Pošli to dál. Nevíš, co bude pak
Česko zasáhla zpráva o úmrtí šéfdirigenta České filharmonie Jiřího Bělohlávka náhle. V kuloárech se už nějakou dobu mluvilo o tom, že uznávaný dirigent má zdravotní potíže, ale rozhodně to nebyla veřejně známá informace a blízcí i spolupracovníci Jiřího Bělohlávka se vůči pokusům medializovat tuto ryze soukromou záležitost, vždy chovali víc než zdrženlivě, dirigent ostatně také. Na prvním místě pro něj byla práce a slušné chování.
Letos by oslavil 72. narozeniny, shodou okolností i největší český festival vážné hudby Pražské jaro, který několikrát zahajoval a mnoho let se podílel na jeho dramaturgii, se zrodil také před 72lety. Ředitel Pražského jara Roman Bělor, kterého smutná zpráva zastihla na tiskové konferenci, kde představoval závěrečný koncert letošního ročníku, upozornil na to, že se podobné osobnosti jako Jiří Bělohlávek nerodí často, a že se společnost bude muset vyrovnat s tím, že na jeho místo (a určitě nemyslel tím jen post šéfdirigenta ČF) nemá kdo nastoupit.
Na umělcovo úmrtí na už zmíněné tiskové konferenci reagoval i jeden z největších současných skladatelů a dirigentů Polák Krzysztof Penderecki, který Pražské jaro svým koncertem uzavíral. Právě Pendereckého ke spolupráci s festivalem Jiří Bělohlávek přizval. Jako o umělci světového významu o něm promluvili i zástupci londýnského symfonického orchestru BBC, který Jiří Bělohlávek několik sezon řídil.
Jiří Bělohlávek ovlivnil mnoho osobností, včetně operních zpěváků, hráčů, režisérů a nejenom... Kdo se s ním setkal, potvrdí, že šlo o setkání s člověkem soustředěným, skromným, velkorysým a náročným hlavně sám na sebe. Ostatně autorka těchto řádků s Jiřím Bělohlávkem měla možnost natočit několik rozhovorů a pozorovat ho na zkouškách při práci. A při vůbec prvním rozhovoru, kdy se vrátil ze zahraničí zpět do Prahy, si cestou v metru z budovy Českého rozhlasu na Vinohradské 12 do budovy Rudolfina, lámala hlavu nad otázkami, aby nevyzněly banálně, hloupě...
Obavy byly zbytečné. Drobné neznalosti přecházel s chápajícím úsměvem a v závěru připojil poznámku, že žádná otázka není hloupá, jestliže zpovídající pozorně poslouchá zpovídaného a o jeho odpovědích přemýšlí.
Jiří Bělohlávek působil i jako pedagog pražské HAMU a to, co uměl, předával dál. Jakub Hrůša, Tomáš Netopil nebo Tomáš Hanus - to jsou jména mužů, kteří prošli Bělohlávkovou školou. A teď oni mohou na světovou slávu svého učitele navazovat. Jiří Bělohlávek byl mužem, který posílal dál to, co pro něj bylo podstatné a důležité. A posílal to všem, kteří naslouchali.
Prvotní hřích, který může za drahé bydlení
Petr Holub
Jak jsem se nezklamala na Křivoklátě
Kristina Roháčková
Jak dlouho vydrží Ficova chatrná koaliční většina?
Kamila Pešeková
Syřanům fandíme, tady ale žádné další nechceme
Lukáš Jelínek