Vrchol kampaně před referendem. Nemáme stejné podmínky, stěžuje si opozice
Do referenda o změně turecké ústavy zbývá jediný den. V neděli občané Turecka rozhodnou, jestli se jejich země stane prezidentskou republikou nebo ne. Kampaň zastánců i odpůrců vládní novely v sobotu končí. Jaká byla, zjišťoval v Turecku zpravodaj Jaromír Marek.
Čajovnu na hlavní ulici si před referendem pronajala vládnoucí strana Spravedlnosti a rozvoje, tedy AKP. Stěny jsou pokryté plakáty a z reproduktoru huláká do ulice píseň, oslavující prezidenta Erdogana. Odtud se vede kampaň za Evet, tedy ano.
„Budu hlasovat pro změnu. Tedy ano. Vláda a jmenovitě prezident Erdogan udělali pro lidi hodně. Chceme, aby pokračoval a pozvedl Turecko. I auto řídí jeden řidič, kdyby jich bylo víc nikam by nedojelo," argumentuje Garut. Sám je členem AKP a v minulých volbách dokonce kandidoval do parlamentu. Většina mužů, kteří přišli u čaje poklábosit o politice, jsou ale obyčejní lidé. Zemědělci, řemeslníci.
„Volíme lepší budoucnost," soudí Tamok. Dnes je v důchodu, celý život pracoval v cihelně.
Kars je ospalé město ve východní Anatolii. V parlamentu má jen tři poslance, přesto i tady se svádí boj o hlasy pro a proti změně. Tedy spíše jen pro změnu. Jakoukoliv zmínku o tom, že v referendu se dá hlasovat i proti, by člověk po ulicích hledal marně. Opozice si stěžuje, že kampaň není ani zdaleka vyrovnaná.
„AKP používá v kampani státní zdroje, provládní média i úředníky. Kampaň proti změně často úředníci povolí, ale plakáty po dvou třech hodinách zmizí," stěžuje si Murat Mahce z opoziční strany HDP.
„Kampaň se neodehrává za férových podmínek. Vládní strany, které vedou kampaň pro změnu ústavy, mají dvacetkrát větší přístup do médií. Z pohledu argumentů je nesouhlas se změnami mnohem silnější idea. Z hlediska síly kampaně má ale navrch volání po prezidentském systému změně a asi i vyhraje," odhaduje politolog Yunus Emre z Kultur Univerzity v Istanbulu. Nakolik se mýlí, ukáže zítřejší referendum.
Přehodnocení vztahů s EU
Turecko se po nedělním referendu chystá podle prezidenta Erdogana přehodnotit svůj vztah s Evropskou unií. Podle něj zůstalo Turecko jako kandidátská země nedůstojně čekat přede dveřmi. „Turecko není jejich obětní beránek, známe svoji cenu," řekl v televizním projevu prezident.
Vztahy mezi Tureckem a EU, především Německem a Nizozemskem, se zhoršily během kampaně. Erdogan opakovaně nazýval evropské lídry fašisty a nacisty, protože bránili provládní propagandě ve svých zemích.
Turecko už také přes rok čeká na slíbený bezvízový styk s Evropou vyjednaný výměnou za zastavení migrační vlny. Podmínky, na které Ankara přistoupila, ale dosud Turecko nesplnilo.
Novelu, která zavádí prezidentský systém, prosazuje vláda. Podle šéfa opoziční Republikánské lidové strany Kemala Kilicdaroglua ale nedokázala vysvětlit, proč země změny potřebuje. Občany proto vyzývá, aby v referendu vládní návrh odmítli, a zachránili tak tureckou republiku.
Prezident Erdogan mezitím obvinil OBSE, že zasahuje do kampaně. Organizace ve své hodnotící zprávě poukazuje na překážky a zákazy, kterým čelí odpůrci ústavní změny. „Bez ohledu na to, co si myslí Západ, lidé sami rozhodnou, co je pro zemi dobré," prohlásil turecký prezident.
