je jednou z nejostřejších v dějinách země, soudí list Sme. Že ale politici v honbě za voličem začnou prosazovat i to, proti čemu sami roky bojovali, čekal málokdo. Z úst levičáka Andrášiho jsme se například mohli dozvědět, že socialistická SDĽ bude prosazovat snižování odvodů a daňového zatížení v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností; z úst nacionalistky Evy Slavkovské, že její strana je a ve své podstatě vždy byla pro vstup do Evropské unie. Zaznělo také, že rovná daň je hloupost, protože je v první řadě ve prospěch bohatých a ožebračí ty nejchudší. Výrok jako ušitý pro levicového politika. To, že podobnou větu vysloví Anna Malíková, veřejně se hlásící k národní pravici, vyvolává otázky, kam vlastně madam politicky patří. Frekvence prohlášení příčících se nejen zdravému rozumu, ale i vlastním předchozím vyjádřením a ideologiím, nabírá s blížícím se termínem voleb nebývalé rozměry.
Pašeráci mají v Afghánistánu zelenou, uvádí americký časopis Newsweek. Místní úředníci nejsou dostatečně silní, aby zabránili pašování archeologických pozůstatků. Ministerstvo kultury například dostalo počátkem roku avízo, že v Kafir Kotu, starobylém městě a pevnosti na jihu provincie Lógar, slídí hledači pokladů. Místní rolníci, kteří mohou se zločinci spolupracovat, mlčí. Na pahorcích kolem Kafir Kot se uskutečnilo tolik nezákonných vykopávek, že oblast nyní vypadá jako velký úl. Podle místního představitele ministerstva kultury je nemožné odhadnout ztráty z tohoto místa. Ministerstvo oficiálně odmítá určovat hodnotu pašovaných nálezů z obavy, že stanovení ceny by jen tyto praktiky podpořilo. Svodům ale občas podlehnou i hlídači, kteří za celou dobu svého působení nebyli zaplaceni. Pašeráci památek provádějí své operace podobně jako narkomafie. Šéf překupníků z Pákistánu nebo odjinud kontaktuje afghánského prostředníka, obvykle místního vojenského velitele, aby zorganizoval přepravu zásilky. Na těžkou práci jsou pak najímání místní lidé, někdy za tvrdých podmínek: žádné památky, žádný plat. Cenné objevy jsou vyvezeny přes tajné hraniční přechody. Když zboží dorazí do Pákistánu, je pak prodáváno do celého světa.
