Ceny benzinu i nafty se blíží 37 korunám, řidiči často tankují v zahraničí
Ceny benzinu i nafty se v uplynulém týdnu dostaly na další historická maxima. Podle společnosti CCS se litr Naturalu 95 nyní prodává průměrně za 36 korun, nafta zdražila až na 36,70 korun. K čerpacím stanicím tak dorazilo zdražení, které analytici očekávali už před 14 dny.
Nejdražší benzín byl v Jihomoravském kraji, víc než 36,50 za litr a naopak nejlevnější na jihu Čech, tady stál 35 korun a 44 haléřů. Za naftu zaplatili řidiči nejvíc v Praze, přes 37 korun a nejmíň opět v Jihočeském kraji - 36 korun třicet haléřů. Podle odhadů by však ceny pohonných hmot měly začít tento týden klesat.
„Byli jsme svědky poklesu distribučních marží a bylo tam určité zpoždění, které se projevilo právě v minulém týdnu, kdy se distribuční marže vrátily zpět z podprůměrných úrovní blíže k těm průměrným. Výsledkem bylo, že benzin i nafta zdražily v řádu desetihaléřů,“ vysvětlil analytik společnosti Colosseum Petr Čermák.
Podle něj by cena benzinu i nafty měla tento týden začít mírně klesat. Benzin zlevní o desítky haléřů, výraznější snížení ceny očekává u nafty.
„Cena ropy nerostla, ale stagnovala. Vývoj průměrných cen na burze v Rotterdamu byl rozdílný, cena benzinu stagnovala podobně jako ropa, ale cena nafty klesala a po delší době přišla dobrá zpráva i z měnových trhů, kde koruna posilovala,“ uvedl analytik.
Ještě před rokem řidiči tankovali benzin průměrně za 33,40 korun a naftu za 32,60. Loni navíc cena vzrostla o vyšší spotřební daň. Nynější zdražení mají na svědomí distributoři pohonných hmot, kteří zdražení předpovídané analytiky oddalovali a dočasně snižovali své marže.
Proč jsou pohonné hmoty tak drahé, vysvětloval v pořadu Stalo se dnes Petr Čermák ze společnosti Colosseum.
Marže distributorů se nyní vrátily na průměrné hodnoty. Vliv na růst cen má i dlouhodobé oslabování koruny, ekonomická krize v Evropě a hrozba konfliktu v Íránu, která vyvolává obavy na finančních trzích.
Podpůrným faktorem pro růst cen ropy je podle analytika Čermáka naopak evropské embargo na dovoz ropy z Íránu. „Bude záležet na vývoji v několika dalších měsících, uvidíme, zda se k Evropě přidají i ostatní země. Zatím je vliv jen mírný, cena ropy sice roste, ale nijak dramaticky,“ řekl Čermák.
Země EU rozhodly o ropném embargu vůči Íránu
Číst článek
Řidiči si zvykli tankovat v zahraničí
Podle předseda představenstva Společenství čerpacích stanic Ivana Indráčka nemají majitelé čerpacích stanic možnost cenu benzínu a nafty nijak výrazně ovlivnit: „Marže čerpacích stanic jsou kolem 5 procent z celkové ceny. I kdyby prodávaly s nulovou marží, nebo se ztrátou, tak v té celkové ceně se to projeví jenom zlomkem.“
Hostem Ozvěn dne byl předseda představenstva Společenství čerpacích stanic Ivan Indráček
Stát by podle něj měl snížit daň za nafty. „Za snížení spotřební daně se přimlouváme už od podzimu 2009, kdy byla poprvé zveřejněna myšlenka, že by spotřební daň mohla být zvýšená o korunu. Bohužel nás tehdy nikdo neposlouchal a dopadlo to tak, jak jsme předpokládali, tedy že stát ze zvýšení nebude mít ani korunu,“ zlobí se Indráček.
„Bavit se o snižování spotřební daně u benzinu není na pořadu dne. Tam by jakékoli snížení evidentně vedlo k propadu ve státním rozpočtu. U motorové nafty je situace trošku jiná, protože poměrně velká část nafty je spotřebovávána těžkou nákladní dopravou,“ uvádí Ivan Indráček.
Tuzemští řidiči cestující do zahraničí nebo cizinci, kteří přes Česko jen projíždějí, si podle něj zvykli tankovat tam, kde jsou pohonné hmoty levnější. Český rozpočet tak přichází o značné příjmy.
Na snížení spotřební daně z paliv by mohli vydělat jen prodejci
Číst článek
„V roce 2010 tranzitní zákazníci a čeští zákazníci vyjíždějící ven u nás přestali tankovat. Všichni řidiči začali platit o korunu víc na spotřebních daních a tím tento výpadek vyrovnali. Pro státní rozpočet to znamenalo nula. My teď říkáme, snižte spotřební daň u nafty na takovou úroveň, která bude opět motivovat tranzitní zákazníky, aby tankovali v Česku,“ dodává předseda představenstva Společenství čerpacích stanic.
