Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že raketová vojska strategického určení letos získají více než 30 mezikontinentálních balistických střel. Podle ministerstva jde o součást plánované modernizace.
Bílý dům před dvěma týdny oznámil, že Spojené státy do roku 2020 vytvoří organizační strukturu svých kosmických vojsk, aby si zajistily převahu ve vesmíru.
Výdaje na zbrojení ve světě rostou tempem nebývalým od konce studené války. Výrazně nejvíce investují do armády nadále USA, za nimiž s odstupem následuje Čína a pak Saúdská Arábie.
Politolog Leonid Beršidskij komentuje výroky ruského prezidenta Vladimira Putina. Šéf Kremlu prohlásil, že Moskva výdaji na obranu neohrozí svůj rozpočet a nezapojí se do závodů ve zbrojení.
Nedlouho poté, co prezident Miloš Zeman vyzval Čechy k ozbrojení proti terorismu, hradní aparát zveřejnil fotku jeho ženy stojící s úsměvem před raketami ve vojenském parku. Fotografie byla pořízena během střelecké soutěže Bezpečnost v rukách žen, kterou Ivana Zemanová pořádala.
Přezbrojení ruské armády pokračuje zrychleným tempem a díky operaci v Sýrii mají zbrojovky více zahraničních zakázek. Prohlásil to ruský prezident Vladimir Putin na první ze série porad s vedením vojenského průmyslu.
Nenecháme se zatáhnout do závodů ve zbrojení. Prohlásil to dnes ruský prezident Vladimir Putin na poradě s velením armády a vojensko-průmyslového komplexu v Soči.
Rada bezpečnosti OSN schválila uvalení zbrojního embarga na Jemen. Opatření je namířené proti šíitským povstalcům Husíům, kteří ovládli západ a jih země. Jejich postup se už tři týdny pokoušejí bombardováním zastavit letouny arabských sunnitských států.
Rusko se ubrání, aniž by se nechalo zatáhnout do závodů ve zbrojení, ujistil ruský prezident Vladimír Putin. Všechny sporné otázky se podle něj dají řešit cestou rozhovorů.
Rusko modernizuje a přezbrojuje armádu. Ta v příštím roce dostane dalších nejméně 50 mezikontinentálních střel. Strategická jaderná vojska už letos posílilo 38 nových balistických raket, včetně 22 určených pro ponorky. Oznámil to ruský ministr obrany Sergej Šojgu.
Nevinné přízvisko „loupáček“ patří kromě pečiva i jedné z nejničivějších zbraní, jaderné vodíkové bombě. Od jejího prvního testovacího výbuchu v Sovětském svazu právě uplynulo 60 let. V současné době se podle ředitele Ústavu mezinárodních vztahů Petra Kratochvíla závodí více ve vývoji nových typů letadlových lodí než v oblasti jaderných zbraní.
Nukleární program Severokorejců se zpomaluje. Vliv na to prý mají nové sankce Rady bezpečnosti OSN. Ty na KLDR uvalilo mezinárodní společenství letos v únoru poté, co Severní Korea otestovala další ze svých jaderných zbraní. Ke kritice Pchjongjangu se tehdy přidala i Moskva a Peking.
Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád představil vylepšenou verzi balistické rakety Fateh-110. Íránci tvrdí, že jde o jednu z nejlepších střel středního doletu, schopné nyní lépe zasáhnout cíle vzdálené až 300 kilometrů. Podle západních expertů ale Íránci své vojenské systémy přeceňují.
Ruská diplomacie popřela, že by dodávala vrtulníky syrskému režimu. Obvinění tento týden znovu vznesla americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová. Její ruský protějšek Sergej Lavrov zároveň vyloučil, že by Moskva vedla jednání o možném odchodu syrského prezidenta Bašára Asada.
Čína popírá, že by vyvážela do Severní Koreje zbraně a porušovala tím rezoluci Rady Bezpečnosti OSN. Vozidlo na převoz balistických střel, které letos představila Severní Korea, údajně nebylo z Číny.
Tokio se obává dalšího navyšování čínského vojenského rozpočtu. Japonští politici proto Peking vyzvali k větší transparentnosti armádních výdajů. Podle čínského prezidenta Chu Ťin-Tchaa zvýší jeho země výdaje na obranu o více než 11 procent. Čína tak poprvé do armády investuje přes 100 miliard dolarů.
I přes mírová prohlášení letos Čína opět zvýší rozpočet na zbrojení, a to o 11,2 procenta. Celkem tak na zbraně a armádu vynaloží 670,2 miliardy jüanů, tedy asi dva biliony korun. „Čína pokračuje cestou mírového rozvoje a sleduje obrannou politiku,“ řekl na tiskové konferenci mluvčí parlamentu Li Čao-sing. Návrh musí ještě schválit parlament, Všečínské shromáždění lidových zástupců.
Vietnam střílí na vojenském cvičení v Jihočínském moři ostrou municí. Čínská média to odsoudila jako demonstraci síly. Spor o tuto oblast se táhne už desítky let, jde v něm hlavně o přístup k nalezištím nerostných surovin, loviště ryb a blízkost důležitých námořních tras v Pacifiku. Pro Američany jde také o zájmovou oblast kvůli těžbě ropy, blízkosti zemí, jako jsou Taiwan, Filipíny, ale i Japonsko, anebo nejlidnatější muslimské země Indonésie.
Francie a Rusko podepsaly dohodu o výrobě čtyř lodí Mistral pro ruské námořnictvo. Ještě nikdy se nestalo, aby některá z členských zemí Severoatlantické aliance podepsala s Ruskem smlouvu o výrobě podobně významné zbraně.
Čína nedávno představila, jak daleko se dostala ve vývoji neviditelného letounu, a tím, že má střelu, která zasáhne cíl na vzdálenost až 3000 kilometrů, překvapila Washington. Spojené státy, byť dříve oznámily úspory v armádních programech, budou muset reagovat a ze ‚závodů‘ ve zbrojení by mohli těžit investoři do tohoto sektoru.
Čínská armáda musí být připravena na možnou válku. Prohlásil to čínský ministr obrany, podle kterého nelze v budoucnu vyloučit vznik regionální krize či náhodného konfliktu. Peking ale prohlašuje, že cílem modernizace jeho ozbrojených sil je jen zajištění vlastní obrany.
Už dnes začne možná americký Senát jednat o ratifikaci rusko-americké smlouvy START. Přelomovou dohodu o omezení jaderných zbraní podepsali na jaře prezidenti obou zemí v Praze. Cestu k definitivnímu schválení ale nemá v Senátu úplně rovnou.
Ruský prezident Dmitrij Medveděv varoval před novými závody ve zbrojení, pakliže se Rusko se západem nedohodnou na projektu protiraketové obrany. Dmitrij Medveděv to prohlásil ve svém výročním projevu o stavu země. Hlavní pozornost věnoval ale vnitrostátní situaci - ruské ekonomice, politice a sociálním otázkám.
