Svátky ve dnech pracovního klidu jsou příznivější pro ekonomiku
Za každý den pracovního volna česká ekonomika tratí 1,5 až 2 miliardy korun z HDP. Svátky připadající na víkend jsou proto pro ekonomiku příznivější, potvrzuje analytik společnosti Patria finance David Marek. Letos vyšel Štědrý den a první svátek vánoční na sobotu a neděli. Rok je tak o dva dny pracovního volna chudší. Jak ale David Marek doplňuje, Vánoce jsou specifický případ.
"Spotřební svátky, které přinášejí dodatečnou spotřebu, tak ty se projeví pozitivně ve spotřebě domácností, respektive v HDP a mezi ně patří zejména Vánoce," uvádí důvody výjimečného postavení Vánoc David Marek.
Ke svátkům, které i přes pracovní volno ekonomiku ovlivňují pozitivně, patří ještě Velikonoce a v posledních letech se přidal ještě svátek sv. Valentýna.
"Pokud se na to podíváme makroekonomicky, tak jeden den představuje v ekonomice rozdíl zhruba 1,5 až 2 miliard korun," dodává Marek. Pokud má rok o jeden pracovní den více, může být o takové částky vyšší hrubý domácí produkt.
Opakem vánočních svátků, kdy podniky zvyšují výrobu, jsou například červencové svátky - příchod věrozvěstů Cyrila a Metoděje, upálení Mistra Jana Husa nebo zářijový svátek sv. Václava.
Tyto dny volna snižují růst ekonomiky hlavně kvůli výpadkům v průmyslové výrobě. Mnoho podniků během volných dnů zastavuje práce, pokud nejedou na specifický směnný provoz.
Češi slaví celkem 11 svátků. V žebříčku zemí Evropské unie jsou zhruba uprostřed. V čele je Slovinsko se 16 svátky, následují Slovensko a Kypr s 15 volnými dny. Na opačném konci jsou Velká Británie s osmi a Rumunsko s pouhými sedmi svátky.