EURO 2020

Chorvatsko 0:0 Česko

Michl z bankovní rady: Zřejmě zvýšíme spoluúčast na hypotékách na 15 až 20 procent

Česká národní banka by podle člena bankovní rady Aleše Michla měla sazby zvýšit tehdy, až bude pandemie pod kontrolou a ekonomika dosáhne svého potenciálu. Řekl to v rozhovoru pro Radiožurnál. Analytici přitom očekávají zvýšení sazeb v půlce roku. Bankovní rada podle Michla také zváží zpřísnění pravidel pro poskytování hypoték. Michl by byl pro zvýšení minimální spoluúčasti ze současných deseti na 15 až 20 procent ceny nemovitosti.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Člen bankovní rady České národní banky Aleš Michl | Foto: Yan Renelt / Mafra | Zdroj: Profimedia

Tisková konference z posledního měnového zasedání bankovní rady zavdala k mírným spekulacím, zda náhodou nezvýšíte úrokové sazby už v červnu. Je to reálná varianta, o které v radě diskutujete?
Dokud covid nebude pod kontrolou, tak bych sazby nezvyšoval. Ale je nás tam sedm mozků, každý může mít jiný názor a rozhoduje většina. Takže uvidíme.

Česká národní banka zhoršila letošní prognózu pro růst ekonomiky. Pro příští rok ji zlepšila

Číst článek

Takže byste pro zvýšení sazeb už v červnu ruku nezvedl?
Nevím. Myslíte, že už se příští měsíc naučíme s covidem žít a podnikat? Při nástupu do bankovní rady koncem 2018 jsem říkal, že radši držet vyšší sazby a spořit na krizi. Když přišel covid, tak jsem navrhl dočasně a rychle snížit úrokové sazby a pomoci ekonomice. Teď je důležité definovat to slovo „dočasně“. Covid stále není pod kontrolou, ekonomika zůstává pod svým potenciálem. Proto jsem radši opatrný.

Při posledním snížení loni v květnu jste hlasoval pro mírnější pokles. Z toho se dá odvodit, že by základní sazba podle vás měla být výš, než je teď…
Dívám se na úroky z delšího pohledu než ostatní a nechci s nimi nějak aktivisticky hýbat. Nechtěl jsem v únoru 2020 dále zvyšovat sazby ze dvou na 2,25 jako většina rady, protože tehdy už byl průmysl v recesi. V březnu 2020 jsem chtěl jít výjimečně rychle, ale dočasně – podtrhuji to dočasně – dolů, a jen k hranici 0,50. 

Peníze mají mít nějakou hodnotu, aspoň nějaký úrok. Nechtěl jsem se přibližovat blízko nule a k záporným úrokovým sazbám, které jsou v eurozóně. Většina ale nakonec rozhodla snížit sazby níž na 0,25. Tehdy se dokonce vedla debata, jestli právě nemít sazby nula. Říkal jsem, že je to nesmysl.

Průměrná sazba hypoték v únoru klesla pojedenácté v řadě. Objem půjček byl rekordní

Číst článek

A zpětně bylo dobře, že jste základní sazbu snížili právě na 0,25?
Uvidíme. Třeba se podívejme na inflaci. Tu rozhodují kroky centrálních bank tak rok, rok a půl předem. Inflace je teď vyšší než tři procenta, tudíž těch 0,5 by bylo lepší než 0,25. Ale ten rozdíl je malý, přesnou analýzu nemám.

Dubnová inflace vzrostla na 3,1 procenta. To bylo víc než odhady centrální banky. Může to uspíšit zvýšení sazeb?
Ne. Čekám, až se ekonomika usadí, potom se usadí taky inflace. Historicky během pandemií zůstávala inflace relativně stabilní. Historie naznačuje, že vysoká inflace není přirozeným důsledkem pandemií. Ale světové vlády po minulých epidemiích nenakupily tolik dluhů a ostatní centrální banky jim je nepomohly zafinancovat.

Říkám schválně ostatní, protože Česká národní banka žádné dluhopisy nepomáhala nakupovat a česká vláda čelí tvrdému rozpočtovému omezení a poptávce trhu. Za to jí patří obdiv. Můžu vás ubezpečit, že udělám všechno pro to, abychom měli inflaci okolo dvou procent. Ale centrální banka už neudělá nic s tou současnou inflaci. Naše politika míří na příští rok.

Jak rychle podle vás sazby porostou? Na jakou úroveň se podle vás dostanou v tomto roce?
Nevím. Optimální úroveň neexistuje. 

Spotřeba elektřiny i peníze

Jaké faktory tedy berete v potaz? Zajímá mě, kam směrují vaše úvahy. Co by přineslo zvýšení sazeb v červnu, co v srpnu nebo ještě později?
Od loňského března sleduji několik faktorů, které zdůrazňuji na každém zasedání. První je analýza ekonomiky v reálném čase. Díváme se na spotřebu elektřiny, vytvořili jsme nový index Rushin, kam jsme kromě elektřiny dali i kamiony najeté kilometry na dálnicích a podobná data z Německa. Díváme se na stav ekonomiky „online“, abychom nemuseli čekat měsíc a víc, než statistický úřad zveřejní data.

Česká národní banka zlepšila odhad ekonomiky pro letošek. Prognóza pro příští rok se ale zhoršila

Číst článek

Přihlíží k tomu také ostatní členové bankovní rady?
Už jsem je to naučil.

Musel jste je přesvědčovat?
Každý má jiný mozek. Můj tým musel výsledky ukázat, že spotřeba elektřiny funguje. Měsíc a půl předem jsme poznali, kdy bylo dno ekonomiky, to byl duben 2020. Pak jsme správně predikovali největší mezičtvrtletní růst HDP, to bylo ve třetím kvartále 2020. Asi bylo jasné, že se ekonomika odrazí z prvního lockdownu, ale že tak hodně, to čekal málokdo. Správně jsme predikovali i to, že během třetího lockdownu ekonomika nespadne tolik, jak by se mohlo očekávat, když je zase zavřeno. Ekonomika spadla v prvním kvartále 2021 minimálně. 

A co tedy ze spotřeby elektřiny usuzujete teď?
Ve druhém čtvrtletí přijde největší ekonomický růst meziroční, přes sedm a půl procenta. 

Ale to bude ovlivněné tím, že loni se ekonomika zase hodně propadla.
Tak na půl. Ano, loni ve druhém čtvrtletí jsme zažili historický propad. Takže logicky je jasné, že když se srovnáváme s takovým poklesem, tak teď lze očekávat nějaký růst. Ale tohle jsem říkal už na začátku ledna a spousta lidí mi nevěřila. Nejvíce nakažených, další lockdown, to přece bude ekonomika v recesi znovu, říkali mi. V hlavě spíš řeším, aby nebyla ekonomika znovu v recesi příští rok, aby růst pokračoval.

Objem hypoték stoupl loni o 40 procent na 254 miliard. Koronavirus pomohl ke snížení úrokové sazby

Číst článek

Zpět k faktorům. Co dalšího kromě reálného stavu ekonomiky sledujete?
Peníze. Z ekonomických modelů se peníze hodně vytratily. Myslím tím vklady lidí na účtech, jak moc šetří, jak moc utrácejí. A tok peněz mezi bankami a v ekonomice vůbec. Dneska se tímto způsobem měnová politika moc nedělá, ale já na to dám. Je strašně důležité, aby se peníze točily. Aby byla nabídka peněz na úvěrování. Aby se obchodovalo s českými dluhopisy bez nějakého stresu z obav o finanční stabilitu země. Aby tady nevznikly dvě krize: první epidemická a druhá finanční. Firmy by přestaly mít peníze a banky by měly spoustu neplatičů.

A pokud tedy teď banky hlásí rekordní objem vkladů od firem i domácností, hraje to pro růst úrokových sazeb?
Meziroční změny hypoték, tak ty jsou opravdu velké. Nové hypotéky za leden až březen byly letos plus 25 procent. Podnikové nové úvěry také narostly, asi o dvacet procent meziročně. Pro mě to je známka, že se trh nezastavil. Že je nabídka i poptávka po penězích. A přesně tohle jsem chtěl. Jenže samotná ekonomika je stále pod svým potenciálem.

Takže množství peněz mezi lidmi teď nenahrává růstu úrokových sazeb?
Covid nejdříve musíme mít pod kontrolou. Ekonomika výrazně spadla a teď rychle vystřelí nahoru, pak se někde stabilizuje – ještě tedy není v optimálním módu. Zažijeme dva extrémy. Proto si říkám, že raději opatrně.

Budeme mít taky velkou debatu o finanční stabilitě a zřejmě zvedneme parametr, kolik peněz má mít člověk ze svého, aby dostal hypotéku. Teď je potřeba deset procent ze svého, zvedl bych limit na patnáct nebo dvacet procent. Takové zpřísnění si dovedu představit.

Fiskální politika

Ceny nemovitostí jsou podle odhadů centrální banky nadhodnocené asi o 21 procent. Vzbuzuje to ve vás obavy?
Ano. Ten největší problém je, že to vede k předlužování lidí. Domácnosti si musí půjčit víc, aby dosáhly na bydlení. Ekonomika musí stát na kapitálu a úsporách, ne dluzích. Ono to vůbec není černobílé. Můžu dát protiargument, že domácnosti v Česku nejsou tak zadlužené jako v Německu nebo ve zbytku eurozóny.

Piráti zvažují zvyšování daně z nemovitostí pro velké firmy, přemýšlí i o změně u spotřebních daní

Číst článek

A další protiargument by mohla být zahraniční poptávka. Já tu Čecha peskuji, že si má zaplatit víc ze svého, ale pak přijde zahraniční fond a vykoupí polovinu realitního komplexu v pražských čtvrtích v Karlíně nebo Holešovicích, což ty ceny taky zvyšuje. Ty fondy to přitom nakupují kvůli záporným sazbám v eurozóně. Musí investovat do něčeho, co alespoň něco vynáší.   

Jak tedy poznáte okamžik, kdy nebude nutné firmám a domácnostem nízkými sazbami zabezpečovat levné úvěry?
Můžu být aktivistický a říct, že teď bude největší meziroční růst, tak pojďme rychle zvýšit sazby. Já si spíš říkám, co bude potom? Naše rozhodnutí ovlivní ekonomiku za rok, za rok a půl. Musím myslet už na rok 2022, ale všichni budou teď řešit rok 2021, kdy přijdou super čísla, protože se budeme srovnávat s tou nízkou základnou. Ale v dalším roce dojde k vystřízlivění.

Ekonomika spadla, nakopla se. To je to jednoduché „véčko“ a teď budeme na jeho druhém vrcholu. Ale pak půjdeme do „dvojitého véčka“. A pro mě je důležité, aby to druhé véčko nešlo do další recese. Abychom nezažili to co v roce 2011, 2012, kdy se schodek léčil zvýšením daní a škrtáním investic a byla tu další recese.

Tím se dostáváme k fiskální politice vlády. Jak ta je pro vás důležitá?
Je to další faktor, který hodně sleduji. My jsme jako centrální banka nezávislí, ale zkoordinovat měnovou a fiskální politiku je důležité. Po minulé krizi z roku 2008 jsme neměli dobrou koordinaci, každý si jel na svém písečku. Teď jsme dělali expanzi, snížili jsme sazby, zajistili nabídku peněz. A vláda dělala fiskální expanzi, stimulovala ekonomiku, byť za cenu dluhu. Ale podle mě to byla dočasně správná makroekonomická politika.  Pokud se řekne, že až bude covid pod kontrolou, zase se postupně vrátíme k přebytkovým veřejným financím jako v letech 2016 až 2019.  

Nejhorší dubnový výsledek od vzniku Česka. Schodek státního rozpočtu stoupl na 192 miliard korun

Číst článek

Napsal jste, že aby Česko udrželo míru zadlužení okolo 45 procent HDP, tak by schodek veřejných financí neměl přesáhnout 165 miliard korun. Ministerstvo financí počítá v příštích letech se schodky okolo tří set miliard korun. 
Asi počítají s menším růstem. Moje logika je, že když se dostaneme v příštím roce na čtyřprocentní růst a bude delší dobu, tak se budou generovat vyšší daňové příjmy, než počítá ministerstvo financí. Potom přes digitalizaci a provozní úspory deficity snížíme. Závěr z mé analýzy pak byl, pokud chceme mít dluh stabilizovaný kolem 45 procent HDP, mimochodem na poloviční úrovni, než je v Evropské unii, tak je potřeba mít deficit příští rok pod 165 miliard.

Ale to asi nebude. Ministryně financí Alena Schilllerová (za ANO) říkala, že rozpočet nebude možné sestavit se schodkem pod 300 miliard.
To je jejich politika, do které já nechci mluvit. Jejich protiargument by mohl být, že nečekají takový růst. Pokud budeme víc škrtat, mohli bychom ohrozit růst ekonomiky. A to je přece přesně to, před čím varuju. 

Zvyšovat daně a hledat nové zdroje, které vykryjí výpadek po daňovém balíčku, ale podle vás nutné není?
Není, protože ekonomika není trojčlenka. Těch 80 až 100 miliard za snížení daní se může státu vrátit jinak. A když zůstanou lidem, tak o nich třeba rozhodnou lépe než stát. Tohle je věčný souboj ekonomů ohledně otázky přerozdělení. Já jsem spíš příznivcem menšího státu a menšího přerozdělování.

Jinými slovy, z toho zadlužení vyrosteme, ekonomika si pomůže sama?
Klíč je v růstu ekonomiky přes čtyři procenta, na to je potřeba se soustředit. Pak vyrosteme z dluhů.

Místo Netflixu investiční fond

Co bude podle vás směrodatné pro vývoj ekonomiky ve zbytku roku? Ptám se i v souvislosti s tím, že jste v nové prognóze, kde počítáte s růstem HDP 1,2 procenta, poměrně pesimističtí. Například Česká bankovní asociace přišla s odhadem 3,3 procenta.
Jsme opatrní. Důležité je, aby se dál dařilo exportu. Aby vydržela investiční aktivitu státu, hlavně obce a kraje nesmí zastavit jediný smysluplný investiční projekt. I proto teď roste dluh. Tím nemyslím, že všude musí vzniknout nový akvapark, ale aby se dál stavěly dálnice, opravovaly silnice, i když to bude stát dluh. A důležitá bude spotřeba domácností.

Státní dluh vzrostl o 370 miliard korun na 2,42 bilionu. Důvodem je ‚bezprecedentní emise‘ dluhopisů

Číst článek

Čtyři roky před covidem v průměru lidé spořili 12 procent disponibilních příjmů, samozřejmě ne každý. Teď ta míra úspor je 24 procent. To je asi o 215 miliard víc, které mají lidé našetřeno oproti normální době. A teď k tomu ještě přibude těch zhruba 80 miliard díky snížení daně z příjmů. Takže budou mít na útratu asi 300 miliard korun navíc. Spotřeba nemusí ožít hned, ale když to utratí, bude to další plusový faktor pro HDP.

Opravdu se může těch 300 miliard rozpustit v ekonomice? Můžou to všechno lidi utratit? Asi těžko si třeba koupíte dvě auta místo jednoho.
Hned to nebude. Bavíme se tu o tom, že úspory jsou teď výrazně vyšší než obvykle. Takže si myslím, že se úspory sníží. Nebudou nula, budou zase 12 procent z disponibilního důchodu. Než se těch 300 miliard utratí, tak to může trvat rok, můžou to být dva roky, může to být půlrok. To nikdo přesně neví.

Úspory většinou reagují na dvě věci. První je nezaměstnanost. Pokud budete vědět, že se bude propouštět, tak spíš budete spořit. Firmy ale zatím nepropouštějí. Možná nezaměstnanost vzroste, ale masovou nezaměstnanost tu nevidím. A druhá věc jsou daně. Když lidem nejdřív snížíte daně, ale pak jim řeknete, že za dva roky jim daně zase zvednete, tak jim v podstatě říkáte, že když to teď utratíte, tak za dva roky vám ty peníze budou chybět. Teď je klíč ve stabilizaci očekávání lidí, podnikatelů a manažerů firem, a ne v tom je strašit.

Musíme se podívat pravdě do očí a říci, že na naše výdaje naše příjmy dlouhodobě nestačí, řekl Rusnok

Číst článek

Ale přesně tohle se stalo, jakkoliv můžeme zpochybňovat právní sílu politického závazku Andreje Babiše, že daňový balíček bude na dva roky.
Stát má dost příjmů na to, aby si s nimi vystačil. Rozpočtové příjmy jsou na průměru zemí OECD. Přes úspory a digitalizaci můžeme rozpočty zase postupně vyrovnat nebo dostat do přebytku, ale samozřejmě potřebujeme k tomu taky růst alespoň čtyři procenta. Náklady na dluh máme asi dvě procenta a na to si musíme vydělat, takže proto růst aspoň čtyři procenta.

Spousta lidí se navíc kvůli pandemii ocitla ze dne na den bez příjmů. Tahle zkušenost jim může dát lekci, že je přece dobré mít vysoké úspory.
Však se podepisuji pod Rašínovo pracovat a šetřit. Kdo si bude pravidelně dávat pětistovku místo Netflixu do investičního fondu, tak je to dobrý. Nevyzývám lidi, aby hned šli utrácet. Jen říkám, že úspory jsou nezvykle vysoké oproti normálu. Další protiargument by mohl být, že ta spotřeba přinese jen jednorázový efekt. Jednorázově jsme našetřili, jednorázově utratíme a pak se vrátíme do normálu. Ukáže se realita a rozhodne podnikatelský duch, byznys, to je to, co žene ekonomiky dopředu.

Jakub Horáček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme