Hrobových míst už je v Česku více než obyvatel. Výrazně přibývá sociálních pohřbů na náklady obcí

V Česku se loni uskutečnilo 1444 sociálních pohřbů, v porovnání s rokem 2007 je to zhruba desetkrát více. V posledních osmi letech stejnou měrou vzrostl také počet žádostí obcí o refundaci těchto pohřbů, vyplívá to z údajů ministerstva pro místní rozvoj. Odhadem je v Česku přes 12 milionů hrobových míst.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dušičky na mladoboleslavském hřbitově. | Foto: Radek Duchoň

Sociální pohřby zajišťují obce v samostatné působnosti a ministerstvo jim proplácí oprávněné náklady, které jsou s tím spojeny.

Minulý týden Vláda ČR schválila návrh novely zákona o pohřebnictví, která se zabývá i otázkou sociálních pohřbů. „Zákon samozřejmě nevyřeší etickou stránku věci, tedy zda příbuzní pohřeb vypraví, či nikoli. Může však řešit důstojné zacházení s lidskými ostatky a pietní pohřbívání, nebo se zabývat spravedlivou úhradou nákladů na pohřeb a hrobové místo,“ vysvětluje ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

Návrh předpokládá, že sociální pohřby budou zajišťovat obce nově v tzv. přenesené působnosti jménem státu, který bude odpovědný za slušné pohřbení a hrobové místo každého občana. Obec, zajišťující pohřeb místo pozůstalých, přihlásí svoji pohledávku (náklady na pohřbení a opatření hrobového místa) do pozůstalosti.

Dědicové budou povinni nahradit státu tyto útraty v plné výši. Pokud bylo řízení o pozůstalosti zastaveno, nebo k němu nebyla dána pravomoc českých soudů, uplatní obec náhradu nákladů u Ministerstva pro místní rozvoj.

Dušičky slaví v Praze každý podle svých tradic. Svíčkami, věnci nebo vodkou

Číst článek

Jaroslav Šejvl, bývalý vedoucí pražských Olšanských hřbitovů a spoluzakladatel Cechu hrobnického, s novelou celkově příliš spokojen není.

„Přijde mi ušitá horkou jehlou. Jako hrobníkovi a správci pohřebiště mi tam přijde spousta věcí, které nejsou dotažené do konce. Jsou diskutabilní a v případě jejich aplikace není jasné, jak budou prakticky provedeny. Není ani jasné, jaká je tam odpovědnost jednotlivých subjektů. Vzniká tam pak prostor pro žaloby na obce,“ řekl pro Český rozhlas Radiožurnál Šejvl.

Náklady státu na činnost obcí při zajišťování pohřbení v tzv. přenesené působnosti se odhadují na cca 26 milionů korun ročně. Obdobný objem finančních prostředků dosud obce vynakládaly na zajišťování pohřbů v samostatné působnosti, tj. bez příspěvku státu a tudíž i bez dozoru státu.

Pomůže návrat pohřebného?

Podle Šejvla nelze jednoznačně tvrdit, že sociálních pohřbů využívají jen nemajetné rodiny.

„Často sociální pohřeb souvisí s tím, že se příbuzní o smrti toho člověka nedozvědí, nebo ten člověk žádné příbuzné nemá. Ale může v tom hrát roli určitá vychytralost, protože není potřeba investovat peníze do pohřbení. Pak jen přijde na obec, kde ten zemřelý leží a může mu tam vzdávat úctu a pietu a nemusí platit vůbec nic. Nemá ale k tomu hrobovému místu žádný právní vztah,“ dodává Šejvl.

„V roce 2008 bylo zrušeno plošné vyplácení pohřebného. Pokud by se na tento účel opět ve státním rozpočtu našlo asi půl miliardy korun ročně, možná by byli pozůstalí více motivováni pohřeb vypravit, než je tomu dnes,“ myslí si Šlechtová.

Rok: Počet sociálních pohřbů
2007: 140
2008: 345
2009: 410
2010: 726
2011: 918
2012: 1362
2013: 1445
2014: 1312
2015: 1444
Zdroj: MMR

V prvním pololetí letošního roku uhradilo ministerstvo obcím kolem 750 sociálních pohřbů. Částka se výrazně neliší od předchozích let - pohybuje se za první pololetí kolem 4,7 milionů korun.

V České republice se v roce 2015 nacházelo cca 5800 pohřebišť. 95 procent bylo veřejných (kolem 5500) a 5 procent neveřejných, zejména židovských (více než 300). Odhadem leží na hřbitovech v ČR 12,1 milionů pronajatých nebo opuštěných hrobových míst.

ph Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme