Na jedné straně sucho, na té druhé bleskové povodně. To je stále častější obrázek českého léta. Na vině přitom často není jen samotné počasí, ale především způsob, jakým hospodaříme na polích.
Puerto Baquerizo Moreno||Marcel Faltys, tzr|Příroda
„Tam může být spoustu vlivů, tam může být eroze půdy, tam může být cokoli. Byl velký déšť a navíc nehoda byla nahlášena pozdě,“ uvedla Volfová a dodala, že příčinou úhynu ryb nebyla otrava.
„V současné době máme pocit, že je nadbytek potravin, protože samoobsluhy jsou plné a jídlo je dnes nejlacinější za mnoho století,“ říká geolog Václav Cílek.
Vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti připravují mapa, která ukáže, v jakých místech se vyskytují těžké kovy v houbách. Více ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.
Od roku 2021 nebude možné pěstovat jednu plodinu na polích větších něž 30 hektarů, ministerstvo zemědělství to zdůvodňuje ochranou před erozí, pestřejší krajina také bude lépe zadržovat vodu.
Dánská ministryně životního prostředí označila maják za národní poklad a ministerstvo uvolnilo pět milionů dánských korun na jeho záchranu. Místní starosta varoval, že je přesun stavby složitý.
Podle zprávy o stavu vodního hospodářství překročilo limity o 0,9 procentního bodu více měření než předloni, v 83,5 procenta případů. Menší problémy jsou u hlubokých vrtů a pramenů.
Za normálních okolností se v takových případech staví betonové zábrany, které důležité stavby ochrání. V tomto případě by to ale znamenalo nevyhnutelný konec několika vesnic, které by eroze dostihla.
V květnu způsobil postřik na řepce v Šenově u Ostravy úhyn tisíců včel. Agrární analytik Petr Havel k tomu říká, že jde v celkovém kontextu jen o mizivý počet, jak uvedl v rozhovoru pro iROZHLAS.cz
Jednou z prvních obětí zvedající se hladiny oceánů může být potápějící se americký ostrov Tangier. Vzdušnou čarou leží jen asi 130 kilometrů od Bílého domu.
Eroze půdy, úrodnost nebo zadržování vody v krajině. To a další vztahy mezi půdou a vodou budou zkoumat vědci v nových laboratořích v Českých Budějovicích.
V Česku ubývá orné půdy. Může za to nejen zástavba pozemků, ale také počasí nebo špatné hospodaření - například při nestřídání pěstovaných plodin. Problémem je také vodní eroze, tedy odplavování vrchní části půdy kvůli dešti. Ministerstvo zemědělství proto pro farmáře připravilo takzvanou protierozní kalkulačku.
Brněnským klimatologům slouží jako laboratoř celá jižní Morava. Pomocí unikátního modelu dokážou určit místa v krajině ohrožená erozí, nebo kudy poteče velká voda v případě přívalových dešťů. V nejohroženějších lokalitách potom skupina vědců navrhuje konkrétní opatření, jak do budoucna zabránit třeba ničivým důsledkům bleskových povodní. Jedním z těch míst jsou Čejkovice na Hodonínsku.
Pravčická brána na Děčínsku a další podobné skalní útvary vznikly tak, že se skály samy zbavovaly zbytečné váhy. Zjistil to česko-americký tým odborníků.
Jihomoravská agrární komora chce dosáhnout zvýhodnění zdejších zemědělců při přidělování evropských dotací tím, že region získá statut oblasti ohrožené suchem a erozí. Extrémní klimatické jevy jižní Moravu skutečně trápí, ministerstvo vnitra se ale o vyjednání lepších podmínek zatím nepokusilo.
Stává se pravidlem, že po prudkých deštích, které podle meteorologů dnes hrozí především Liberecku, se objeví zpráva o obci zaplavené bahnem z okolních polí. Jako viníci jsou pak označeni zemědělci, kteří špatně hospodaří, sází na pole nevhodné plodiny a kromě bahna v ulicích dlouhodobě pomáhají erozi zemědělské půdy.
Až 45 procent zemědělské půdy v Česku je ohroženo erozí. Znehodnocuje nejvíce pozemky na Moravě. Ministerstvo zemědělství proto ode dneška zavádí přísnější kontroly hospodaření.
Zemědělci by měli od letošního roku víc pečovat o krajinu, kterou využívají. Od 1. ledna musejí uplatňovat deset nových pravidel pro to, aby zemědělství bylo víc v souladu s ochranou krajiny.
