Družstevní byty se vracejí na trh

V nabídce novostaveb se v poslední době stále častěji objevují družstevní byty. Tento způsob pořízení a financování bytu představoval za minulého režimu jednu z mála možností jak se k bydlení člověk mohl dostat. Teď se trend po letech opět vrací. Kvůli recesi na realitním trhu se byty v osobním vlastnictví prodávají stále obtížně, developeři tak hledají nové cesty prodeje.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

panelový dům na sídlišti

panelový dům na sídlišti | Foto: Marián Vojtek

Při pořízení nového družstevní bytu odpadá především nutnost brát si hypotéku a s tím spojená administrativa. Žadatelem o úvěr je družstvo, kterému pak družstevník byt postupně splácí.

Přehrát

00:00 / 00:00

eko.mp3

„Člověk, který se rozhodne koupit družstevní byt, nemusí bance dokazovat příjmy. Často stačí splatit 20 až 30 % hodnoty toho bytu jako družstevní vklad, tím se stane vlastně jakýmsi akcionářem družstva, nebo družstevníkem a zbytek hodnoty splácí formou nájmu po dobu 20 až 25 let,“ říká projektový manažer developerské společnosti Trikaya Alexej Veselý.

Na družstevní byty tak dosáhnou i lidé, kteří by při žádosti o hypotéku měli problémy s prokazováním příjmů bance. Třeba podnikatelé, živnostníci nebo lidé z rozvedených manželství.

Poptávka po družstevním bydlení v poslední době rychle roste. Jak dodává Vladimír Kremel se serveru bydlite.cz, u nových bytových projektů se už zájemce může rozhodnout, jestli si zvolí osobní nebo družstevní vlastnictví:

„Obě tyto možnosti jsou k dispozici, forma družstevního vlastnictví je ještě daná tím, že by se mělo sejít minimálně patnáct lidí, kteří by měli mít zájem koupit si byt a je možné založit družstvo.“

Dovolení od domovní schůze

Zatímco v Česku se trend družstevních bytů postupně vrací, v řadě vyspělých zemí úspěšně dlouhodobě funguje.

„Přidaná hodnota je v tom, co tady u nás vlastně není. Ta družstva se zakládají tak, že mohou omezovat výběr svých členů. Třeba v New Yorku musí váš vstup do družstva schválit domovní schůze,“ říká šéf realitní kanceláře Maxima reality David Černík.

Právě to, že u družstevního bytu se lidé nestávají skutečnými majiteli nemovitosti, řadu zájemců od tohoto způsobu pořízení bydlení odrazuje. K tomu Alexej Veselý dodává:

„Nejsou sice vlastníky toho bytu, vlastníkem je družstvo, nicméně oni jsou takzvanými akcionáři, družstevníky, tím pádem oni rozhodují o majetku družstva, o správě. Můžou si nastavit půlroční valné hromady, kde si odhlasují vedení, odhlasují si investice potřebné například na nějaké opravy. Nemusí tady být obava, že by někdo manipuloval s jejich majetkem.

Mezi další nevýhody družstevního bydlení patří i to, že družstevní byt lze pronajmout jen se souhlasem družstva, stejně to platí o stavebních úpravách. Není také možné s ním ručit za úvěr.

„Družstevní bydlení je zatíženo stigmatem minulosti, díváme se na něj jako na něco vnuceného, ale časem to může mít svoji budoucnost,“ dodává David Černík.

Tomáš Medek, Petra Kotvová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme