Zákon o rozpočtové odpovědnosti by mohl sáhnout i na platy úředníků
Když budeš rozhazovat, můžeš přijít o důvěru. Ústavní zákon zhruba v tomto smyslu má dnes projednat česká vláda. Návrh se jmenuje Zákon o rozpočtové odpovědnosti a kabinetu přikazuje požádat Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry v případě, že deficit státního rozpočtu přesáhne polovinu HDP.
Kdyby dluh země stoupnul na 45 procent HDP, vláda by musela předložit poslancům návrh rozpočtu, který by měl maximálně stejně velké výdaje jako předchozí.
Představitelům státu by se snížily platy o pětinu a zmrazily by se i odměny pro pracovníky ve veřejných institucích. Na těchto hodnotách by měly zůstat, dokud dluh zase neklesne pod 45 procent HDP.
V případě, že dluh dosahuje částek mezi 45 a 48 procenty HDP, musí vláda předkládat jen vyrovnané nebo ziskové návrhy rozpočtu.
Hosty Světa o osmé na Rádiu Česko, kteří diskutovali o chystaném zákoně o rozpočtové odpovědnosti, byli náměstek ministra financí pro veřejné rozpočty Jan Gregor a stínový ministr financí za ČSSD Jan Mládek
Kraje a další samosprávné celky by měly hospodařit tak, aby jejich dluhy nepřekročily 60 procent průměru jejich celkových příjmů za poslední čtyři roky. Když se jim to nepovede, může jim stát dávat méně peněz z daní.
Zákon počítá s vytvořením Národní rozpočtové rady, která dostane na platy a provoz 50 milionů korun ročně. Pro Českou republiku se bude jednat o dohledovou instituci bez reálných výkonných pravomocí.
„Bude dohlížet a posuzovat fiskální politiku vlády. Rovněž bude stanovovat nebo očišťovat výši zadlužení o takzvanou hotovostní rezervu,“ popisuje náměstek ministra financí pro veřejné rozpočty Jan Gregor.
Členy Národní rozpočtové rady včetně předsedy a místopředsedy bude volit Poslanecká sněmovna. Měli by jimi být makroekonomové znalí fiskální politiky. Konkrétní personální obsazení je zatím věcí budoucnosti.
Návrhem ústavního zákona plní Česká republika velkou část požadavků takzvané Směrnice o národních rozpočtových rámcích, kterou vydala Evropská unie.
Pokud bude zákon schválen, počítá s platností od 1. 1. 2018 v plném rozsahu. Některé jeho části by však mohly vstoupit v platnost již od roku 2014.
Za rozhazování staré vlády zaplatí vláda nová?
„Máme dvě námitky. Především by ta opatření měla být o 5 procentních bodů vyšší a nemělo by to být uděláno tak, že tato vláda něco udělá a hodí to na krk té vládě příští, ať už bude jakákoliv,“ shrnuje stínový ministr financí za ČSSD Jan Mládek hlavní výhrady opozice, která na návrhu spolupracovala.
Podle Jana Gregora však návrh zákona zahrnuje jednoleté přechodné období pro novou vládu.
„Jakákoliv vláda po volbách by měla roční prostor pro to, aby se dluhová brzda na ni nevztahovala, aby mohla dostatečně dopředu nachystat potřebná opatření,“ vysvětluje Jan Gregor.
