Odboráři a politici bojují za udržení závodu Nokie v Německu
Tvrdý, leč podle všeho marný boj svádějí už čtrnáct dní němečtí politici a odboráři s finským koncernem Nokia. Ten nečekaně oznámil, že v létě uzavře svůj prosperující závod ve městě Bochum a výrobu mobilních telefonů přesune do Maďarska a Rumunska. Nokia teď čelí obrovskému tlaku, aby své rozhodnutí přehodnotila. Z nejvyšších politických míst dokonce zazněly výzvy k bojkotu výrobků finské značky. O práci zřejmě přijde minimálně 2300 lidí.
"Svinské metody." Komentář polského zaměstnance bochumského závodu Raimunda Pozimského na adresu finských bossů, myslím, nepotřebuje překlad. Raimund pracuje pro Nokii 18 let a je členem odborové rady. Velmi mírně řečeno se teď cítí být podvedený.
"Bylo to opravdu jako blesk z čistého nebe. Samozřejmě jsme věděli, že jsme součástí konkurenčního boje s dalšími závody Nokie v Číně, Maďarsku nebo teď Rumunsku. Cítili jsme se ale v bezpečí, protože tady v Bochumi máme soustředěný celý výrobní proces a ani jednou jedinkrát jsme se neocitli v červených číslech," zdůrazňuje Raimund a jeho kolegyně, rovněž Polka, Gracia dodává:
"Pracovní síly z východu jsou lacinější, navíc nepotřebují žádnou zvláštní kvalifikaci, prostě je jenom tak najali. Jsem přesvědčená, že kvalita výroby půjde v Rumunsku dolů. Docela by mě zajímalo, co na to říkají velcí zákazníci Nokie, jako je Orange, Vodafone nebo E Plus - to jsou společnosti, ze kterých náš chlebodárce žije, ne z malých klientů."
"Stačilo takhle lusknout prstem a měli jsme celé osazenstvo továrny na ulici ve stávkové pohotovosti. My jsme to ale neudělali, protože jsme věděli, že by si přesně to vedení Nokie přálo. Víme, že by mohli jedním kliknutím myši přesunout celou výrobu do Maďarska," odpovídá Raimund na moji otázku, proč se odboráři rozhodli zachovat klid a nevyvolat střet.
Zaměstnance i politiky štve nejen samotný fakt, že se finští manažeři rozhodli zavřít výdělečnou továrnu, ale taky způsob, jakým Nokia své úmysly prezentovala.
"V Evropě je dobrým zvykem, že když nastane problém, sejdou se všechny zúčastněné strany a hledají řešení. To znamená, jedná se s politickou reprezentací, s dotyčným regionem a pochopitelně se zaměstnanci," vypočítává všechny kroky, které Nokia měla podniknout a nepodnikla Thomas Eiskirch, bochumský poslanec Zemského sněmu za sociální demokracii.
Zaměstnanci, odboráři i politici svorně prohlašují: "Máme jen plán A a tím je udržení výroby v Bochumi. Žádný plán B neexistuje..."
"Všechny věci, které Nokia podniká, jsou v rozporu s jejími předchozími výroky. Třeba takový slogan "Connecting People..." Ano, spojili lidi, ale leda tak proti sobě," říká sarkasticky Heinz-Martin Dirks, který má na starosti vztahy města Bochumi s průmyslovými investory.
"Nesmíme zapomínat na to, že jsme tady dali v sázku taky svoje zdraví. Znám spoustu mužů a žen od výrobního pásu, kteří trpí bolestmi kloubů a přesto dál obětavě pracovali, protože v Nokii věřili. I proto je teď zklamání obrovské."
Pokud se výrobu mobilních telefonů nepodaří v Bochumi udržet, čemuž všechno nasvědčuje, má třicetiletá Gracia na pracovním trhu docela solidní vyhlídky. Pravděpodobnost, že v Bochumi a okolí najde slušnou práci 51letý Raimund, je ale velmi malá. Přichází pro něj v úvahu varianta přestěhovat se zpátky do Polska?
"Člověk nikdy neví, kam ho život zavane. V tomto okamžiku na to ještě nemyslím. Víte, dcera ještě studuje, takže je to opravdu těžké. Zatím si s tím hlavu nelámu, ale nikdy neříkám nikdy..."
