Rozdělená společnost tu zůstává

Výsledek prezidentské volby je tak těsný, že okamžitě vyvolává otázku: jak dál budeme žít v ostře rozdělené zemi? Je o to naléhavější, že nešlo o soupeření dvou shodných typů politiků, ale o vyhraněný střet dvou světů.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Leden 2013: Miloš Zeman se usmívá během živého přenosu u prvního kola první přímé prezidentské volby. O několik dnů později se stane jejím vítězem. | Foto: Petr Josek | Zdroj: Reuters

Ti, kteří zvolili Miloše Zemana, dali najevo, že jim nevadí překrucování a lež jako běžný pragmatický nástroj. Že se nezajímají o finesy zastupitelské demokracie a raději volí vůdce, o kterém si myslí, že je silný a že všechno zařídí. V kombinaci s premiérem Andrejem Babišem tak může Zeman dál posouvat zemi tímto směrem na úkor pravidel, která ostatně ani v minulém volebním období příliš nerespektoval.

Vítězná řeč Miloše Zemana: Do dalších pěti let jdu nabit důvěrou 2,8 milionu občanů

Číst článek

To, že rozdíl mezi skupinou Zemanových volitelů a skupinou voličů, kteří vyznávají opačné hodnoty, není velký, bylo v prvních chvílích jiskřičkou naděje pro ty, kteří se sjednotili v podpoře Jiřího Drahoše. Jejich kandidát tuto jiskřičku posílil prohlášením, že nemizí ze scény. Mladý Drahošův volič mi hned napsal: „Velká část lidí lháři neuvěřila, naděje a energie lidí mé generace byla po ty dva týdny hmatatelná, a ne virtuální. Hledím do budoucna s optimismem.“

To je úctyhodná připravenost, ale zatím tomuto odhodlání chybí kostra. Volby hlavy státu byly symbolické. Stalo se, že většina zúčastněných dala najevo, že chce, aby se země sunula tam, kam ji chtějí dostat Zeman s Babišem. O to se ti dva mohou kdykoli opřít.

Neodcházím z veřejného života, řekl po prohře Drahoš. Zemanovi popřál zdraví

Číst článek

Navíc nejsou na pořadu dne žádné volby, které by mohly situaci doopravdy ovlivnit. A i kdyby byly, nejsou tady politické strany, které by byly schopny vstřebat energii Drahošových příznivců. Měli totiž pestré politické názory a na tomto půdorysu lze postavit pouze subjekt typu ANO, který je vlastně majetkem samoděržavního lídra. V případě Drahošových, ale také Fischerových, Horáčkových a Hilšerových stoupenců by to nešlo z definice.

Nelze samozřejmě vyloučit pokusy o vznik nových formací. Ale byl by to běh na dlouhou trať. Zatím zůstává společnost rozdělená a triumf slaví jedna z jejích částí.

Autor je komentátorem deníku Právo.

Alexandr Mitrofanov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme