Moravskoslezskému kraji hrozí extrémní povodeň – očekává se zde stoletá voda. Server iROZHLAS.cz přináší přehled, jaké území v jednotlivých městech může být vodou na základě povodňových map zasaženo.
Počet míst, kde toky dosáhly některého ze stupňů povodňové aktivity, stoupl na více než 170. Nejvyšší, třetí stupeň byl na 21 místech. Praha a další města zavádí preventivní protipovodňová opatření.
Návratu Bezdrevského potoka na Českobudějovicku do původního koryta brání jedna z blízkých obcí. Právě souhlas všech dotčených brání v Česku obnovování vodních toků a tím i zadržování vody v krajině.
„Situaci sleduji už několik let. Vypadá to, že populace na to je připravená, každý rok jich desítky pomřou, ale většina populace zůstávala nedotčená. Letos to sucho bylo výrazně větší,“ říká zoolog.
Pro návštěvníky je v současnosti přístupný jen krátký úsek Bobří soutěsky. Zbývající část kaňonu Bobřího potoka je už několik let zapadaná kmeny poničených stromů a další hrozí zřícením.
„Některé roky v posledním desetiletí byly v souvislosti se suchem kritické,“ vysvětluje vedoucí správy Železných hor Vlastimil Peřina. „Letos je ale jaro nadějné.“
Hlodavců se zploštělým ocasem v hlavním městě každý rok přibývá. Do jednoho bobřího teritoria v Komořanských a modřanských tůních se podívala i redaktorka Tereza Cedidlová.
Lidé v East Palestine už se vrátili do svých domovů, ale stále žijí ve velké nejistotě a v obavách o své zdraví. Přepravované jedovaté produkty ropného průmyslu se dostaly do tamního vzduchu i půdy.
V jižních Čechách vystoupaly potoky, Křemžský a Zlatý na třetí povodňový stupeň, tedy ohrožení. Stejného stupně dosáhla i Blanice a říčka Polečnice. U Prahy pak nejvýše vystoupal Botič.
Kvůli vyšší produkci dřeva a tehdejší zemědělské politice narovnával a sváděl pod zem minulý režim šumavské potoky. Odborníci teď i ve spolupráci s místními obyvateli vrací toky zpátky na povrch.
Dotvářejí atmosféru podhradí. Unikátní kamenné jezy si turisté často fotí při cestě na zříceninu gotického hradu Dívčí Kámen. Pět uměle vytvořených prahů z 19. století teď ale má ustoupit úpravám.
„Policisté na lince 158 přivítají jakékoliv svědectví, například zda někdo nemyl vozidlo v sousedství potoka, nebo zda někdo u potoka nemanipuloval s nějakými nádobami a podobně,“ uvedl mluvčí.
Horké léto snížilo na Vysočině počet původních raků v potocích a řekách. Vzácní raci říční neměli dost vody a kyslíku, který potřebují k životu. Ve velkém hynou také kvůli moru, který přenášejí jejich exotičtí příbuzní.
Hasiči nechají až do pondělí v potoce Loupnice v litvínovském Janově norné stěny. Ty tam nainstalovali poté, co zřejmě z jednoho z domů unikly do vody chemikálie.
Česko bojuje se suchem. Ve velkých řekách i malých potocích je málo vody. Kvůli tomu už například v části Mostecka a na celém Ústecku platí zákaz používání vody z potoků nebo rybníků. Ústecká městská policie se proto v těchto dnech zaměřuje hlavně na zahrádky.
Město Hostivice se chystá v nejbližších dnech upravit koryto Litovického potoka, který protéká centrem města. Stroje odstraní nečistoty a vybagrují některé kusy břehů.
Zpevněná a rozšířená koryta Setěchovického a Radhostického potoka mají ochránit obyvatele Zálezel a Setěchovic na Prachaticku před velkou vodou. Na protipovodňová opatření využilo Povodí Vltavy peníze z Evropské unie.
Potok Hučina se znovu přirozeně vlní šumavskými loukami u Vltavského luhu. V oblasti u Černého Kříže ho správa Národního parku Šumava přesměrovala z napřímených a hluboce zaříznutých kanálů do původního, mělkého meandrujícího koryta.
Při déle trvajících deštích se Panenský potok v Pertolticích pod Ralskem na Českolipsku pravidelně vylévá z břehů. Většina tamních obyvatel tak má na pozemcích i v domech vodu několikrát do roka. Naposledy ji měli na zahradách v srpnu a v domech při červnových vydatných deštích.
V Litavce na Příbramsku už dva roky vymírají raci. Za jejich hromadný úhyn může tzv. račí mor, který se v tomto vodním toku objevil na podzim v roce 2011.
V Písečné u České Lípy vede přes Dobranovský potok několik mostků. Dva z nich jsou ale v havarijním stavu. Mostky jsou pro část obyvatel vesnice jedinou cestou k domovu. Obyvatelé Písečné však přes ně dál jezdí autem, aniž by věděli, v jak žalostném stavu jsou.
Pracovníci Povodí Moravy se pustili do čištění Libušina a Radslavského potoka v Radslavicích. Zanesená koryta obou toků byla příčinou nedávného zatopení některých nemovitostí. K lokálním záplavám ve vesnici došlo během jedné z bouřek, které se na počátku července prohnaly Přerovskem.
Do břehu Husího potoka ve Fulneku-Jerlochovicích se zakously bagry. Po šestnácti letech od první ničivé povodně se obyvatelé dočkali úprav koryta, které je mají do budoucna uchránit před velkou vodou. Úpravy vyjdou na zhruba třicet milionů korun.
Lidé v Hořovicích na Berounsku hledí s obavami k nebi. Od 11. hodiny dopolední ve městě prší, přitom ještě z noci platí druhý stupeň povodňové aktivity. Povodňová komise má svá rozhodování komplikovanější než v jiné roky. Koryto Červeného potoka je úplně nově regulované a komisaři neví, co od potoka čekat. Právě na dnešek stavebníci naplánovali předání celého díla.
Víkendové sněžení vystřídal déšť. Pršet bude v Ústeckém kraji podle meteorologů v pondělí i v úterý. Podle předpovědí hladiny řek nedosáhnou ani prvního povodňového stupně. Sníh totiž zatím odtává pomalu.