Zahraniční tisk o předčasných volbách v Německu

Předčasné volby, které chce vyvolat poražený kancléř Gerhard Schröder, jsou risk. Myslí si to britský deník The Times. Schröderovo překvapivé rozhodnutí přišlo poté, co jeho strana SPD prohrála zemské volby v Severním Porýní-Vestfálsku.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zahraniční tisk

Zahraniční tisk | Foto: Alena Palečková

Krátkodobě má takové prohlášení zamlžit porážku sociálních demokratů. V delším časovém horizontu chce Schröder volbami o rok dřív znejistit svého největšího soupeře, opoziční křesťanskodemokratickou CDU.

V čem je jeho obratný politický tah tak riskantní? Za prvé, křesťanští demokraté se možná vůbec znejistit nenechají. Naopak využijí vlnu popularity, na které se teď veze jejich předsedkyně Angela Merkelová. Druhý problém je čistě technického rázu. Německá ústava neumožňuje vyhlásit předčasné volby.

Ty se konají jen v případě, že premiér nedostane podporu Bundestagu. Hlasování o důvěře strany využil jedinkrát Helmut Kohl v roce 1983. Do procesu může navíc zasáhnout ústavní soud. Vláda Gerharda Schrödera ztroskotala na bolestivých reformách, které neměly viditelné výsledky. To Angela Merkelová slibuje jen omezené ekonomické změny. I ty jsou ale lepší, než průměrné výsledky sociálních demokratů, uzavírají svou analýzu britské Timesy.

Polský deník Gazeta Wyborcza píše, že perspektiva předčasných voleb v Německu znamená, že vláda v Berlíně ještě více šlápne na brzdu rozjeté Evropy. Čeká ji teď referendově-volební horor. Národní zájmy Německa, Francie a Velké Británie paralizují unii na mnoho měsíců. Porážka SPD v Severním Porýní - Vestfálsku a oznámení kancléře Schrödera, že se budou konat předčasné volby jsou hřebíkem do rakve možného kompromisu v otázce unijního rozpočtu pro roky 2007 až 2013, o kterém se má letos rozhodovat, píše Gazeta Wyborcza.

Minulé pondělí odhalili čeští politici sochu kontroverzního prezidenta Edvarda Beneše, vzpomíná slovenský deník Sme. Němečtí a maďarští politici protestovali proti uctívání symbolu kolektivní viny. V sobotu zase slovenský místopředseda vlády, Pál Csáky, odhalil pomník hunského krále Atilly. Ten je, podle pavědeckých romantických představ, přímým předkem uherské dynastie Arpádovců. Zatím nemáme žádné zprávy o protestech nad oslavováním mimořádně krutého nájezdníka, který stál na počátku temného středověku.

Samozřejmě, že mezi Atillou a Benešem jsou nějaké rozdíly. Hunský panovník je jakousi polomytickou postavou, zatímco Benešovy dekrety jsou stále živé. Společné ale mají to, že u jejich odhalování stála řada politiků, kteří tím veřejnosti poslali jasné stanovisko.

Dějiny jsou ošemetná věc. Žádný z mocných minulosti není černobílý a politici si vždycky vyberou jen to, co se jim hodí. Odhalování soch bývalých politiků je mimořádně nebezpečná zábava. Když už jí nemůžeme zabránit, měli bychom aspoň zakázat, aby se jí účastnili politici současní, dodává slovenský deník Sme.

V Moskvě pokračuje už druhý týden velmi sledovaný soud s Michailem Chodorkovským, který provází i demonstrace před budovou soudu. Protestující ale včera čekalo překvapení. Na silnici před soudem začaly údajně plánované stavební práce, a tak se musely protestující posunout o dvě stě metrů dál. V komentáři deníku Izvěstija to pojmenovali heslem "Komunistické hrábě". Proč ? To napoví náš moskevský zpravodaj Petr Vavrouška.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Vavrouška cituje z ruského tisku

Julie Rákosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme