„Můžeme být na co hrdí, a to jeden na druhého,“ uvedla vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská a poděkovala všem, kdo přispěli na pomoc politickým vězňům a jejich rodinám.
Nedávná návštěva běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka v Moskvě u příležitosti Dne vítězství 9. května vzbudila velkou pozornost především tím, že známý chlapák tentokrát viditelně nebyl zdráv.
Podle běloruské opozice je jasné, že si Rusko za Lukašenka v případě jeho smrti dosadí na jeho místo svou loutku. Běloruská prezidentská kancelář o zdravotním stavu hlavy státu neinformuje.
O politiku se do voleb v létě 2020 běloruské studentky Máša a Světlana nezajímaly, nakonec ale skončily v Lukašenkově vězení a dva roky šily uniformy pro vojáky a policisty.
„Nedovolíme, aby Rusové volně využívali naše území k válce s Ukrajinou. A chceme je donutit k odchodu,“ řekl v rozhovoru s AP Anton, vysloužilý běloruský voják, jenž se připojil k sabotérům.
Svjatlana Cichanouská v reakci na verdikt napsala na twitter, že o svém trestu nepřemýšlí. Myslí ale na tisíce nevinných vězněných v Bělorusku. Ve své práci hodlá pokračovat, dokud nebudou na svobodě.
„Takové letadlo je v Bělorusku jediné. Je velice důležité a drahé ,“ řekl Aljaksandr Azarau, šéf opoziční organizace ByPol, která sdružuje bývalé představitele běloruských silových struktur.
„V tomto bytě jsme se Sjarhejem a našimi děti prožili mnoho dobrých a radostných dnů. I když se nás snaží zbavit rodiny, lásky a vzpomínek, tak jim to nevyjde,“ komentovala dražbu Cichanouská.
„(Macrona) zajímaly vize mého prezidentství, k nimž patří i snaha překonávat konflikty, spojovat společnost či posílit prestiž Česka v zahraničí,“ napsal na twitteru Pavel.
Z Běloruska odešlo od roku 2020 asi půl milionu lidí. Největší prodemokratické protesty v dějinách země vystřídala nebývalá brutalita státního aparátu.
Cichanouská, která žije v litevském exilu, v předvečer soudu řekla, že proces pokládá za frašku a osobní pomstu autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka za to, že v roce 2020 otřásla jeho mocí.
Jak upozorňují ukrajinští představitelé, jeden z možných směrů útoku by mohl vést z Běloruska. O nutnosti být připraveni u hranic mluvil přímo prezident Volodymyr Zelenskyj.
Vrtkavá pozice autoritativního vůdce Alexandra Lukašenka nebo silný vliv exilových politiků. Jaké jsou důvody, které zdržují Bělorusy od zapojení do ruské války na Ukrajině?
Advokáta Uladzimira Pylčanku, který hájil Kalesnikavovou, vyloučila rada minského kolegia advokátů, sdělil na sociálních sítích opoziční politik Viktar Babaryka.
„O návratu do Běloruska lze uvažovat jen za podmínek, že se tamní situace změní, jinak to nemá smysl. Po letošním únoru je ale otázkou, jestli se vůbec něco plánovat dá," říkají běloruští medici.
Podle vůdkyně běloruské exilové opozice Svjatlany Cichanouské jde mezi Putinem a Lukašenkem především o situační přátelství, kdy se oba vůdci navzájem využívají.
„Existují jasné linie mezi Lukašenkovým režimem a běloruským lidem. Režim nemá žádná legální práva, aby reprezentoval občany a jednal jejich jménem,“ zdůrazňuje pro iROZHLAS.cz Vladimir Astapenko.
Svjatlana Cichanouská, faktická vůdkyně běloruské opozice, oznámila vznik exilové vlády. Zatím má pouze čtyři členy a kompletní by měla být do září. Jejím cílem je uspořádání svobodných voleb v zemi.
Novinářka byla už dříve odsouzena k dvěma letům vězení za natáčení protestů proti autoritářskému režimu běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, propuštěna měla být letos 5. září.
Nejvyšší soud v Bělorusku dnes potvrdil trest 18 let vězení pro manžela opoziční vůdkyně Svjatlany Cichanouské za údajnou organizaci hromadných nepokojů po prezidentských volbách v roce 2020.
Sněmovna projedná lex Ukrajina II, jenž už dříve schválila vláda. Kromě změn v pomoci uprchlíkům navrhuje také prodloužení zákazu víz pro Rusy a Bělorusy i po skončení nouzového stavu.