Zahraniční tisk o sebevraždě Hannelore Kohlové
Německý i evropský tisk vesměs zmiňuje nenadálou sebevraždu Hannelore Kohlové, manželky německého ex-kancléře Helmuta Kohla. Důvodem byla podle dopisů na rozloučenou, které paní Kohlová zanechala, akutní alergie na sluneční i umělé světlo.
Ta se projevovala bolestivými příznaky úžehu a úpalu. Posledních 15 měsíců trávila Hannelore Kohlová v polotmě v rodinném domě v Ludwigshafenu.
Německý deník Die Welt k události napsal: V nejtrpčích okamžicích své politické kariéry uvažoval i bývalý kancléř Helmut Kohl o sebevraždě. Teď tento krok učinila paní Hannelore. A znovu ozařuje její smrt politický život jejího muže při veřejném přetřásání tohoto činu a při hledání jeho motivu...Byla to krutá nemoc, krok zoufalství z osamělosti anebo poselství? ...Tato svoboda zbyla Hannelore Kohlové zřejmě jako jediná a ona jí využila. Veřejnost nechť to vezme na vědomí. Nemusí vědět ani jak, ani proč. Vysvětlení není zapotřebí. Je pouze zapotřebí respektu, uvádí Die Welt.
Londýnské Timesy k úmrtí Hannelore Kohlové uvedly: Kritikové ji někdy nazývali "panenkou Barbie z Porýní". To nebylo fér. Byla nejen velice inteligentní, ale postavení svého muže nikdy nevyužila k finančnímu obohacení nebo k nátlaku. Byla to skromná, ale oduševnělá žena, která se po léta spokojila s tím, že svého nepřehlédnutelného muže podporovala při jeho radostech i strastech.
Její fotografie už je delší čas v učebnicích dějepisu, napsal římský "Il Messagero". Byla pořízena 3. října 1990 o půlnoci, v den, kdy se Německo opět sjednotilo a Helmut Kohl se stal kancléřem všech Němců. A vedle něho, při jeho triumfu, stála Hannelore Kohlová. Odlesk slávy tohoto zjevem mohutného a duchem veselého muže dopadl i na jeho křehkou ženu střízlivé krásy. Bylo to dlouhé, citově hluboké i nelehké soužití, uvedl Il Messagero.
Ruský Kommersant napsal: Odešla ze života jako muž. Její nenadála sebevražda však veřejnost i novináře zmátla. Zdá se, že ze života Hannelore Kohlové bylo známo příliš málo. Zemřela stejně tiše, jako žila. Vždy se snažila, aby nikomu neposkytla námět k pomluvám. Ex-kancléř Kohl měl navenek ideální rodinu s elegantní manželkou a skvělými syny. Teď však vyšla najevo velká rodinná tragédie, uvedl v krátkém nekrologu ruský Kommersant.
Francouzský Le Monde hodnotí evropskou cestu izraelského premiéra Ariela Šarona. Berlínská a pařížská vláda chtěly od Šarona slyšet, že jednoho dne obnoví skutečný dialog s Jásirem Arafatem. Ale byli zklamány. Jediné, co se dověděly, bylo prohlášení, že Arafat je překážkou na cestě k míru. Stejně znepokojivá je Šaronova interpretace tzv.Mitchellova plánu. Šaron požaduje sedmidenní přestávku v násilných akcích před zahájením fáze uklidnění. Evropané považují Šaronovy podmínky za nerealistické. Nelze se zbavit dojmu, že Šaron k nějakému uklidnění nechce vůbec dospět. Výstavbu židovských sídlišť rovněž nehodlá zastavit, protože je to velké dílo jeho politické kariéry, uzavírá Le Monde.
Nadregionální rakouský deník Salzburger Nachrichten soudí, že evropská krizová diplomacie v Makedonii selhala. Mnohatýdenní kolotoč jednání, hrozeb a slibů nedokázal zastánce tvrdé linie na obou stranách dostat pod kontrolu. Byl to první pokus Evropské unie zajistit mír v jihovýchodní části kontinentu. Amerika se po zvolení George W. Bushe z balkánské politiky odporoučela. Ovšem bez "velkého bratra" po boku je Evropa pořád ještě "lehká váha".
Teprve když se Washington slitoval a v osobě zvláštního zmocněnce vztyčil ve Skopje opět americkou vlajku, dala se hra zase do pohybu. Nutno dodat, že bez tlaku USA by jugoslávský ex-prezident Miloševič stále seděl v Bělehradě. Ať jde o Srbsko, Makedonii nebo o Blízký východ, závěr uplynulých měsíců je jasný: Jakkoli evropští ministři a premiéři postupují obratně a chytře, mají podporu z Washingtonu nadále zapotřebí, tvrdí Salzburger Nachrichten.
