Zahraniční tisk o vztahu Putina s Bushem
Kromě zvláštního vztahu prezidentů obou mocností - Ruska a Spojených států - listy také před nedělními německými volbami hodnotí čtyřleté vládnutí kancléře Schrödera a pozastavují se nad cenzurou čínského internetu.
Parodií partnerství nazývá americký deník Washington Post vztah ruského prezidenta Vladimíra Putina s jeho americkým protějškem Georgem Bushem.
Putin nabízí další ukázku toho, proč jeho rétorika o transformaci rusko-amerických vztahů byla předčasná. Putinova vláda dělá všechno možné, aby ochromila Bushovu kampaň proti Iráku - ruský velvyslanec při OSN nadšeně přikyvuje Husajnovu taktickému souhlasu s návštěvou zbrojních inspektorů a prohlašuje, že žádná další akce není nutná.
Putin v rámci války proti terorismu požaduje jednostranný ruský útok na Gruzii. Je to Putinova taktika něco za něco, domnívá se Washington Post. Umožněte Rusku nabourat suverenitu Gruzie a Putin na oplátku odsouhlasí akce OSN pro odzbrojení Iráku.
Tato iniciativa však Putinovi nestačí, pokračuje americký deník. Usiluje o invazi a kontrolu hranic. Je nepravděpodobné, že ruské síly, které ztratily kontrolu nad pohybem Čečenců přes jejich vlastní hranice, mohou nalézt bojovníky v Pankiské soutěsce. To však není Putinův pravý cíl. Jeho záměrem je odvrátit pozornost od série ozbrojených konfliktů v Čečensku - incidentů, které oživují diskuzi o zbytečnosti Putinovy snahy potlačit povstání silou.
Jako pákový převod slouží ruský hlas v Radě bezpečnosti OSN ke svolení k útokům na Irák. A takhle se kamarád nebo dokonce strategický partner nechová. Americko-ruské vztahy, které jsou postiženy takovouto taktikou, v žádném případě nejsou transformovány, míní Washington Post.
Vládu německého kancléře Gerharda Schrödera hodnotí rakouský deník Kurier. Jak uvádí, Němci jsou národ romantiků s minimem ironie, kteří ochotně prchají do idyly. Přijde vhod, když se v pravou chvíli objeví kancléř a přislíbí vládu klidné ruky. V akutních krizových časech je Schröder velký. Odvrátí chronické problémy, které červenozelené vedení v roce 1998 převzalo od svého konzervativně liberárního předchůdce a nevyřešilo je. Německo má zkostatělý trh práce a nedodržuje stabilizační kritéria, stanovená Evropskou unií při zavedení jednotné evropské měny. Už to dávno není ta silná lokomotiva, kterou Evropa potřebuje. Mnoho nečinnosti vzalo voličské hlasy i Kohlově kabinetu. A to by byla pro doufajícího Schrödera opravdová katastrofa, končí svůj komentář rakouský Kurier.
Nezávislé francouzské noviny Le Monde komentují propuštění z vazby nacistického kolaboranta Papona. Píší, že Paponovo propuštění spustilo vlnu protestů, neboť vichystický úředník se choval před soudem arogantně, bezlítostně a blahosklonně. Přesto by vězňové ve srovnatelné pozici mohli z jeho propuštění profitovat. Počet uvězněných šedesátníků se v posledních letech více než zpětinásobil. V minulém roce bylo ve vězení 27 vězňů, kterým bylo přes 80 let.
Paponovo propuštění zavázalo justici k tomu, aby všechny žádosti o předčasné propuštění z vězení prošetřila se stejnou pečlivostí, jako v Paponově případě. Je totiž nade vší pochybnost, že nešlo o výjimečné udělení milosti, nýbrž o vykonání právního aktu, uzavírá francouzský Le Monde.
Francouzský hospodářský deník Les Echos komentuje dění na burzách. Nový propad na burzách podle něj ukázal, že mnoho podniků, kterých se týkají kurzovní ztráty, trpí bumerangovým účinkem dlouhodobě špatně kontrolovaného finančního řízení. Po skandálech kolem Enronu a podobných podniků klesá důvěra v trhy. Mezi podnikateli vládne velká nejistota o perspektivách a rozmachu hospodářství a rostou obavy z následků bezpochyby připravované druhé války v Perském zálivu. V této situaci musí být zachována činorodost a kultura podniku. Nesmíme zapomínat, že z dlouhodobého hlediska zůstávají burzy dnes i v budoucnosti tou nejlepší investicí, píše francouzský deník.
Americký list The New York Times se pozastavuje nad cenzurou čínského internetu. Asi 46 miliónů Číňanů mají internetové připojení a role internetu v Číně neustále roste. V zemi známé svou cenzurou médií, je internet důležitým prostředkem k získání informací a k pokroku. Čínští internetoví uživatelé se mohli nejprve bez problémů podívat na stránky zahraničních médií a na stále populárnější server Google. Protože se však na stránkách Googlu objevovala kritika čínské vlády, později server zakázala. New York Times dále pokračují: Uživatelé, kteří se přihlásili na stránku Googlu, byli přesměrováni na stránky povolené a cenzurované čínskou vládou. Nedávno úřady přestaly server Google blokovat, ale zavedly množství technických opatření, které mají zabránit uživatelům otevřít zakázané stránky.
Tím, že potlačuje volný přístup k internetu, zraňuje Čína samu sebe. Snaží se povzbudit soukromé investování a přimět mladé Číňany, vzdělané na západních školách, aby začali samostatně podnikat. Zakazováním volného přístupu k informacím však ničí živnou půdu moderního podnikání. Jestliže Čína chce soutěžit na světových trzích - a ona tvrdí, že chce - nesmí omezovat své občany filtrováním internetu, končí The New York Times.
