Rozpočtoví hříšníci by se měli rozlišovat, tvrdí analytik

Evropská unie plete bič na rozpočtové hříšníky a uvažuje kvůli tomu i o změně Lisabonské smlouvy. To vše do roku 2013. Uvádí se to v návrhu závěrečného dokumentu summitu Unie.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Evropská unie 

Evropská unie  | Foto: Tiskový servis Evropské komise

Zatím se změnil jen Pakt stability a růstu. Příliš utrácející země eurozóny dostanou pokutu za více než tříprocentní rozpočtový schodek. A tytéž sankce ve výši 0,2 procenta HDP budou hrozit i zemím, jejichž celkové zadlužení přesahuje 60 procent HDP a vláda jen nebude snižovat vůbec nebo pomalu.

„Možná se z hlediska účinnosti sankcí trochu přiostřuje. Na to, aby podle současných pravidel Paktu stability a růstu, byla země pokutována, to trvalo velmi dlouho. V současné době v prvním roce nezodpovědného fiskálního chování by byla země téměř nezávazně upozorněna na to, že se chová špatně. Teprve po třetím roce by vkládala jakési depozitum a až v pátém roce se z depozita stává pokuta,“ shrnul opatření analytik České spořitelny Petr Zahradník.

Přehrát

00:00 / 00:00

Analytik Petr Zahradník mluvil na Rádiu Česko o rozpočtové kázni v EU

Návrh, který byl v radě diskutován podle jeho slov v podstatě předpokládá, že by ty státy měly platit pokutu automaticky. Na druhou stranu stávající Pakt stability a růstu předpokládal míru sankcí podstatně větší.

„Myslím si, že 0,2 procenta, navíc bez ohledu na to, jak moc se země chová deficitně, není dobré. Mělo by se rozlišovat mezi zeměmi, které se pohybují na hraně povolených hranic a které jsou chronicky deficitní,“ pokračoval Zahradník.

"Zpřísnění fiskální disciplíny je akutní"

Momentálně se debatuje o tom, že by se kvůli sankcím proti zemím, které příliš utrácejí, měnila Lisabonská smlouva. Pakt růstu a stability by sám o sobě ale změnu Lisabonské smlouvy nevyžadoval.

Bod, který by měl měnit Lisabonskou smlouvu se týkal dvou věcí. Zaprvé toho, že by existovala nová pravomoc, která by nad tím vším dohlížela. Druhá záležitost by se týkala možnosti pozastavení hlasovacích práv v případě, že by se země chronicky chovala nedisciplinovaně.

„Ta druhá část byla v současné době svým způsobem odmítnuta. Tu první část má předseda Herman van Rompuy uloženo předložit na prosincový summit s tím, že změna by nebyla okamžitá. Potřeba zpřísnit fiskální disciplínu je ale záležitost velmi akutní a ostrý bič by se měl aplikovat co možná nejdříve,“ upozornil Zahradník.

Martina Mašková, Václav Rojík Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme