Čas her a malin nezralých skončil. Nedostavil se ani konec dějin, ani definitivní vítězství liberální demokracie, zato jsme svědky reinkarnace studené války a nedaleko nás i války až příliš žhavé.
Navzdory negativním dopadům pandemie covidu-19 na ekonomiku země světa posilovaly své zbrojní arzenály, uvedl Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru.
Česko proto potřebuje podle Opaty NATO a modernizovanou armádu. Za největší nedostatek, které NATO vyčítá české armádě, je podle něj zpoždění budování těžké armády.
„Jestliže se Západ pokouší o kombinaci určitého nátlaku, odstrašení a zároveň diplomacie a hledání řešení, v tuto chvíli je to jediná správná cesta,“ říká v rozhovoru bezpečnostní analytik Smetana.
Na místo jejich strategického rivala se definitivně vyhoupla Čína, kdy již srovnatelnou ekonomickou váhu doplňuje stupňujícím se tempem v oblasti zbrojení.
Když Erdoganova strana v roce 2002 poprvé vyhrála volby, nefiguroval v té době žádný turecký výrobce na seznamu největších zbrojovek světa. V současnosti místní producenti zaujímají sedm míst.
Nákup obranných prostředků vyjde Indii na tři miliardy dolarů. Trump také řešil s indickým premiérem mobilní síť páté generace a bezpečností obavy z produktů čínské firmy Huawei.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že raketová vojska strategického určení letos získají více než 30 mezikontinentálních balistických střel. Podle ministerstva jde o součást plánované modernizace.
Bílý dům před dvěma týdny oznámil, že Spojené státy do roku 2020 vytvoří organizační strukturu svých kosmických vojsk, aby si zajistily převahu ve vesmíru.
Výdaje na zbrojení ve světě rostou tempem nebývalým od konce studené války. Výrazně nejvíce investují do armády nadále USA, za nimiž s odstupem následuje Čína a pak Saúdská Arábie.
Politolog Leonid Beršidskij komentuje výroky ruského prezidenta Vladimira Putina. Šéf Kremlu prohlásil, že Moskva výdaji na obranu neohrozí svůj rozpočet a nezapojí se do závodů ve zbrojení.
Nedlouho poté, co prezident Miloš Zeman vyzval Čechy k ozbrojení proti terorismu, hradní aparát zveřejnil fotku jeho ženy stojící s úsměvem před raketami ve vojenském parku. Fotografie byla pořízena během střelecké soutěže Bezpečnost v rukách žen, kterou Ivana Zemanová pořádala.
Přezbrojení ruské armády pokračuje zrychleným tempem a díky operaci v Sýrii mají zbrojovky více zahraničních zakázek. Prohlásil to ruský prezident Vladimir Putin na první ze série porad s vedením vojenského průmyslu.
Nenecháme se zatáhnout do závodů ve zbrojení. Prohlásil to dnes ruský prezident Vladimir Putin na poradě s velením armády a vojensko-průmyslového komplexu v Soči.
Rada bezpečnosti OSN schválila uvalení zbrojního embarga na Jemen. Opatření je namířené proti šíitským povstalcům Husíům, kteří ovládli západ a jih země. Jejich postup se už tři týdny pokoušejí bombardováním zastavit letouny arabských sunnitských států.
Rusko se ubrání, aniž by se nechalo zatáhnout do závodů ve zbrojení, ujistil ruský prezident Vladimír Putin. Všechny sporné otázky se podle něj dají řešit cestou rozhovorů.
Rusko modernizuje a přezbrojuje armádu. Ta v příštím roce dostane dalších nejméně 50 mezikontinentálních střel. Strategická jaderná vojska už letos posílilo 38 nových balistických raket, včetně 22 určených pro ponorky. Oznámil to ruský ministr obrany Sergej Šojgu.
Nevinné přízvisko „loupáček“ patří kromě pečiva i jedné z nejničivějších zbraní, jaderné vodíkové bombě. Od jejího prvního testovacího výbuchu v Sovětském svazu právě uplynulo 60 let. V současné době se podle ředitele Ústavu mezinárodních vztahů Petra Kratochvíla závodí více ve vývoji nových typů letadlových lodí než v oblasti jaderných zbraní.
Nukleární program Severokorejců se zpomaluje. Vliv na to prý mají nové sankce Rady bezpečnosti OSN. Ty na KLDR uvalilo mezinárodní společenství letos v únoru poté, co Severní Korea otestovala další ze svých jaderných zbraní. Ke kritice Pchjongjangu se tehdy přidala i Moskva a Peking.
Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád představil vylepšenou verzi balistické rakety Fateh-110. Íránci tvrdí, že jde o jednu z nejlepších střel středního doletu, schopné nyní lépe zasáhnout cíle vzdálené až 300 kilometrů. Podle západních expertů ale Íránci své vojenské systémy přeceňují.
Ruská diplomacie popřela, že by dodávala vrtulníky syrskému režimu. Obvinění tento týden znovu vznesla americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová. Její ruský protějšek Sergej Lavrov zároveň vyloučil, že by Moskva vedla jednání o možném odchodu syrského prezidenta Bašára Asada.
Čína popírá, že by vyvážela do Severní Koreje zbraně a porušovala tím rezoluci Rady Bezpečnosti OSN. Vozidlo na převoz balistických střel, které letos představila Severní Korea, údajně nebylo z Číny.
