Američtí vyjednavači se dohodli na zvýšení stropu státního dluhu
Dvě hlavní americké strany se po týdnech sporů dohodly na kompromisu v hospodaření státu a zažehnali tak nejspíš riziko částečné platební neschopnosti země. Zákonný strop pro zadlužení se navýší, politici se ale zároveň zavážou ke škrtání výdajů v příštích letech. Celkem by federální rozpočet měl uspořit nejméně 2,5 bilionu dolarů v průběhu příštích deseti let. Limit zadlužení země se zvýší minimálně o 2,1 bilionu dolarů. Vše ale ještě musí posvětit Sněmovna reprezentantů a Senát. A právě ve Sněmovně mohou přijít komplikace.
Dohodu ještě musí stvrdit hlasováním kongresmani v obou komorách parlamentu. Mělo by k němu dojít v nejbližších hodinách. Republikánský šéf Sněmovny reprezentantů John Boehner i předák demokratické většiny v Senátu Harry Reid už ji podpořili. Otázka visí nad ochotou jednotlivých kongresmanů.
„Jestliže nyní Obama prezentuje dohodu jako svoji prohru, mohla by tak nyní narazit naopak u demokratů. Na druhou stranu Američané, a i ti v kongresu, si uvědomují, že tato hra, která má s ekonomikou málo společného, je velmi cynická a měla by mít své limity. Takže já si myslím, že se dohoda najde,“ říká ředitel konsultingu společnosti Deloitte Luděk Niedermayer.
Kryštof Kozák z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy si také myslí, že dohoda nakonec Kongresem projde:
„Pokud by neprošla, znamenalo by to vnitřní revoluci v jednotlivých stranách proti vedení. Někteří republikáni dohodu nepodpoří, stejně jako někteří demokraté. Půjde ale o výjimečné skupinky. Kompromis je nastaven tak, aby ho dostatečný počet republikánských i demokratických zákonodárců podpořil.“
„Myslím si, že republikáni chtějí odstavit Obamu na vedlejší kolej. Budou chtít, aby sám zvýšil strop, i když dříve několikrát řekl, že to neudělá. V zájmu republikánské strany je, aby musel nějak ustoupit,“ uvádí americký publicista Erick Best a pokračuje:
„Ostatně Obama již ustoupit musel. Několikrát prohlásil, že nepřistoupí na krátkodobé řešení, ale včera odsouhlasené řešení je krátkodobé. Na podzim budou muset všechny strany opět jednat. To je přesně to, co Obama nechtěl. Pro republikány by tak i případná dohoda byla vítězstvím. Pro Obamu je to velké zklamání, i když se to snažil prodat úplně jiným způsobem.“
Reakce trhů
Globální trhy na signál, že by mohlo dojít k dohodě, reagují pozitivně. Akcie v Asii posilují; cena ropy se zvýšila.
„Myslím si, že to bylo takto schválně načasováno. Obama měl strach, že asijské trhy dnes ráno otevřou s tím, že propadne dolar. Další věcí je, že zatím není jasné, že k dohodě vůbec dojde,“ konstatuje Best.
O dohodě mluvil na Radiožurnálu Kryštof Kozák z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
Trhy budou minimálně na několik dní podle Besta dohodou uklidněny. U ratingových agentur, které hrozily Spojeným státům snížením známky, si tak jistý není:
„Některé se již k dohodě vyjádřily a dohoda podle nich jde správným směrem, ale stále existuje ten základní problém, a sice růst dluhu a naopak úbytek zemí, které jsou ochotny dluh financovat. Podle některých údajů 70 procent veškerých amerických obligací kupuje sama americká centrální banka a to je varovné číslo.“
Politická hra
Podle prezidenta Baracka Obamy by měla vláda podle dohody ušetřit na výdajích bilion dolarů v příštích deseti letech. Škrtat se ale bude pomalu, takže by to nemělo brzdit americkou ekonomiku:
„Důsledkem bude nejnižší úroveň domácích výdajů od vlády prezidenta Eisenhowera. Bude to ale pořád úroveň, která nám umožní investovat peníze do tvorby pracovních míst, vzdělání nebo výzkumu,“ řekl Obama.
O tom, zda Spojené státy odvrátily bankrot, mluvil ve Světě o osmé na Rádiu Česko ředitel konsultingu společnosti Deloitte Luděk Niedermayer
„Americký rozpočet má obrovské problémy s tím, že jeho příjmová strana je hrozně malá. V porovnání s evropskými zeměmi jsou federální příjmy z daní velmi nízké a daňovými škrty, které udělal Bush v roce 2003 došlo k jejich dalšímu snížení,“ vysvětluje Luděk Niedermayer.
„Dohoda je hlavně o politice a já osobně podobným plánům, kdy se deklaruje, že se ušetří tolik a tolik miliard příliš nevěřím. Takovéto dlouhodobé plány jsou vždy zahaleny velkou nejistotou, například proti jakému hypotetickému rozpočtu se tyto škrty počítají.“
„Ani po této dohodě není Amerika vůbec blíž k tomu, aby zlepšila svoji fiskální situaci. Hrubé výpočty ukazují, že Spojené státy si na každý vydaný dolar potřebují půjčit 40 centů. To je naprosto neudržitelná situace, navíc poslední data ukazují, že americká ekonomika příliš rychle neroste. Víra republikánů, že ekonomický růst deficity sám umaže, se zdaleka nenaplňuje,“ říká Niedermayer a dodává:
„Krize, která poslední dny naplňovala média, byla umělá věc, kterou Američané vytvořili jako určitou přípravu na následující prezidentské volby.“
