Obce se při tvorbě územních plánů řídí cenou. Často tak zvolí špatné projekty
Obce při výběru projektu územního plánu často preferují cenu před kvalitním zpracováním. Podle odborníků se ale kvůli tomu, že kvalita projektu nepatří mezi hodnotící kritéria, vystavují nebezpečí, že na desítky let negativně poznamenají rozvoj oblasti.
„Dominantní počet těch zpracovatelů je vysoutěžený na základě zákona o veřejných zakázkách a na základě nejnižšího kritéria, a sice nejnižší ceny. Územní plány znamenají podklad pro rozvoj obcí na 50, 100 let dopředu a některé ty výsledky jsou nebezpečné,“ kritizuje předseda České komory architektů Josef Panna přístup mnoha obcí a dodává:
„Protože kvůli tlaku pouze na cenu, kdy se nehovoří o kvalitě, ale pouze o nejnižší ceně, tak výsledky logicky nemohou kvalitativně odpovídat zadání.
Územní plány jsou vysoutěženy za cenu, za kterou – dovolím si tvrdit – není možné pořídit ani ten první stupeň, to znamená průzkumy a rozbory. Pokud ten plán vysoutěžíte za 10 či 20 procent ceny doporučené, projektant nemá prostředky na kvalitní splnění zadání.“
Kvůli novele stavebního zákona, která ukládá do roku 2020 zpracovat územní plán, vybírají právě teď mnohé obce zpracovatele. Jak připomíná architekt Milan Košař, jedná se o zásadní materiál, který ovlivňuje a určuje vývoj obce na desítky let dopředu:
„Určuje a usměrňuje rozvoj obce, ochranu jejích hodnotných území a naopak možnosti rozvoje. A v podstatě z něj se pak odvíjí to, jak se obec či město bude dlouhodobě rozvíjet, zda to bude udržitelný rozvoj, nebo stagnace,“ vysvětluje.
Cena nemá být to hlavní
Územní plány se zpracovávají na minimálně 15 až 20 let. Ten kvalitní spojuje dva zdánlivě protichůdné principy: jasně vytyčený směr a zároveň dostatečnou flexibilitu. Právě proto by podle české komory architektů měla být na projekt vypisována soutěž, jejímž kritériem nebude jen cena.
Dobrým příkladem i pro další obce je podle komory architektů soutěž, kterou vypsalo Ústí nad Orlicí.
„Nabídková cena byla jen jedním z hodnotících kritérií. Daleko větší váhu jsme dali na předloženou koncepci, kterou nám zpracovatel územního plánu musel předložit a musel přesně popsat, v jakém časovém horizontu a jakým způsobem bude územní plán zpracovávat,“ popisuje kritéria ústecký starosta Petr Hájek.
Naopak špatně zpracovaná nebo zcela chybějící koncepce rozvoje může vést k těžko odstranitelnému poškození kulturní krajiny. Typickým příkladem jsou často podle architekta Košaře obce v dojezdové vzdálenosti velkých měst. Během několika let se mnohonásobně rozrostly co do počtu obyvatel, ale tento vývoj není provázen rozvojem dopravní obslužnosti ani občanské vybavenosti.
