Americký prezident Barack Obama představil svoje rozpočtové priority. Chce především zvýšit daně z investičních zisků a také daně pro nejbohaší Američany. Šetřit plánuje v rozpočtu ministerstva obrany a větší výdaje by naopak chtěl dát na školství.
Diskuse o záchranném balíku se v řeckém parlamentu vymyká kontrole. Předsedkyně řecké komunistické strany Aleka Paparigu napadla slovně ministra financí Venizela a osočila ho ze šíření poplašných zpráv. Lídři stran se snaží přinutit své poslance, aby hlasovali pro tvrdé podmínky dohody.
Americká vládní byrokracie potřebuje zeštíhlet. Tvrdí to alespoň americký prezident Barack Obama a žádá Kongres o pověření ke sloučení několika vládních agentur a zrušení ministerstva obchodu.
Řecko se stále potácí v dluzích. Takzvaná Troika, tedy Mezinárodní měnový fond, Evropská centrální banka a Evropská komise, tlačí na řeckou vládu, aby zrušila třinácté a čtrnácté platy státních i soukromých zaměstnanců. Prozatímní vláda tedy uvažuje o dalších úsporných opatřeních.
Vláda by mohla ještě letos seškrtat výdaje státního rozpočtu o dalších 30 miliard korun. Podle ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) se budou krátit jak výdaje na běžný provoz státu, tak i některé investice. Podrobnosti ministerstvo zveřejní na přelomu ledna a února.
Španělé se musejí připravit na utahování opasků. Ještě před oficiálním nástupem do úřadu oznámil budoucí premiér Mariano Rajoy novým poslancům velké rozpočtové škrty. Zvýší se jen důchody. Premiér v projevu před parlamentem zároveň slíbil daňové úlevy pro firmy. Řekl také, že jiné daně by zvyšoval jen nerad.
Ministr financí Miroslav Kalousek chystá další škrty v rozpočtu kvůli očekávanému zpomalení ekonomiky. Řekl to na dnešní konferenci Národní ekonomické rady. Nová ekonomická prognóza ministerstva financí, kterou resort zveřejní v pondělí, už počítá s mnohem horším vývojem ekonomiky. To se podle Kalouska odrazí i v hospodaření státu a vláda tak na jaře bude muset jít do sněmovny s novelou zákona o státním rozpočtu.
Řekové nechtějí další drastické vládní škrty. Svou nespokojenost dávají najevo generální stávkou. Po celé zemi tak stojí letecká a železniční doprava, zavřené zůstaly i některé školy nebo berní úřady. V ulicích Atén jsou tisíce demonstrantů.
Řekové znovu protestují proti vládním úsporným reformám, které by měl provádět kabinet kriticky zadlužené země výměnou za nezbytné zahraniční půjčky. Zemi dnes ochromila čtyřiadvacetihodinová generální stávka, v ulicích se očekávají desítky tisíc demonstrantů.
Až tisíc námořníků přijde o svou práci kvůli škrtům v rozpočtu, které chystají britské ozbrojené síly. Do roku 2015 klesne počet tří branných složek o 22 tisíc jednotlivců. Už v září vojenskou službu a královské letectvo opustily téměř 2 tisícovky jejich příslušníků.
Za rozpočet ostrých škrtů označil premiér Petr Nečas chystanou podobu státního rozpočtu na příští rok. V řadě oblastí pak prý jdou úspory "až na dřeň". Předseda vlády to uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce a dodal, že v některých kapitolách už podle něj není kde brát.
Na Řeky dolehnou další tvrdá úsporná opatření. Aby země dosáhla na další mezinárodní půjčky, přijdou o práci desítky tisíc státních zaměstnanců a výrazně se musí uskromnit ti důchodci, kteří pobírají vysoké penze. Americká vláda i někteří ekonomové ale Evropany kritizují - místo škrtů by prý měli do ekonomiky nalít další peníze, a podpořit tak hospodářský růst.
Řecká vláda zavede přísnější úsporná opatření. Chce tak přesvědčit své zahraniční věřitele k poskytnutí dalších peněz ze záchranného úvěru. Nové škrty se projeví v omezení počtu úředníků a ve snížení některých důchodů.
Řecká vláda nakonec provede další nepopulární kroky a ve státní kase ušetří miliardy eur. Výměnou za to dostane novou část záchranné půjčky od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu. Naznačuje to dosavadní stav jednání mezi Aténami a jejich věřiteli.
Proti škrtům ve školství stávkují ve Španělsku učitelé. Epicentrem protestů je Madrid, kde se mělo sejít až 20 tisíc pedagogů. Protestovat se bude ale také v dalších 10-ti regionech.
|Ondřej Houska, Lucie Maňourová, Martin Hromádka|Ekonomika
Řecká vláda musí přijmout nová úsporná opatření. Oznámil to ministr financí Evangelos Venizelos. Podle něj kabinet další škrty přijme po dnešním jednání se zástupci takzvané trojky, tedy Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu.
Ve státním rozpočtu chybějí miliardy korun a ministerstvo financí připravuje další škrty. Šéf státních financí Miroslav Kalousek je vládě navrhne v případě, že se včas nepodaří obnovit čerpání z evropských fondů.
Americký prezident Obama hostil další schůzku o dluhu federální vlády. Bílý dům zatím pořád není schopný najít dohodu s republikány v Kongresu, která by umožnila další vládní půjčky. Není jasné, jestli jednání nějak pokročila.
Italská vláda včera potvrdila velké škrtání. Připravila balík úsporných opatření ve výši 47 miliard eur. Pokud tento plán schválí parlament a následně se ho také povede dodržet, přestane země v roce 2014 hospodařit se schodkem. „Je však otázka, zda budou opatření, jak dát rozpočet dohromady, fungovat,“ upozorňuje ředitel konzultingu společnosti Deloitte Luděk Niedermayer.
Italský parlament musí do konce tohoto měsíce schválit úsporný program Berlusconiho vlády na příští tři roky. Podle tohoto programu by v roce 2014 měla mít Itálie nulový deficit. Při schvalování, jak už oznámil premiér Berlusconi, vláda požádá o důvěru.
Řecká socialistická vláda ztrácí podporu poslanců. Podle deníku Kathimerini už čtyři příslušníci vládní strany prohlásili, že v parlamentu nepodpoří nový balík úsporných opatření. Vládní většina by se tak zmenšila na jediný hlas.
V kulisách odborářské stávky se řecký parlament chystá projednávat vládou navržená úsporná opatření. Bez toho, aby balíček škrtů a zvýšených daní v celkové výši 28 miliard eur schválil, totiž eurozóna a MMF nechtějí poslat Řecku další pomoc. Stále se debatuje o tom, jestli Řecko bude členem eurozóny, který zbankrotuje. Nervozita na trhu proto roste. Euro vůči dolaru ztrácí. Asijské akciové trhy byly po ránu pod tlakem.
Britský premiér David Cameron se znovu dostal do sporu s velením královského letectva. Britskému vojenskému velením se nelíbí ohlášené rozpočtové škrty a přišlo s informacemi, že Británie není schopná vést dlouhodobé letecké kampaně nad Libyí. Cameron dnes toto tvrzení popřel.
Řecká vládnoucí socialistická strana rychle ztrácí oblibu u veřejnosti. Podle průzkumu pro deník Kathimerini by socialisty volilo 27 procent lidí. To je nejmíň od roku 1977. Socialisté přicházejí o podporu kvůli tvrdým úsporným opatřením.
Američtí republikáni volají po výrazném seškrtání výdajů na školství a zahraniční pomoc, demokraté by zase chtěli danit milionáře. Plány na to, jak a kdy snížit narůstající dluh Spojených států, se tak i nadále liší. Republikáni podle včera zveřejněných plánů chtějí v porovnání s rokem 2010, kdy obě komory parlamentu ovládali jejich soci, seškrtat domácí výdaje o 22 procent. Demokraté chtějí zvýšit daně a utratit zhruba stejně. Více než polovina Američanů s nimi nesouhlasí.
Britská BBC oznamuje další škrty. Tentokrát propustí 45 lidí. Celkem jich v rámci pětiletého úsporného plánu bude 450, čímž ušetří 161 milionů liber. Respektovaná stanice tak odpovídá kritikům, podle kterých se v době škrtů i veřejnoprávní média musí uskromnit. Podobně, jako na krizi škrty ve výdajích reagovala soukromá média. Mnozí experti nicméně varují, že demokratické společnosti na podobné kroky nakonec mohou doplatit.
Ministr financí Miroslav Kalousek zmírnil svůj původní záměr seškrtat krajům příspěvky na regionální dopravu. Na schůzce s předsedou Asociace krajů Michalem Haškem ale trval na tom, že kraje si budou muset na dopravu stejně připlatit více než dosud. Královéhradeckému kraji stát aktuálně přispívá na vlakovou dopravu 250 milionů korun ročně.
Americká Sněmovna reprezentantů přišla s návrhem rozpočtu na příští rok. Republikáni, kteří dolní komoru Kongresu ovládají, navrhují hluboké škrty, které by podle jejich propočtů ušetřily v příštích deseti letech 6 bilionů dolarů.