Příběh šestnáctiletého chlapce, který byl šéfredaktorem časopisu Vedem, básníkem, romanopisce i začínajícím filozofem, je dnes jednou z klíčových připomínek zrůdností 2. světové války.
„Vzhledem k agresi proti svobodné a nezávislé Ukrajině nebyli představitelé Ruské federace pozváni k účasti na letošní připomínce výročí osvobození Osvětimi,“ řekl mluvčí muzea Piotr Sawicki.
Sbírka tetovacích razítek z dražby je podle aukční síně jednou ze tří, o jejichž existenci se ví. Jednu má Vojenské lékařské muzeum v Petrohradě, druhou má Státní muzeum Auschwitz–Birkenau.
„Na místo se okamžitě vydali policisté. Prozkoumali místo činu a zjistili, že nápisy byly nejspíše vytvořeny dnes mezi osmou a dvanáctou hodinou,“ uvedla v úterý policejní mluvčí Malgorzata Jurecková.
S pokusy s jedovatým plynem jako prostředkem pro vraždění začal nacistický režim už na podzim 1939. Prvními oběťmi přísně tajného programu s názvem T4 byli pacienti psychiatrických klinik.
Z rady odešel profesor Krajewski a následoval ho historik Lasota i bývalá zástupkyně ředitele muzea Oleksyová. Všichni označili jmenování expremiérky do rady tohoto muzea za čistě politické.
Před 77 lety vyvraždili nacisté v Osvětimi skoro 4 tisíce československých židů z takzvaného terezínského rodinného tábora. Muže, ženy i děti zplynovali v noci z 8. na 9. března 1944.
Pietní akce se letos kvůli pandemii odehrávají hlavně virtuálně. Plánoval je třeba Izrael, Polsko nebo Německo. Setkání se konalo i v Senátu Parlamentu ČR.
Příběh rodiny jednoho z žáků architekta Adolfa Loose ilustruje násilné rozmetání ideálů, na nichž stála první republika. Něco podobného se podle novináře, který dané osudy zmapoval, může stát i dnes.
Nejdůležitější byla zásmažka, vzpomíná Magda Barnea na transport nacisty. Zažila Osvětim, kde přišla o matku a otce, i Bergen-Belsen. Osvobození ji zastihlo v Terezíně.
Během večera zazní v Praze písně z koncentračních táborů nebo příběhy přeživších, vystoupí taky významné osobnosti romské kultury jako například zpěvák Milan Kroka nebo houslový virtuóz Viliam Didiáš.
Francina válka je poutavou a osvětlující knihou memoárů mladé pražské ženy, která prošla několika koncentračními tábory, ale shodou okolností se jí podařilo holokaust přežít.
Praha||Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
Sedmadevadesátiletá Jarmila Weinbergerová prožila nejšťastnější den svého života v neděli 15. dubna 1945. V zuboženém stavu ji zachránili britští vojáci.
Praha/Osvětim||Adam Drda|Historie|Příběhy 20. století
Příběhy 20. století Český rozhlas Plus připomíná osudy lidí, kteří zahynuli v tzv. terezínském rodinném táboře. Jednalo se převážně o československé občany, kteří zemřeli v plynových komorách.
Nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor Auschwitz-Birkenau osvobodila sovětská Rudá armáda v sobotu 27. ledna 1945 odpoledne. Ještě tři dny před tím Tomáš Radil nevěděl, jestli přežije.
„Ležela tam nahá žena. Doteď si pamatuji její krásnou tvář. Kolem prsou se jí batolilo děťátko, které plyn nějakým zázrakem neotrávil. Zeptal jsem se staršího spoluvězně, co s ním mám dělat.“
Narodila se v Ostravě, přežila holokaust a od roku 1945 žije v Londýně. Dnes je už 90letá, ale celý svůj profesní život pomáhala traumatizovaným a zraněným dětem, takovým, jakým byla kdysi sama.
U mikrofonu se v památníku vystřídali izraelští představitelé i zahraniční hosté. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu slíbil, že holokaust se opakovat nebude.
Merkelová u příležitosti návštěvy věnovala jménem německé vlády provozovatelům osvětimského památníku 60 milionů eur (1,5 miliardy korun), které jsou určeny na jeho provoz, údržbu a nezbytné opravy.
Zájemci si mohli koupit vánoční zvonečky se snímky plotu s ostnatým drátem, vězeňských budov nebo železniční odbočky, která vede k bráně s nápisem Arbeit macht frei, v překladu Práce osvobozuje.
Americká streamovací společnost Netflix změní v dokumentárním seriálu Ďábel od vedle kontroverzní mapy. Ty zobrazovaly nacistické vyhlazovací tábory v současných polských hranicích.
Při výstupu z vlaku čekal na židovské muže budoucí architekt šoa Adolf Eichmann, který je oslovil cynickými slovy, pronesenými v židovském jazyce jidiš. Holokaust začal tady.