Konec referenda v Turecku. Erdogan poděkoval za těsné vítězství ještě před sečtením
V nedělním tureckém referendu zvítězili zastánci ústavní reformy, která posílí pravomoce hlavy státu a přemění politický systém z parlamentního na prezidentský. Po sečtení téměř sta procent odevzdaných hlasů získali příznivci těchto změn 51,3 procenta. Výsledek přivítal turecký prezident, premiér i šéfové části opozice; dvě opoziční strany ale sčítání zpochybnily a budou žádat přepočítání části hlasů.
Erdogan podle tureckého listu Hürriyet už volal tureckému premiérovi Binali Yıldirimovi a šéfovi opoziční nacionalistické Strany národní akce (MHP) Devletu Bahçelimu. Poblahopřál jim k výsledku referenda, který je podle něj jasný. Poděkoval zároveň lidu, že ukázal svou vůli, uvedl prezidentský úřad. Dále označil referendum, jež posílí jeho pravomoce, za historické a vyzval všechny, včetně zahraničí, aby výsledek respektovali.
Výsledek referenda ještě před sečtením všech hlasů přivítal turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, i jedna z opozičních stran, nacionalistická Strana národní akce (MHP). Naopak jiná část opozice Lidová republikánská strana (CHP) už oznámila, že bude žádat přepočítání hlasů. Stěžovala si mimo jiné na to, že národní volební komise uznala za platné i neorazítkované lístky.
Také prokurdská Lidová demokratická strany (HDP) výsledky zpochybnila. Mimo jiné uvedla, že stín na legitimitu voleb padá i s tím, že její předseda je ve vězení a že se referendum konalo v době platnosti výjimečného stavu. Odpůrci změn zvítězili ve třech největších tureckých městech - Istanbulu, Ankaře a Izmiru.
„Zdá se, že to bude těsný výsledek, jak se čekalo. Nicméně hlasování tureckých voličů skončilo, a tak bychom doporučovali zachovat klid a postupovat uvážlivě," uvedl Gabriel v prohlášení. „Je dobře, že skončila volební kampaň, v níž se tak tvrdě bojovalo, a to i zde, v Německu," dodal.
Sčítání výsledků kritizovala opozice. Podle místopředsedy Lidové republikánské strany (CHP) Bülent Tezcan umožnila národní volební komise podvody tím, že povolila započítávat jako platné i hlasy bez oficiálního razítka. Komise se hájí tím, že volební komisaři na správnost a platnost hlasovacích lístků a obálek dohlížejí ve volebních místnostech. V minulých volbách hlasy bez razítka za platné považovány nebyly.
Co se může změnit
Turecký prezident Reccep Tayyip Erdogan by teoreticky mohl zůstat u moci až do roku 2029. To v případě, pokud Turci v dnešním hlasování odsouhlasili změnu ústavy. Hlasování provázela přísná bezpečnostní opatření. V pohotovosti bylo na čtvrt milionu policistů. Bezpečnostní složky také už v sobotu zatkly téměř padesát lidí kvůli podezření z přípravy teroristického útoku během referenda.
Volební účast činila asi 84 procent. „Šéf jedné volební komise v istanbulské čtvrti Kartal mi řekl, že u nich ve škole, kde se volební místnost nacházela, byla účast přes 90 %. Neoficiálně takovou účast hlásili i z dalších míst v Istanbulu," popisuje zpravodaj Českého rozhlasu Jaromír Marek.
Turci se obvykle účastní voleb ve velkém. Z hlediska bezpečnosti byly volby bezchybné. Nebyly nahlášeny žádné větší incidenty, kromě malých strkanic ve volebních místnostech. „Policistů bylo v ulicích skutečně hodně, a v posledních dnech policie také velmi intenzivně zatýkala nejrůznější podezřelé, kteří měli plánovat teroristické útoky. Jen v Istanbulu v sobotu večer policie zatkla 49 lidí, " říká Marek.
Referendum, v němž mohlo hlasovat na 55 milionů Turků, je považováno za historické. Očekávané posílení prezidentských pravomocí může mít zásadní vliv nejen na domácí dění, ale i na vztahy Ankary se Západem, zejména s Evropskou unií.
Prezident Recep Tayyip Erdogan ústavní změny hájí s tím, že přinesou stabilitu a prosperitu zemi. Oponenti se obávají, že to povede k vládě jednoho muže.
