Stát inspiroval k vydání korunových dluhopisů za 121 miliard. Úřady tápou, od koho vybírat daň
UVNITŘ DATA. Korunové dluhopisy vydalo po vzoru státu zhruba 440 firem za celkem 121 miliard korun. Šlo o soukromé společnosti, bankovní domy i státní podniky. Které z nich však daňově výhodné obligace prodaly svým vlastníkům, není zřejmé. Seznamy nákupčích jsou tajemstvím firem. Pořídit si je ale mohly tisíce lidí. Záměr vicepremiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše zdanit výnosy z korunových dluhopisů by tak mohl v praxi narazit. Ministerstvo financí to ale neřeší a finanční správa tápe.
„V této fázi to pro nás není důležité. Důležitý je daný návrh, který narovná rozdíl ve zdanění úrokových příjmů z dluhopisů. Výběr daně je na finanční správě,“ uvedla pro Zpravodajský web Českého rozhlasu Kateřina Vaidišová z tiskového oddělení ministerstva financí.
Sobotka chce, aby mu daňová správa vysvětlila Babišův nákup dluhopisů
Číst článek
Finanční správa však o vlastnících dluhopisů nemá přehled. K dispozici má pouze seznam emisí korunových dluhopisů vydaných během let 2011 a 2012. Z něj vyplývá, že za tu dobu vydalo 520 emisí korporátních dluhopisů s nominální hodnotou jedné koruny, a to v celkovém objemu 121 miliard korun.
Za dalších 67 miliard korun vydal korunové dluhopisy stát. Podle úřadů šlo o bondy s úrokem až 18,5 procenta a splatností až 50 let.
Jak budou finanční úřady postupovat v případě, že Babišův pozměňovací návrh projde, není jasné. „Tohle vám neumím zodpovědět,“ řekla mluvčí Petra Petlachová. Přesto šéf státní kasy mluvil již dříve o tom, že by se úprava mohla dotknout desítek lidí.
Jednoduché řešení nabízí daňový expert Jan Rambousek z Unie daňových poplatníků: „Pokud by se jednalo o desetitisíce firem, problém by to asi byl. 450 firem jde ale snadno obeslat s výzvou, aby prokázaly, že jejich dluhopisy nenakoupil v rozhodné době žádný z jejich vlastníků. To je celkem běžný nástroj a ony musí ve svém vlastním zájmu vyhovět.“
Pozměňovací návrh chce Andrej Babiš připojit k novele poslanců TOP 09 a Starostů, která zvyšuje daňové úlevy pro dárce krve či kostní dřeně. Pokud se schválí, změna by měla začít platit od začátku příštího roku. Týkat se bude také samotného ministra financí, který nakoupil korunové dluhopisy Agrofertu za téměř 1,5 miliardy korun. Návrh by se ale mohl dotknout i senátora Ivo Valenty, který podle Hospodářských novin vlastní dluhopisy své společnosti Synot. Skupina to však v reakci pro Zpravodajský web Českého rozhlasu nepotvrdila. Synot současně nefiguruje ani na veřejně dostupném seznamu společností, které dané bondy vydaly. „Detaily dluhopisového programu skupiny jsou součástí obchodního tajemství společnosti. Senátor Ivo Valenta navíc nedrží a ani nikdy nedržel dluhopis žádné firmy, kde je on sám současně členem představenstva,“ uvedla mluvčí Magda Pekařová.
Finanční krize a zvýšení atraktivity
Kličku v zákoně o daních z příjmů poprvé použil v roce 2011 tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Výnosy z dluhopisů s nominální hodnotou jedné koruny se totiž podle tehdejší legislativy nemusejí danit, resp. daň je po zaokrouhlení směrem dolů nulová. Daňového triku poté využily stovky firem. Mezi prvními byl státní podnik ČD Cargo a hypoteční banka Wüstenrot.
ČD Cargo ke konci roku 2011 vydal korunové dluhopisy celkem za 1,5 miliardy. Peníze podnik využil na modernizaci vlakových souprav, splatil je před dvěma lety. Šlo o veřejnou nabídku pod dohledem České národní banky (ČNB). Touto cestou tehdy šlo podle údajů ČNB dalších 28 firem. Většina podnikatelů upřednostnila neveřejnou nabídku, kdy se odkup dluhopisů nabízel pouze úzkému okruhu investorů.
„Dluhopisy byly emitovány prostřednictvím ČSOB a Raiffeisenbank. Administrátoři zvolili tuto formu z důvodů zvýšení atraktivity. Doznívala ekonomická recese, nebylo samozřejmostí na českém finančním trhu dluhopisy umístit,“ uvedl mluvčí ČD Cargo Radek Joklík.
Babiš podal návrh na zdanění korunových dluhopisů. Změna má platit od příštího roku
Číst článek
Ve stejné době vydal první emisi korunových dluhopisů i Wüstenrot, a to za 1,24 miliardy korun. S cílem financovat "svou běžnou obchodní činnost" banka v následujícím roce vydala dalších 9 emisí za téměř 6 miliard korun.
„Z těchto emisí zbývá ještě sedm, z toho dvě jsou splatné letos. Pokud skutečně dojde ke změně daňové úpravy, bude důležitá její konečná podoba. Zatím lze pouze obecně konstatovat, že každá investice sebou nese určitá rizika včetně změny regulace,“ popsal mluvčí banky Jiří Janeček.
Boom těsně před změnou zákona
Skutečný boom ale nastal až v roce 2012. Zpravodajský web Českého rozhlasu oslovil ty společnosti, které vydaly dané bondy za miliardy korun. Například realitní skupina CPI podnikatele Radovana Vítka vydala postupně dluhopisy v hodnotě asi 7 miliard korun. Ostatně i další firmy vydávaly emise korunových dluhopisů opakovaně.
„Hlavní motivace byla hnána především poptávkou trhu. Podmínky emisí byly mimořádně atraktivní pro investory, stejně tak dávaly smysl i nám pro získání dalšího kapitálu na financování aktivit CPI. Z vydávaných emisí se prodalo prakticky všechno, dokonce jsme splatnost části bondů prodlužovali až do roku 2019,“ popsal Jan Burian z CPI.
Rekordmanem je však v tomto ohledu Komerční banka, u níž lze dohledat korunové dluhopisy celkem za 20 miliard korun. Podle mluvčího Michala Teubnera ale tyto obligace finanční dům nikdy neuvedl na trh: „Dluhopisy jsme vydali pouze technicky v rámci přípravy konkurenceschopného nástroje v době emisí státních retailových dluhopisů. Nicméně banka se rozhodla státní nabídce nekonkurovat a nikdy tyto emise korunových dluhopisů neprodávala investorům. Tyto dluhopisy tedy de facto nevznikly a negenerovaly žádný výnos ani náklad bance, ani třetím osobám."
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš je kvůli korunovým dluhopisům v posledních týdnech terčem kritiky ze strany opozice i koaličních partnerů. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ho proto vyzval, aby korunové dluhopisy prověřila finanční správa. Není podle něho jasné, zda jejich prostřednictvím nebyly kráceny daně a zda firmy si nepůjčovaly u vlastníků za nevýhodných podmínek. Plošné kontroly však ministr financí odmítl. Sobotka tak bude požadovat vysvětlení nejasností kolem dluhopisů přímo po finanční správě.
Korunové dluhopisy vydala i UniCredit Bank, a to celkově za 3,3 miliardy: „Pozměňovací návrh, který ve smyslu zdanění uvádí 'osobu spojenou s emitentem', monitorujeme a jeho dopad na naše investory vyhodnocujeme. Nepředpokládáme však výrazný dopad na většinu našich investorů."
BigBoard Praha pro změnu 1,46 miliardy korun z dluhopisů pomohlo k refinancování bankovního úvěru převzaté firmy. Společnost tak prý ušetřila 24 milionů korun ročně na úrokových nákladech. „Primárním účelem ale bylo snížení ceny dluhu. Dnes se dluhopisy obchodují na Pražské burze cenných papírů a koupit si je může kdokoliv. Seznam držitelů se neustále mění, máme ho k dispozici jen k datům výplaty kuponů,“ komentoval Marek Pavlas z BigBoard Praha, podle kterého se jedná o stovky lidí i firem.
Resort financí na to tehdy zareagoval novelizací zákona, podle které od ledna 2013 korunové dluhopisy podléhaly zdanění. Směrem dolů se tak nyní zaokrouhluje až celková částka daně ze všech vlastněných dluhopisů. Změna však neplatila zpětně. Tři dny před úpravou legislativy tak korunové dluhopisy vedle Agrofertu vydalo zhruba 90 dalších firem.
Seznam firem, které vydaly korunové dluhopisy by zpravy.rozhlas.cz on Scribd
