Řecký parlament dal zelenou úsporným opatřením
Úsporná a privatizační opatření dnes schválil řecký parlament. Tamní státní pokladně by měla přinést přes 78 miliard eur. Je to první krok ke schválení balíčku úsporných opatření, protože ještě zítra budou řečtí poslanci hlasovat mimo jiné o rozsáhlé privatizaci státního majetku.
Odsouhlasení bylo nutnou podmínkou pro to, aby si Řecko zajistilo další půjčky od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu. Země musí do poloviny července dostat 12 miliard eur, jinak zbankrotuje.
Jaromír Marek ze zahraniční redakce mluví o schválení úsporných opatření řeckým parlamentem v Odpoledním Radiožurnálu.mp3
Vládní návrh prošel 154 hlasy ze 300 poslanců. Úsporná opatření v Parlamentu podpořili poslanci vládních socialistů. Opozice hlasovala proti. Přidal se k ní i jeden poslanec socialistické strany PASOK. Ihned po hlasování byl ze strany vyloučen. Vládní většina se tak v parlamentu ztenčila na čtyři hlasy.
Parlament musí ještě zítra schválit zákon, který stanovuje, v jakých konkrétních oblastech bude vláda hledat úspory a dodatečné příjmy. Po dnešku se čeká, že poslanci i tady řeknou své „ano“. Podle ekonoma Zsolta Darvase z bruselské společnosti Bruegel se tím ale řecké problémy rozhodně nevyřeší.
„Je evidentní, že Řecko celý svůj dluh splatit nedokáže,“ uvedl Darvas. Podle něj tedy budou muset Atény jeho část škrtnout. Pokud k tomu dojde po dohodě s investory a s eurozónou, hospodářskou stabilitu v Evropě to nemusí narušit.
Parlament dnes odhlasoval zvýšení daní nebo propuštění desítek tisíc státních zaměstnanců. Podle odborníků by ovšem právě tady mohla vláda ztroskotat. Kabinet už dřív prosadil tvrdé škrty, ale ty pak úřady i samotná ministerstva začaly obcházet. Například platy státních zaměstnanců se ve skutečnosti snížily mnohem méně než vláda plánovala.
Bouřlivá atmosféra v Aténách
Hlasování proběhlo ve velmi bouřlivé atmosféře. Řecko už druhý den paralyzuje generální stávka, jíž se účastní nejen státní zaměstnanci. Stávka by měla skončit dnes o půlnoci.
Náměstí Syntagma (náměstí Ústavy) před parlamentem je od rána plné lidí. Několikrát došlo i ke střetům části radikálů s policisty. Přímo během hlasování dokonce asi 30 lidí napadlo železnými tyčemi ministerstvo financí, které je na druhé straně téhož náměstí. Do večera by se ale situace měla podle očekávání uklidnit.
Jeden z protestujících ovšem řekl televizi BBC, že odpor zdaleka nekončí. „Lidé se rozhodli protestovat každý den,“ řekl demonstrant jménem Vangelos.
Reakce eurozóny
Špičky Evropské unie dnes hlasování řeckého parlamentu, který schválil vládní balík úsporných kroků, ocenily.
O ekonomické situaci Řecka mluvil ekonomický analytik Pavel Kohout v Ozvěnách dne na Radiožurnálu.mp3
Podle člena Národní ekonomické rady vlády Vladimíra Dlouhého ovšem záchrana řecké ekonomiky ze strany EU narazí na odpor daňových poplatníků v některých zemích eurozóny. Upozornil na to ve Dvaceti minutách Radiožurnálu.
„Narazí to na politické problémy v Německu, ve Finsku, v Holandsku, což jsou tři země, kde se nyní nejvíc ozývají protesty. Ale myslím si, že i v řadě dalších zemí, protože bude jasné, že na to budou doplácet daňoví poplatníci těchto zemí. A je velká otázka, jestli to bude politicky únosné,“ uvedl Vladimír Dlouhý.
Bankrot Řecka může mít podle hlavního ekonoma ERA Poštovní spořitelny Jana Bureše dvě podoby.
Hlavní ekonom ERA Poštovní spořitelny Jan Bureš mluví o ekonomické situaci Řecka ve Stalo se dnes na Radiožurnálu.mp3
„V zásadě jednu neřízenou, která vyvstane sama, všechny aktéry překvapí. Například podobným bankrotem si prošla Argentina v roce 2002. V tu chvíli by pravděpodobně bylo v Evropské měnové unii zaděláno na pořádnou finanční nákazu, která by se z řeckého bankovního systému rychle přelila do ostatních periferních zemí eurozóny,“ uvedl Jan Bureš.
Druhou možností je podle něj řízený způsob bankrotu.
„To já si představuji tak, že na jedné straně se oseká ten nesplatitelný dluh, na druhé straně se pomůže primárně řeckým bankám, ale pravděpodobněji bankám v ostatních zemích, které jsou v tuhle chvíli v potížích, tak, aby danou situaci ustály. A v tu chvíli se dá skutečně zamezit určitému šíření finanční nákazy. Takový scénář ve finále v trošku delším horizontu může přinést i úlevu,“ řekl Jan Bureš.
Na všechno je pozdě
Podle ekonomického analytika Pavla Kohouta ze společnosti Partners je na všechna opatření pozdě a bankrotu Řecka se prakticky nedá zabránit. Řecká vláda už podle jeho slov nemusí dělat nic.
„Bankrot už vlastně probíhá, jenom se mu neříká bankrot. Z politických důvodů se používá jiné označení – dobrovolná restrukturalizace,“ řekl Pavel Kohout.
V Řecku se ale podle něj bude muset šetřit v každém případě. Doplnil, že se bude muset také propouštět, státní zaměstnanci se budou muset spokojit s nižšími mzdami, důchodci s nižšími důchody, což už se v Řecku děje.
