Schodek maďarského rozpočtu na konci listopadu dosáhl 151 procent úrovně předpokládané na konec roku. Přesto kabinet premiéra Orbána tvrdí, že slib udržet deficit na hranici 3,8 procenta splní. Pomoci by k tomu měly zvláštní krizové daně, které uvalil na banky a velké telekomunikační a energetické firmy. Ty si kvůli tomu nedávno stěžovaly v Bruselu. Nejen firmám jako je Allianz nebo ING se politika Orbánovy vlády nelíbí, což opakovaně sráží forint a další maďarská aktiva.

9:23 22. prosince 2010 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Letošní limit 3,8 procenta HDP odsouhlasily Maďarsku Mezinárodní měnový fond a EU při schvalování finanční pomoci v krizi. Jak na Rádiu Česko uvedl analytik ČSOB Jan Čermák, slib vlády premiéra Orbána, že se letos dostane na plánovanou hranici 3,8 procenta HDP, ale není příliš reálný.

„Myslím, že se jí to nakonec nepodaří, byť výsledek nebude tak špatný, jak vypadá po listopadu. Vláda si slibuje, že rozpočet poslední měsíc vylepší díky započítání výnosu selektivních daní a měly by tam přijít i nějaké dodatečné výdajové škrty. Takže deficit bude nižší než ten za listopad. Ale ten cíl 3,8 procenta HDP bude pravděpodobně překročen,“ vysvětlil.

Očekávaný rozpočtový veletoč na konci roku je podle některých finančníků jedním z mnoha překvapení, které Orbánova vláda letos přichystala. Zda bude v této praxi pokračovat, záleží podle Čermáka na mnoha okolnostech.

„Protože pokud se situace v Evropě a ve světové ekonomice vylepšovat, bude se zlepšovat i postavení maďarské ekonomiky. A pak nějaké překvapivé krizové kroky nepřijdou, protože nebudou zapotřebí,“ řekl

Pokud by se ale situace vyhrotila a krize v eurozóně by se vystupňovala a Maďarsko by vinou toho muselo platit daleko vyšší úrokové sazby na kapitálových trzích a půjčovat si dráže, tak by se investoři podle Čermáka mohli dočkat nějakých nových překvapení.

Maďarské předsednictví EU

Skutečnost, že Maďarsko bude od nového roku předsedat Unii, podle ekonoma do řešení stále zuřící dluhové krize v Evropě nezasáhne.

„Nepřeceňoval bych v tomto případě úlohu Maďarska jako předsedající země. Když jsme předsedali EU my, byla finanční krize v plném proudu a my jsme měli vládní krizi a EU to ustála,“ řekl.

Záležitosti okolo eurozóny a problémů zemí na periferii se podle něj musí řešit někde jinde. „Klíčovým hráčem je Německo a německá vláda, která spolu s ECB musí nastavit podmínky a mechanismus řešení krize,“ doplnil.

Tomáš Pavlíček, Roman Chlupatý, Katarína Brezovská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít