V průměru se tloušťka ledu všech ledovců zmenšila asi o dva metry, někde zmizely i tři metry ledu. Některé ledovcové jazyky se rozpadly a menší ledovce zcela zmizely.
V Česku mají dlouhodobě problém se suchem řeky na Krušnohorsku – pravidelně v létě vysychají přítoky Ohře nebo Bíliny. Také některé malé přítoky Labe ve východních Čechách.
„Celá evropská konstrukce boje za klima je postavená na tom, že ten cíl je nedosažitelný, pakliže k tomu nepřispěje svojí mírou úplně každý,“ říká poradce prezidenta Mika
Podle sociálního a environmentálního psychologa Jana Krajhanzla nemá příliš smysl strašit klimatickou změnou a jejími následky, protože tím většinou jen přesvědčujeme přesvědčené.
Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová řekla, že čin hnutí Letzte Generation je zavrženíhodné a že poškozuje podporu, o kterou klimatičtí aktivisté usilují.
Česko každoročně zažívá kolem 80 dní, kdy se teploty vyšplhají o pět a víc stupňů nad dlouhodobý průměr. Před půlstoletím to bylo 40 dní, v nadcházejícím desetiletí to má být 100 až 140 dní za rok.
V dětství dnešních šedesátníků byly Vánoce pod sněhem až dvakrát pravděpodobnější, než jsou dnes. Nejde jen o estetický problém: sněhu je méně i po zbytek zimy, voda pak po oblevě v krajině chybí.
Za poslední rok mluvil Guterres o tom, že jsme na dálnici do klimatického pekla, že začala éra globálního varu nebo o krutém létě na severní polokouli.
První polovina září byla letos teplejší, než jsme v Česku zvyklí. Z dlouhodobého pohledu je to ovšem měsíc, jehož klima se mění po říjnu nejpomaleji. Nejvíc se za šedesát let otepliy srpen a prosinec.
Od roku 1961 se světová teplota zvýšila o 1,2 °C, ale oblasti se oteplují různě rychle. V České republice vzrostla průměrná roční teplota za šedesát let o dva stupně.
„Pozorování evropského klimatu má dlouhou historii. Víme díky tomu, jak se změnilo,“ říká šéf klimatické služby Copernicus, která pozoruje změny klimatu z vesmíru.
Velkých uhelných elektráren v Česku funguje desítka. Celkově může spalování uhlí na elektřinu podle dostupných dat z roku 2020 asi za 24 megatun oxidu uhličitého ročně.
„Zachovejte, prosím, klid a sami nezasahujte,“ vyzvala policie řidiče na sociální síti X. V neděli hnutí postříkalo barvou do výšky několika metrů pilíře Braniborské brány, jednoho ze symbolů Berlína.
Strach ze změny klimatu má většina Čechů. Je ochotná vyměnit pro dobro planety způsob dopravy, jiné ústupky by dělali navzdory strachu z klimatické katastrofy jen někteří.
„Jako smysl vystupování v médiích vidím ne alarmovat, že tohle je nejhorší, co nás může potkat, ale spíš říkat, že je to ukázka možných situací a je potřeba se jim postavit čelem,“ říká Trnka.
Průběžné výsledky pilotního projektu pravidelného měření mikroklimatu na vybraných místech Prahy už nyní ukazují, že některé stromy neplní svou ozdravnou funkci.
Čím dál více evropských aktivistů sahá po přímých akcích a občanské neposlušnosti. Frustrují je nedostatečné kroky a reakce vlád na klimatické katastrofy.
Jak se globální změna klimatu a s ní spojené výkyvy počasí projevují v místech s nejvyšší ochranou – tedy v našich národních parcích? Budou ještě za 20 nebo 50 let vypadat stejně jako dnes?
Mladí tučňáci se pravděpodobně utopili nebo umrzli koncem loňského roku na západě Antarktidy. Očekává se, že do konce tohoto století vymizí víc než 90 procent kolonií tučňáků císařských.
Výstrahy platí do pátku, kdy se v severněji položených oblastech čeká ochlazení. Do té doby budou teploty „potenciálně smrtící pro kohokoli bez účinného chlazení nebo přiměřené hydratace“.
Souvislost s klimatickým aktivismem je u hněvu sedmkrát silnější než u naděje, tvrdí norští vědci. Mix strachu a viny se ukázal být nejvíc spjatý s podporou systémových změn a opatření.
V Česku se většinou vyskytují jen slabá tornáda, výjimkou je tornádo z 24. června 2021, které se vyskytlo na jižní Moravě. Podle Zacharova je to trochu otázka statistiky.
Země se chtějí vyvarovat tomu, aby se amazonský prales dostal do „bodu zvratu“. To je situace, kdy by prales začal vypouštět více oxidu uhličitého, než kolik by ho absorboval.
Evropská unie dává formálně přednost elektrickým vlakům před letadly. Je tomu skoro 40 let, co vyhlásila strategickou podporu železnici jako nejúspornějšímu a nejekologičtějšímu způsobu přepravy.
„Další rozvoj (Benátek), dopady změn klimatu a masivní turismus hrozí, že způsobí nezvratné proměny výjimečné hodnotě města,“ uvedla organizace v prohlášení citovaném agenturou AFP.