Ekonomické informace 11. 2. 2002
Plánované navýšení platů v rozpočtové a příspěvkové sféře, o němž dnes bude jednat vláda, zvýší výdaje státního rozpočtu o více než šest miliard korun. O růstu svých mezd budou vyjednávat řidiči tramvají s vedením pražského dopravního podniku. Nizozemí bude investovat 800 milionů dolarů do vývoje supermoderního stíhacího bombardéru ve Spojených státech.
Od března by se měly o 11 procent zvýšit tarifní platy v rozpočtových a příspěvkových organizacích. Předpokládá to návrh ministerstva práce a sociálních věcí, který dnes projedná vláda. Podle mluvčího ministerstva Václava Svobody se tak státní výdaje zvýší o více než 6 miliard korun.
Výjezdní zasedání vlády ve Zlíně má na programu také zprávu o hospodářské a sociální situaci kraje, návrh zákona o civilním letectví a návrh novely živnostenského zákona. Kabinet také projedná změnu závazných ukazatelů státního rozpočtu na rok 2002, rozpočtových kapitol ministerstva pro místní rozvoj a všeobecné pokladní správy a program podpory urychlení výsadby vinic na území ČR.
O mzdách na letošní rok bude dnes s vedením Dopravního podniku hlavního města Prahy vyjednávat Federace řidičů tramvají. Ve hře je hrozba stávky, která by ochromila dopravu v hlavním městě. Požadavky Federace shrnuje její předseda Antonín Dub.
Stavební spoření měly na konci loňského roku 4 milióny 400 tisíc lidí. Proti konci roku 2000 tak došlo ke zvýšení 700 tisíc zákazníků. Klienti přitom měli naspořeno 133 miliard korun oproti 110 miliardám o rok dříve. Spořitelny předpokládají, že podobně výrazný nárůst bude pokračovat ještě letos.
Nizozemí dalo košem evropským výrobcům vojenských letadel a hodlá investovat ve Spojených státech. Nizozemská vláda a soukromé firmy vloží 800 milionů dolarů do vývoje supermoderního stíhacího bombardéru, který odstartuje novou generaci vojenských strojů ve USA. Podrobnosti má bruselský zpravodaj Českého rozhlasu Milan Fridrich.
Ministři financí nejvyspělejších zemí světa G7 se o víkendu v Ottawě neshodli na způsobu nejefektivnějšího zajištění rozvojové pomoci chudým zemím a řešení jejich zadluženosti. Velký rozdíl je mezi pozicí zastávanou USA a ostatními členy G7, tedy Evropany, Kanaďany a Japonci. Washington preferuje poskytování velké části pomoci prostřednictvím grantů a argumentuje tím, že další úvěry pouze zhorší dlužnickou pozici chudých zemí. Ostatní mocnosti se však obávají, že dary by mohly ohrozit finanční situaci věřitelských institucí jako Mezinárodní měnový fond a Světová banka.
