Metr vysocí lidé z indonéského ostrova Flores byli objeveni v roce 2003 a vyvolali bouřlivou debatu: jsou, nebo nejsou novým druhem člověka? V poslední době se dostala do vedení teorie, podle které hobit skutečně je novým druhem člověka a odborné jméno Homo floresiensis si plně zaslouží. Oponující teorie hobity popisovaly jako jedince Homo sapiens s různými druhy tělesného postižení. Do tohoto vědeckého tábora patří i profesor Charles Oxnard ze Západoaustralské university, který v roce 2008 publikoval výsledky svého zkoumání jedné hobití lebky. Uvedl, že lebka představuje důkaz o hypotyroidismu čili poruše štítné žlázy, které se projevuje zakrslým vzrůstem a kretenismem.

V nové studii profesor Oxnard shromáždil údaje o dalších kosterních ostatcích hobitů a porovnával je s kostmi šimpanzů, zdravých moderních lidí a lidí trpících kretenismem. Výsledky statistických analýz floreské hobity zařadily do skupiny postižených, zatímco zdraví lidé a šimpanzi vytvořili jasně separované skupiny. Tento výsledek souhlasí s občasným výskytem endemického kretenismu v Indonésii. Takové případy známe i z ostrova Bali, který se nachází nedaleko Floresu. Kretenismus může mít řadu environmentálních příčin včetně nedostatku jódu. Právě jím mohli podle profesora Oxnarda floreští hobité strádat. Teď už jenom můžeme čekat, jak vrátí úder zastánci samostatného „hobitího“ druhu člověka.

Zdroj: Science Daily, PLoS ONE

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít