Lidé o spoření na penzi v takzvaném druhém pilíři nemají zájem

Od letošního ledna mohou lidé přesměrovat část svých odvodů do takzvaného druhého pilíře. Během uplynulých 11 měsíců to udělalo 83 753 lidí. A to je radikálně méně, než očekávali ti největší optimisté.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Finance, ekonomika, kalkulačka | Foto: Free Digital Photos

Penzijní společnosti totiž původně předpokládaly, že do druhého pilíře vstoupí nejméně půl milionu lidí.

Důvody tak malého zájmu jsou dva. Jeden je de facto politický a ten druhý praktický.

Když se důchodová reforma s velkou slávou rozjížděla, oznámil tehdejší prezident Asociace penzijních společností Jiří Rusnok, že velký penzijní fond, kterému tehdy šéfoval, do druhého pilíře nepůjde.

To byla velká rána. Do toho sociální demokracie zdůrazňovala, že až se dostane k moci, penzijní reformu zruší. To naprostou většinu lidí, kteří o vstupu do druhého pilíře uvažovali, odradilo.

A na vážkách jsou doteď, protože sociální demokracie sestavuje vládu a Jiří Rusnok je úřednickým premiérem. Takže stále není jasné, jak to s tou reformou - jejímž symbolem je právě takzvaný druhý pilíř - vlastně bude. A lidé nechtějí jít do nejistoty. Zvláště, když jde o zajištění na stáří.

Praktický důvod spočívá v tom, že pro většinu lidí to není výhodné. Minulá vláda tak dlouho ustupovala tlaku kritiků, až udělala naprosto bezzubou reformu.

Tři pilíře

Důchodový systém je u nás rozkročen na třech pilířích. První jsou povinné odvody státní správě sociálního zabezpečení, která z takto vybraných peněz od lidí v produktivním věku vyplácí důchody současným penzistům. To je průběžný systém založený na solidaritě.

Další opora, které se říká třetí pilíř, funguje už delší dobu. Je to penzijní připojištění u komerčních společností. Pokud si lidé u soukromých fondů spoří nejméně tři sta korun měsíčně, stát jim přispívá nejméně 90 korun měsíčně.

A nejnovější, takzvaný druhý pilíř, znamená, že lidé mohou do penzijních fondů, které mají potřebné oprávnění, přesměrovat tři procenta z částky, kterou povinně odvádí na sociální pojištění.

Ale musí k tomu ještě přidat další dvě procenta navíc. To se podle ekonomických studií vyplatí spíše mladším lidem s vyššími příjmy.

Důchodci (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek

Jitka Hanžlová, mkp Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme