Ekonomické informace 22. 12. 2003
Téměř bez hnutí zůstaly v listopadu úrokové sazby u hypoték. Banky je nabízely fyzickým osobám s průměrnou úrokovou mírou 4,92 procenta - tedy téměř stejně jako v říjnu. Příští rok se ale pravděpodobně dočkáme růstu úroků u hypoték.
Manažer Fincentra Jiří Zaorálek očekává, že centrální banka zvýší během prvního čtvrtletí základní úrokové sazby - to samozřejmě zdraží i hypotéky. Pravděpodobně ale ne více než o jeden procentní bod.
Světlo světa už spatřila také nová koncepce bytové politiky z dílny ministerstva pro místní rozvoj - přímé dotace na bydlení by v budoucnu měly nahradit úvěry a úrokové dotace. Začátkem ledna by tento návrh mohla projednat vláda. Hlavním důvodem chystané změny je nedostatek finančních prostředků ve státním rozpočtu. Nová koncepce bytové politiky má podle mluvčího ministerstva Petra Dimuna efektivněji podporovat některé sociální skupiny obyvatel, sjednotit podmínky podpory hypotečního úvěrování a pomoci odstranit regulované nájemné.
Sblížit sazby daně z přidané hodnoty a tvrdě bojovat s šedou ekonomikou - právě těmito kroky chce vláda pokračovat v reformě veřejných financí. Představitelé koaličních stran se na tom dohodli na zámku v Kolodějích. Podle analytiků by šedou ekonomiku nejvíce omezilo snížení daní z příjmů. Lidé a firmy by je potom skutečně přiznávali, soudí Markéta Šichtařová z Volskbank. Vládě také vyčítá, že sbližovaní sazeb DPH je pomalé a zbytečně v několika krocích.
Ekonomové nejčastěji mluví o jednotné 17 nebo 18procentní sazbě daně z přidané hodnoty.
To, jak se daří našim exportérům, se dnes dozvíme od Českého statistického úřadu - ten zveřejní listopadové výsledky zahraničního obchodu. Zatímco v říjnu skončila obchodní bilance schodkem 6 miliard a 600 miliónů korun, listopadové číslo by mohlo být o trochu příznivější. Podle analytika Vladimíra Pikory totiž v listopadu pokračoval rychlý růst exportů díky oživení v západní Evropě a především v Německu.
Deficit za celý rok 2003 by mohl být nižší než loni, Vladimír Pikora ho odhaduje na 65 miliard.
Slovenská a polská ekonomika rostou nejrychleji ve středoevropském regionu. Vykazují vyšší růst než naše hospodářství a jsou na tom podstatně lépe než většina zemí Evropské unie. Slovenská centrální banka navíc koncem minulého týdne dále podpořila růst slovenského hospodářství snížením klíčových úrokových sazeb, a to o čtvrt procentního bodu.
