Pěstouni se staví na stranu novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí
Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí, kterou vetoval prezident, se dnes vrací do poslanecké sněmovny. K jejímu prosazení potřebují poslanci 101 hlasů. Pokud projde, dostanou pěstouni na přechodnou dobu 20 000 korun hrubého měsíčně. V současnosti pobírají odměnu 3410 korun měsíčně.
Pěstouni na přechodnou dobu pečují o dítě do doby, než se ho ujme někdo natrvalo. Více peněz by dalo pěstounům na přechodnou dobu finanční jistotu.
Často jde o lidi, kteří už měli děti v dlouhodobé péči a rozhodli se, že budou dětem pomáhat dál. To je také případ paní Hany.
„Vnímám to tak, že je to krásná práce, i když někdy velmi náročná, ale pro děti to znamená mnoho. Já nezapomenu na prázdniny, kdy mi svěřené dítě řeklo, že to byly jeho nejkrásnější prázdniny v životě. A přitom to byla jen dovolená v lese a v horách, kde jsme chodili na borůvky a pro něj to znamenalo strašně moc, protože předtím nikdy nic takového nezažil.“
Pěstounka Monika se věnuje dětem vlastním, jedno dítě má v dlouhodobé péči a zároveň si bere děti na přechodnou dobu. Před nedávnem jedno předávala nové rodině:
„Včera jsem si telefonovala s maminkou, tak říkala, že chlapec se rozvíjí, co všechno umí, kolik má nových zoubků. Minulý měsíc jsme se v parku sešli, abychom ho viděli a po třech měsících nás nepoznal. A my taky ne. Ani ti praví rodiče neřekli, že by mu to nijak uškodilo nebo se nějak trápil.“
Monika vyvrací domněnky o tom, že děti odloučení od rodiny, která o ně pečuje jen přechodně, těžko snášejí. Důležité jsou podle ní podněty, kterých se jim v rodině dostává a které naopak postrádají, když jsou v ústavu.
Sněmovna rozhodne o další podobě péče o ohrožené děti
Číst článek
„Oni tam mají všechno. Ale třeba osmiletý kluk, když jdete koupit chleba, se ptá, co to je, protože on zná nakrájený chleba. Vzala jsem si domů sedmnáctiletou slečnu, která neuměla odemknout dům. To jsou základní věci. To se přece musí změnit,“ myslí si Monika.
Ta, stejně jako Hanka, se chce věnovat dětem až do důchodu.
„Je to to nejlepší, co jim můžeme dát. Já bych svoje dítě nikdy do ústavu nedala. Rodina je rodina a tu nikdo nenahradí.“
